Zlomatka v Rokoku jako jam session

FiftyFifty, společenský magazín.
Zlomatka v Rokoku jako jam session na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Zlomatka v Rokoku jako jam session

FiftyFifty
Share
 >  > 

Zlomatka v Rokoku jako jam session

Zlomatka v Rokoku jako jam session

Provokativní tragikomedii Zlomatka, od Maria Gelardiho, bez nazkoušení, přímo před diváky, dvakrát společně odehrají herci z Divadla v Řeznické a z bratislavské Astorky.

Experimentální představení, v němž se promíchají čeští a slovenští herci ze dvou divadel, které mají v režii Petera Gábora tento titul na repertoáru, zahájí 25. ledna v pražském divadle Rokoko nekomerčně pojatou Malou divadelní přehlídku slovenského divadla.
“Zlomatka bude jako jam session,” říká Jitka Smutná, herečka Městských divadel pražských, kdysi výborná folková zpěvačka a představitelka hlavní role v tragikomedii Zlomatka italského autora Maria Gelardiho.


Rozhovor s Jitkou Smutnou


Hra vypráví o drsném střetu matky se synem, který se jí přizná ke své homosexualitě, obecně je však o srážce otevřenosti s omezeností, snahy o domluvu a neochoty naslouchat. Co na Zlomatce v režii Petera Gábora zaujalo nejvíc Vás?
Pro mne je nejzajímavějším momentem agrese prostřednictvím lásky, která je u hlavní hrdinky stejně silná, jako sebezahleděná a vlastně strašně sobecká. Matka svého syna miluje, nechce ho ztratit a tak se ho za každou cenu pokouší “vyléčit”. Na lásku, která pokouší toho druhého předělat a bezohledně si ho přivlastnit, si myslím musíme každý dát pozor.

Přesto – ve Vašem podání je matka, bigotní a v podstatě primitivní osoba, zajímavě odstíněná figura: jaký moment ji podle vás zlidšťuje?
Především to, že je to máma, která sama velmi trpí: měla těžký osud, protlouká se ne zrovna čestnými způsoby a zvykla si sveřepě zavírat oči nad vším, co by mohlo narušit její vidění lidí a světa. Šťastná ale není – protože tenhle postoj k žádnému štěstí nevede a jak se ukáže, ubližuje i ostatním… Já sama věřím, že osobně prožitá zkušenost má pro každého člověka velkou cenu, ale taky si myslím, že nastávají chvíle, kdy je nutné zažité a třeba i léta “fungující” názory najednou znovu prověřit. Také o tom vypráví hra Zlomatka.

Zažila jste nějakou zajímavou diváckou reakci?
Prostor Divadla v Řeznické, kde je hra na repertoáru, je malinký, a tak v hledišti bezpečně poznám lidi, kterých se Zlomatka týká – ať už z jakéhokoli úhlu. Vzpomínám si třeba na kluka z Kroměříže, který za námi přišel po představení: i on se chystal rodičům přiznat svoje zaměření a do divadla šel nabrat zkušenosti a asi i sílu. Častou reakcí diváků je ale i osvobozující smích: v tom smyslu, že smáti se, znamená “lépe věděti”…

Hru Zlomatka hrajete na scéně Divadla v Řeznické, ale v Rokoku teď proběhne zajímavý experiment: v představení, zahajující v lednu Malou divadlení přehlídku slovenského divadla, se promícháte s herci z bratislavské Astorky, kde je tenhle titul take na repertoáru. S jakými pocity do tohoto experimentu jdete?
Těším se, i když mi ti moji pražští partneři - Honza Zadražil, Radek Valenta a Ivan Koreček - přirostli k srdci. Představuju si to asi jako jam session – s kolegy z Bratislavy umíme stejné melodie, refrén i jednotlivé sloky a půjde jen o to, abychom se oni, já i moje dcera Tereza Nekudová, ve správném okamžiku na sebe napojovali. Doufám, že budu ten večer otevřená vidět, slyšet a cítit téma hry i své ostatní herecké partnery a že i oni to budou vnímat podobně – protože pak by to mohlo být opravdu parádní “jamování” …

Nejen o “Zlomatce”, ale o celém programu 2. ročníku festivalu Malá divadelní přehlídka slovenského divadla na scéně divadla Rokoko jsme vás již informovali v prosinci.

Potřebujete-li tuto informaci oživit, jednoduše klikněte.

Zdroj: tz






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.