Vhodné jídlo je stejně důležité jako užívání léků, možná důležitější. Výzkumy z posledních let odhalily více než tisíc přirozených látek obsažených v potravinách, které mohou mít léčebné a preventivní účinky. Dietologové, onkologové, specialisté na kardiovaskulární nemoci a další odborníci se začínají vracet k využití stravy jako léku. Dokonce se rodí i pojmenování tohoto způsobu léčby – nutrikologie.
PROTI RAKOVINĚ
Podle údajů amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny by lidé mohli vhodnou stravou předejít asi šesti milionům případů nádorových onemocnění ročně. Stačilo by prý k tomu pět porcí ovoce nebo čerstvé zeleniny za den. Tuto teorii potvrzují výsledky sledování vegetariánů. Podle nich vegetariáni jen výjimečně trpí rakovinou jakékoli části trávicího ústrojí a minimálně se u nich objevuje rakovina prsu nebo prostaty. V asijských zemích, kde se lidé živí převážně rostlinnou stravou, je ohrožení těmito chorobami čtvrtinové ve srovnání s Evropou nebo USA.
Ovoce výrazně snižuje nebezpečí rakoviny hrtanu, hltanu, žaludku a plic. Zelenina je úspěšná především v boji proti rakovině úst, hltanu, žaludku a střev. Sója snižuje riziko rakoviny prsu už po třech měsících pravidelné konzumace. Účinné jsou i produkty, které se z ní vyrábějí: sýr, mléko, mouka.
NEVYVÁŽENÝ JÍDELNÍČEK
Lidské tělo je složitý chemický komplex. Ke správnému fungování proto potřebuje pestrý výběr látek. Jak potvrdil obsáhlý průzkum v jedenadvaceti zemích světa, spoustu nemocí si člověk způsobuje sám tím, že si jídelníček sestavuje nevyváženě a jednostranně.
Jak by tedy měl vypadat denní energetický příjem zdravého člověka? Z šedesáti procent by měl sestávat z ovoce, zeleniny a uhlovodanů (chléb, těstoviny, rýže). Třicet procent by měly tvořit tuky a zbylých deset proteiny hlavně z ryb, bílého masa a luštěnin.
ROSTLINY PŘEDEVŠÍM
Proč pouhých deset procent bílkovin? Lidský organizmus je stvořen k trávení rostlin a semen. Tomu odpovídají i zuby velmi podobné zubům lidoopů, kteří jsou v zásadě býložravci. Převážně rostlinné potravě je uzpůsobena i délka střev, která jsou mnohem delší než u masožravců, a také složení bakterií ve střevech. Navíc při trávení bílkovin vznikají v těle aminokyseliny, jejichž přebytek zatěžuje játra i ledviny, a ani střeva nedokážou všechny přijímané bílkoviny strávit bez potíží.
SÓJA LUŠTINATÁ
Existuje kolem deseti tisíc variet sóji. Jednoletá bylina z čeledi bobovité. Původem z východní Asie. V Japonsku a v Číně znají sóju už pět tisíc let. Nyní kulturní rostlina subtropů a teplých oblastí mírného pásma. Některé odrůdy se dají pěstovat i ve střední Evropě. V USA se začala pěstovat až ve čtyřicátých letech minulého století, dnes patří Spojené státy k největším producentům sóji na světě. Dorůstá maximální výšky 45 cm, téměř u země vyrůstají silné chlupaté lusky tři až sedm centimetrů dlouhé, s dvěma až čtyřmi kulovitými semeny. Květy bílé, světle fialové či růžové. Sója patří k nejdůležitějším olejodárným rostlinám.
Sója obsahuje 35 až 40 procent proteinů, proto v asijských zemích tradičně nahrazuje maso. Největším producentem sóji jsou USA, následuje Brazílie a Argentina.
Sója se používá k výrobě oleje, náhražek masa (tofu), jako sójová mouka do cukrovinek a pečiva, vyrábí se z ní sójové mléko, nezralá semena se užívají jako salát. V USA se složky sóji nacházejí ve více než 30 000 potravinářských výrobků.
Celé rostliny slouží jako krmivo pro dobytek, a to jak v sušeném, tak silážovaném stavu, nebo se používají jako zelené hnojivo.
JAK ZŮSTAT V POHODĚ
Odstraňte z jídelníčku potraviny, které vám způsobují potíže s trávením, nebo které nesnášíte.
Jezte potraviny bohaté na hořčík a vitaminy skupiny B, které mají uklidňující účinek. Například mandle, ořechy, sójové výrobky či rýži.
Nedopřávejte si příliš proteinů ani sladkostí. V konečném efektu zvyšují pocity deprese.
Jezte ryby alespoň třikrát týdně. Dodávají tělu nezbytné mastné kyseliny (omega-3).
Omezte potraviny, které uvolňují histamin: uzeniny, sýry, jahody, čokoládu, vepřové maso.
Jezte potraviny bohaté na cholin, podporují syntézu acetylcholinu, což je nervový přenašeč důležitý pro fungování mozku a paměti. Je obsažen v arašídech, játrech, rajčatech, květáku, salátu, celozrnném pečivu, bramborách, banánech, pomerančích nebo vejcích.
Zdroj: 100+1
