Důkladné studium starých vinařských záznamů prozradilo víc. Vědci si od svých zjištění slibují, že mohou pomoci současným vinařům se na klimatické změny lépe připravit.
"Hledali jsme možné vlivy, které způsobily tento obecný trend v posunu sklizně. V průměru za období 1985-2009 se ukazuje, že za brzké zrání vinných hroznů mohou klimatické změny, pokles obsahu půdní vlhkosti a nižší výnosy. Je možné, že svůj vliv měly i měnící se postupy vinařů,“ říká klimatoložka a vinařka Leanne Webbová, který vedl tým vědců z Melbournské univerzity a výzkumné organizace CSIRO.
„Změny v časování biologických jevů, jako je nasazení květů nebo přílet motýlů byly zaznamenány v posledních desetiletích na mnoha kontinentech,“ dodává Leanne Webbová.
„V některých vinařských oblastech, například v jižní Austrálii, datum zrání hroznových bobulí posunulo asi o osm dní za desetiletí. Přičemž dřívější zrání má vliv na kvalitu získaného vína,“ říká Webbová.
Studie se zaměřila na zkoumání vinařských záznamů z desíti vinic ze čtyř států Austrálie, záznamy byly starší i pětadvaceti let. Na devíti z deseti vinic se postupem času začínalo se sklizní dřív, jen vinice Margaret River v Západní Austrálii sklízela hrozny později. Vědci nezkoumali jen data začátku sklizně, ale zkoumali i údaje o cukernatosti vín.
Zdroj: Ekolist.cz
