Sedmdesát procent světové produkce zlata je využito na výrobu šperků. Těžba, distribuce a prodej zlata jsou zároveň hnací silou válek a ničení životního prostředí. Při získávání zlata se obvykle používá kyanid draselný (KCN), což je sloučenina vysoce škodlivá pro životní prostředí.
Odhaduje se, že celosvětová roční produkce zásnubních prstenů zodpovídá za 20 tun toxického odpadu, jenž znečišťuje podzemní vody a dostává se do moře. Kyanid draselný může učinit celé oblasti neobyvatelnými. V okamžiku, kdy se těžba zlata v dole stane nerentabilní, jediné, co zůstává, je mrtvá měsíční krajina. Kvůli pomíjivému štěstí zásnubního rituálu vznikla oblast bez života.
V roce 2000 bylo do Černého moře vypuštěno zhruba sto tisíc tun kyanidu draselného a zbytků těžkých kovů. Na celém světě se používá téměř dvě stě tisíc tun KCN pro získávání drahocenného kovu. Kyanid draselný je natolik jedovatý, že množství odpovídající zrnku rýže může usmrtit člověka.
Svou roli hrají také nehody, ke kterým v dolech dochází. V roce 2000 způsobila trhlina v hrázi rumunského dolu ohromné neštěstí: 100 000 tun kyanidu draselného a zbytků těžkých kovů uniklo do Tisy a Dunaje, aby skončilo v Černém moři. Zamoření trvalo tři týdny. Otráveno bylo množství živočichů nejen v Rumunsku, ale i v Maďarsku a Srbsku.
Kvůli zlatu je potřeba přemístit ohromnou masu zeminy. V některých dolech na jeden gram zlata připadá jedna tuna hlušiny. Opravdu je prstýnek ze zlata tak důležitý? Klade si otázku Ecologiaverde.com...
Podle zprávy Davida Sanze „Los anillos matrimoniales atentan contra el medio ambiente“ zveřejněné na serveru Ecologiaverde.com dne 5. července 2011.
Autor: Petr Vadas Mazanec
Zdroj: Ecomonitor.cz
Zlaté snubní prstýnky zatěžují životní prostředí
14.10.2011
Sňatek je v životě lidí důležitou událostí. A těžko si představit svatbu bez zlatých prstýnků. Slavnostní chvíle je kvůli nim ale spojena se značnou zátěží životního prostředí. Těžba zlata vůbec nepatří mezi k přírodě šetrné postupy, píše Ecologiaverde.com.
