Zlaté město

FiftyFifty, společenský magazín.
Zlaté město na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Zlaté město

FiftyFifty
Share

Zlaté město

Pískovcový přelud uprostřed thárské pouště, jediná trvale osídlená pevnost v zemi, město přepychových haveli a paláců, ale donedávna i jedna z nejohroženějších památek světa - Džajsalmer, Zlaté město.

Pohádkové město Džajsalmer se zvedá z pouště Thár jen několik desítek kilometrů od hranic Indie s Pákistánem. Přezdívku Zlaté město mu vysloužily jeho medové hradby, bašty a citadely ze žlutého pískovce, které v podvečerním slunci získávají zlatavý nádech. Obdivovali je už středověcí poutníci a kupci, kteří se zastavovali v Džajsalmeru ležícím na důležité obchodní stezce do střední Asie, aby si odpočinuli po náročné cestě a naplnili džajsalmerské pokladnice zlatem za vzácné zboží.

Neklidná oáza

Raval Džajsal založil město na pahorku Trikuta v polovině dvanáctého století. Vyměnil jej za své nedaleké útočiště v Loduvry a zcela jistě doufal, že se nové město stane oázou klidu a míru. Nemohl tušit, že o sto padesát let později se zdi pohádkového města stanou svědkem nejkrvavějšího rituálu hrdých Rádžpútů - džauharu, hromadné sebevraždy, při které málem všechna vzácná krev rádžpútského klanu Bhattiů zmizí v rozpálené pouštní zemi.

Rádžpútové, synové králů, kteří vládli drobným státečkům, pokrývajícím území dnešního Rádžasthánu, se vždy vyznačovali až nadpozemským smyslem pro čest. Ústupek či kompromis byl pro ně nepřijatelný. V roce 1294, když se muslimům podařilo dobýt džajsalmerské hradby, zvolila naprostá většina mužů i žen dobrovolnou smrt mečem a ohněm, než aby přijala porážku a následné otroctví.

Do Zlatého města se Rádžpútové vrátili ve čtrnáctém století. Jejich odpor k všemu muslimskému se podařilo zlomit až císaři Akbarovi o dvě stě let později, když se chytře oženil s jednou z dcer džajsalmerského vládce.

Haveli

V sedmnáctém a osmnáctém století panoval na obchodní stezce procházející Džajsalmerem velmi čilý ruch. Kupci ze Zlatého města na obchodech pohádkově bohatli a na odiv celému světu stavěli honosná sídla zvaná haveli, která měla reprezentovat jejich společenský vzestup. Skvostné pískovcové stavby s členitým průčelím, ozdobnými věžemi a kopulemi jsou dodnes pýchou Džajsalmeru a doba jejich vzniku je považována za vrchol rozkvětu města.

Mezi stavbami vyniká zejména pětipatrové Patwon-ki Haveli, které v devatenáctém století vystavěla rodina obchodníků s opiem a brokátem. Tato velkolepá budova vznikala více než padesát let a je největším a nejpůsobivějším haveli v Džajsalméru. Kromě nádherných převislých balkonků a množství skvostných řezeb ve žlutém pískovci se může chlubit i výjimečnou vnitřní výzdobou.

Nathmalji-ki-Haveli nezískalo nikdy stejnou slávu, ale mezi džajsalmerskými haveli vyniká neobyčejnými motivy. Zatímco jiné stavby vyprávějí ve svých řezbách příběhy z historie nebo mytologie, tvůrce tohoto obydlí se nechal inspirovat moderní dobou. Na zlatavém pískovcovém průčelí se kromě přírodních motivů objevují mezi řezbami i velmi svérázné prvky - cyklista na kole, dáma v automobilu nebo dokonce parní lokomotiva.

Palác a chrámy

S krásou obchodnických haveli soupeří královský palác na hlavní třídě, na které kdysi probíhaly všechny důležité rituály včetně zmiňovaného džauharu. Sedmipodlažní stavba zaujme především balkonky a tesanými mřížkami.

Přímo v srdci džajsalmerské pevnosti stojí i nejkrásnější z náboženských památek města – skvostné džinistické chrámy z dvanáctého až patnáctého století. Nemohou se sice významem rovnat proslulým chrámům v Dilvaře, přesto jsou okouzlující ukázkou mistrné dovednosti sochařů. Pískovcové skulptury zdobí každý centimetr zdí, sloupů a pilířů a ze stropů svítí jemné řezby v podobě obrovitých lotosových květů a geometrických mandal.

Kouzlo pouště

Okolí Džajsalmeru tvoří poušť, ve které je skromně rozhozeno několik maličkých měst a vesnic. Vedle Lodhurvy, bývalého sídelního města Rádžputů, je zajímavý komplex kenotafů známý jako Bada bagh. Mohyly ze žlutého pískovce patří nejen vládcům a jejich potomkům, ale i ženám, které vládce doprovázely do pohřebních plamenů. Dříve byly mohyly obklopeny zahradami, dnes se v jejich okolí tyčí obrovité věže větrných elektráren.

Džajsalmer v ohrožení

Turisté plně nahradili bohaté kupce, kteří dřív do Džajsalmeru proudili po obchodní stezce. Ta zanikla s otevřením velkých přístavů v Bombaji a v Kalkatě a bohatý zdroj příjmů Zlatého města načas vyschl. Novodobí kupci neutrácejí za brokát a opium, ale za zážitky, a tak by se mohlo zdát, že dokud bude v thárské poušti písek a velbloudi, nemusí se město obávat úpadku.

Rozkvět turizmu má ale dvě stránky. Jednou je vzrůstající životní úroveň obyvatel, které turistika živí, druhou je fakt, že právě množství turistů ve městě zvedlo spotřebu vody a způsobilo nárůst odpadních vod, se kterými si džajsalmerská kanalizace nedovedla poradit. Prasklinami v odpadním systému se začala šířit voda, která město podemlela jako hrad z písku. Zřítily se už tři z devětadevadesáti zlatých džajsalmerských bašt a ohroženy jsou i paláce a haveli, v jejichž zdech se objevují trhliny. Situace se za posledních pět let výrazně zlepšila především díky snaze neziskových organizací.

Text a foto Jana Martínková
Zdroj: 100+1 



:: Fotogalerie ::
foto: zm 1




© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.