Vitamín D je v tucích rozpustný prohormon. Jde tedy o látku s mírnou hormonální aktivitou, která se metabolizací v organismu mění na působek hormonální povahy. „Déčko“ má v lidském těle zásadní roli v metabolismu vápníku a fosforu, tedy při utváření kostní hmoty a zubní skloviny. Jeho nedostatek způsobuje u dětí křivici (rachitis) a u dospělých osteomalacii (demineralizaci kostí v důsledku nedostatku vitamínu D). Kromě účinků na kostní systém se ale uvažuje i o jeho roli v dalších pochodech v organismu, včetně těch ovlivňujících nádorovou změnu buněk.
Výzkumy slibné, leč neprůkazné
Při studiích na myších bylo dokázáno, že vitamín D by mohl předcházet rozvoji rakoviny, nebo ho alespoň zpomalit. Co vědci během experimentů zjistili? Vitamin D
podporoval vyzrávání buněk,
brzdil růst a stimuloval zánik rakovinových buněk,
potlačoval vznik nových cév zásobujících nádor.
Zda ovšem půjde tyto výsledky uplatnit i u lidí, zůstává zatím otázkou. Některé studie naznačují, že by tomu tak být mohlo, jiné směřují k tomu, že vitamín D a výskyt rakoviny spolu nesouvisí. Definitivní odpověď na to, zda přísun „déčka“ opravdu hraje roli v prevenci a zpomalení rozvoje rakoviny, tedy nejspíše dostaneme až během následujících let.
Všeho moc škodí
Vitamín D má sice bezesporu velké množství pozitivních účinků, ale při jeho nadměrném příjmu (nejčastěji ve formě různých doplňků stravy) hrozí i nežádoucí účinky. Vzhledem k jeho úloze v metabolismu vápníku a fosforu začne v krvi mimo jiné stoupat hladina vápníku. Tento přebytečný prvek se poté ve formě krystalků ukládá v měkkých tkáních organismu (např. v ledvinách nebo plicích). Nejvyšší bezpečná denní dávka vitamínu D je pro dospělé a děti od 8 let 100 μg denně (tj. asi 4000 IU za den).
Zdroj: Léčba rakoviny.cz