Žebrácké řemeslo dráteníka

FiftyFifty, společenský magazín.
Žebrácké řemeslo dráteníka na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Žebrácké řemeslo dráteníka

FiftyFifty
Share

Žebrácké řemeslo dráteníka

Stará řemesla již většinou zapadla někam do skulin minulosti a vy si je můžete připomenout jen díky několika nadšencům. Jan Trnka se dostal k drátenictví díky svému otci a vyrábí různé věci z drátu už patnáct let.

Můžete nám říct, kdo je dráteník a co všechno dělá?

Záleží na tom z jaké doby. Před 150 lety to byl naprosto nepostradatelný řemeslník, který opravoval hliněné hrnce a později dokonce vyráběl užitkově dekorační předměty pro domácnost. Myslím, že dráteník byl u žen velice oblíbená osoba.
Pokud se podíváme do součastnosti, tak zjistíme, že toto řemeslo povýšilo do stavu uměleckého. Někteří dráteníci, a to zejména ze Slovenska, kde má toto řemeslo svou kolébku, vyrábějí takové věci z drátu, až se tají dech. Své předměty pak vystavují.

Změnila se od dřívější doby drátenická práce nebo je stejná? V čem? Co dřív dělal dráteník?

Samozřejmě ani drátenictví neuniklo vývoji. Dlouhou dobu bylo toto řemeslo zavrhnuto a byl mu přidělen přívlastek - žebrácké řemeslo. Na Slovensku jej nadšenci drželi v povědomí, ale do ČR se vrátilo až v roce 1990.
Dnes už se neopravují hrnce a užitečné předměty do kuchyně vyrábějí stroje. Proto se současní dráteníci povětšinou věnují tvorbě a ztvárnění myšlenek. Technika ovšem zůstala naprosto stejná. Dnes by se mezi dráteníky mohl řadit vlastně každý, kdo s drátem pracuje a pokud se jedná zrovna o nějakého výtvarníka, tak i naopak.

Jak jste se dostal k drátenictví vy? Kolik roků se mu již věnujete?


K drátenictví jsem se dostal prostřednictvím svého otce. Ten dostal, tuším v roce 1991, zakázku od ÚLUV (zaniklé) na opletení několika desítek hrnců. Po škole jsem to chodil zkoušet. Moje produktivita se tenkrát pohybovala asi jeden hrnec za den. Když to vezmu od toho roku 1992, tak se drátování věnuju patnáct let.

Jaké své práce si nejvíce vážíte? Proč?


Vážím si všech svých prací, protože s každou přišlo něco nového. Není nad to, když dostanete možnost učit se na věcech, které se nezahodí, ale naopak cestují do galerie či obchodu.

Jezdíte na nějaké drátenické srazy? Nebo kde se setkáváte s prací svých kolegů, ať už našich či zahraničních?

Na srazy nejezdím a ani nevím, zda se u nás nějaké pořádají. Jediný, o kterém vím, je na Slovensku v Žilině. Dvakrát jsem se tam byl podívat, ale je to dost z ruky.
S velice úzkým počtem kolegů, a to zejména ze Slovenska, se příležitostně vidím v atelieru Čada v Praze - Dejvicích. A nedávno jsem taky s otcem navštívil naprosto úžasnou výstavu Blanky Šperkové v Českém Krumlově. Práce, kterou dělá je opravdu jedinečná.

Co byste doporučil začátečníkům? Jak mají začít, na koho se obrátit? S jakým výrobkem či pracovním postupem by měli začít jako první?

Pokud chce někdo s tímto řemeslem začít, tak by o něm také měl něco vědet. Proto bych doporučoval návštěvu Povážského muzea v Žilině, kde mají rozsáhlou expozici mapující toto řemeslo. Těžko doporučit postup, kterým začít. Podle mě je nejdůležitější pochopit princip pletení, a pak už to jde samo. Od 3. září budou na internetu otevřeny stránky, ze kterých je možno si zdarma stáhnout podrobný fotonávod, a to nejen na drátenické řemeslo, ale i z jiných oborů, www.konzerva.cz


Na stránky Jana Trnky se můžete mrknout na www.jantrnka.com





© 2005 – 2021 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.