O tom, že tsunami je pro jadernou elektrárnu vážná hrozba, po loňském březnu nikdo nepochybuje. Japonská elektrárna Fukušima, která se nachází v oblasti s možným výskytem extrémním vln, je v tomto smyslu jasným mementem. Předpovědět ale vznik vlny tsunami je velmi těžké, přesto se tým vědců pokusil vytipovat, které jaderné elektrárny stojí nebo se budují v potenciálně nebezpečné oblasti.
Riziko přírodní katastrofy v podobě tsunami ohrožuje v podstatě celé západní pobřeží amerického kontinentu, atlantické pobřeží Španělska a Portugalska a severní Afriky, východní Středomoří a Oceánii, největší riziko hrozí v jižní a jihovýchodní Asii, protože právě zde se nacházejí jaderné elektrárny.
Studie publikovaná v odborném časopise Natural Hazards předkládá mapu světa se zakreslenými zónami, kde hrozí tsunami. Vědci následně zjistili, že v těchto oblastech se nachází celkem 23 jaderných elektráren o 74 reaktorech, jednou z nich je i loni zničený Fukušima. Sedm elektráren je zatím ve výstavbě.
„Je to první studie, která se zabývá rozložením jaderných elektráren po světě a která zkoumá, jak jsou dané lokality ohrožené tsunami,“ říká José Manuel Rodríguez-Llanes, jeden ze spoluautorů studie. Zkoumání jsou založená na historických, archeologických a geologických datech.
Debarati Guha-Sapir, spoluautor studie, dodává, že dopad přírodní katastrofy typu tsunami, se v moderní době stupňuje o to, jak narůstá pravděpodobnost interakce s jaderným zařízením.
Podle vědců je aktuálně ve výstavbě 67 reaktorů, z nichž 27 jen v Číně. Z těchto 27 reaktorů je 19 stavěno v oblastech, které jsou rizikové. To je podle vědců jedno ze zásadních zjištění studie.
V samotném Japonsku je v rizikových oblastech celkem sedm jaderných elektráren, z nichž jedna je zatím ve výstavbě. V rizikových oblastech jsou elektrárny i v jiných zemích. Jižní Korea rozšiřuje v rizikových oblastech dvě elektrárny, Indie staví dvě zařízení a i Pákistán má jeden reaktor, který by mohl být ohrožen tsunami.
„Umístění jaderné elektrárny není zdaleka záležitost dané země, ale týká se i zemí, které mohou být postižené radioaktivním únikem,“ říká Joaquín Rodríguez-Vidal z univerzity Huelva, který studii vedl.
Zdroj: Ekolist.cz
