Vlivy leteckého cestování na lidské zdraví

FiftyFifty, společenský magazín.
Vlivy leteckého cestování na lidské zdraví na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Vlivy leteckého cestování na lidské zdraví

FiftyFifty
Share

Vlivy leteckého cestování na lidské zdraví

Cestování letadlem je pro zdravého člověka bezpečné. Pobyt v letounu a samotná cesta letadlem však s sebou nese určitá specifika...

Moderní dopravní letadla létají ve výškách okolo 25 000–39 000 stop (cca 7 600–11 900 metrů). K tomuto musí být kabina letadla přetlakována na určitou kabinovou výšku, která se pohybuje v rozmezí 6 000–8 000 stop (cca 1 800–2 500 metrů). Lidský organismus je tedy v každém okamžiku vystaven nižšímu tlaku vzduchu než obvykle, zhruba takovému, jako kdyby pobýval ve vysokohorském prostředí – ovšem ne v Himalájích, ale v Tatrách. Z fyziologického hlediska pro zdravého člověka pobyt v této výšce nečiní žádné problémy.

Jakým vlivům je člověk za letu vystaven?

Za letu letadlem je člověk vystaven působení fyziologických a konstrukčních vlivů. Fyziologické vlivy na člověka při pobytu v této výšce jsou v podstatě dvojího druhu:
První z těchto vlivů vyplývá z fyzikálních zákonů, přesněji z Boyle-Marriotova zákona, podle nějž se vzduch (plyn), který se nachází v tělních dutinách, vlivem nižšího tlaku rozpíná (tedy zvětšuje svůj objem), a pokud nemůže volně z tělních dutin uniknout, může to způsobit problémy, doprovázené bolestí.
Dalším fyziologickým účinkem kabinové výšky je pokles barometrického tlaku, spojený s mírnou hypoxií. Hypoxie je nedostatek kyslíku v organismu. Zdravé osoby tuto mírnou hypoxii ani nezaznamenají (vede pouze k nepatrnému snížení sycení krve kyslíkem). Ovšem je třeba podotknout, že účinek mírné hypoxie může mít významnější vliv na jinak zdravého jedince v souvislosti s kouřením a nebo konzumací alkoholu. Lze tedy jedině doporučit, abyste se vyvarovali nadměrnému kouření před letem samotným (za letu nepřipadá v úvahu, neboť dnes již všechny lety jsou nekuřácké) a přílišné konzumaci alkoholických nápojů.

Konstrukčními vlivy je míněn stísněný prostor uvnitř letadla. Celý letoun je konstruován tak, aby pojal co nejvíce cestujících. Cestující v ekonomické třídě mají méně místa než cestující ve vyšších třídách, je proto třeba s přihlédnutím k délce cesty zvážit, zda by nebylo lepší si připlatit a letět pohodlněji, než cestu protrpět ve stísněné poloze.

Pro usnadnění cestování a především jako prevence vzniku tromboembolické nemoci je doporučena řada cviků, které podporují krevní oběh.

Vliv stísněného prostoru je určující pro invalidní cestující (nebo cestující s ortézami, dlahami atd.). Tito cestující by si měli vyžádat službu kompletního odbavení při nástupu a odchodu z letadla (je třeba vyznačit na letence), případně zvážit svoji cestu, nebo si vyžádat speciální přepravu (pokud je třeba provádět přepravu na lůžku či se zdravotním personálem).

Které osoby by se ze zdravotních důvodů měly letecké přepravy vyvarovat?

Lze říci, že absolutní kontraindikace nemocí pro cestování letadlem neexistuje, ale většina leteckých společností bude osoby, trpícími některými onemocněními nebo určitým zdravotním stavem, považovat za nezpůsobilé letecké přepravy.
Infekčně nemocní budou z přepravy vyloučeni alespoň do té doby, než pomine nebezpečí nákazy pro ostatní cestující, případně pro posádku.

Létání by se měly vyvarovat ženy ve vysokém stupni těhotenství. Je třeba si uvědomit, že paluba letadla není ideálním porodním sálem, většina společností proto z výše zmíněného důvodu odmítá přepravovat ženy v posledních čtyřech týdnech těhotenství. Často následuje otázka, za jak dlouho po porodu jsou maminka a novorozenec schopni letecké přepravy? Matka může cestovat ihned, jakmile se cítí schopná cestu absolvovat; u novorozence jsou do 48 hodin po porodu jeho plíce ještě nevyzrálé, takže minimálně dva dny po porodu by neměl cestovat letadlem. Lepší ale je cestu odložit alespoň týden po porodu, pokud není zcela nevyhnutelná.

Která onemocnění jsou nepříznivě ovlivněna mírnou hypoxií v kabině během letu?

Všeobecně je známo, že dodávka kyslíku tkáním, pro které je životně důležitý, je ovlivňována srdečním výdejem, množstvím hemoglobinu v krvi a nasycením hemoglobinu kyslíkem. Pokud dojde k mírnému poklesu jedné z proměnných, bývá výsledkem porucha dodávky kyslíku tkáním a s tím spojené potíže. Ty lze překonat dodávkou kyslíku, proto jsou kyslíkové masky na palubě k dispozici, takže při vzniku těchto obtíží bude kyslík postižené osobě podán.

Existuje jednoduchý test, kterým můžete sami zjistit, zda vám hypoxie na palubě letadla může způsobit problémy: Pokud je cestující schopen ujít bez zastávky 50 metrů nebo vyjít jedno poschodí bez přerušení a následných dechových obtíží, nejspíše mu let nebude z hlediska mírné hypoxie dělat žádné problémy!


Čechová Miloslava, Pružina Vladislav, Oldřich Truska: Létání bez strachu
Brožovaná, celobarevná, 144 stran, 249 Kč
Vydalo nakladatelství Smart Press
www.smartpress.cz






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.