Verdicchio dobývá svět

Verdicchio (čti verdykio) je proslulé bílé víno ze svahů a údolí v okolí starobylých měst Matelica a Jesi. V regionu Marche (čti marke) jsou tato místa hlavními symboly pěstování stejnojmenné odrůdy vinných hroznů Verdicchio. Specializují se na ni desítky vinařství na pahorcích směřujících od Riviery Conero na jadranském pobřeží ke středním pahorkům Apenin do výšky od dvou set do pěti set metrů nad mořem. Kultivary ze svahů od řeky Esino se postupně ujaly v dalších italských krajích Friuli, Benátsko, Toskánsko a Kampánie.

Název regionu, v překladu Marky, je odvozen od latinského pojmu marcha – hranice. Toto území bývalo hranicí mezi římským a papežským majetkem.

Ve Světové ročence vín 2008 jsou zařazena bílá vína Verdicchio di Matelica Riserva Mirum (ročník 2004) a Verdicchio dei Castelli di Jesi. Verdicchio z okolí města Matelica získalo jako první v roce 1967 statut DOC, o rok později pak Verdicchio dei Castelli di Jesi. Cestu za světovou slávou zahájilo Verdicchio před dvaceti lety, dost dlouhou dobu poté, co vinaři ze severní Itálie uvedli na světový trh tradiční bílé víno Soave.  

Vinařský kraj
Na Apeninském poloostrově se pěstují hrozny nejméně dva a půl tisíce let. Příznivé podmínky využívaly už dávné civilizace. Geograficky je nynější oblast Marche téměř totožná s územím, kterému od 7. do 4. století př. n. l. dominovala civilizace Piceni. Zabírala území táhnoucí se po pobřeží od dnešní Ancony až po San Benedetto del Tronto a ve vnitrozemí sahala k současným městům Fabriano, Tolentino a Ascoli Piceno. V nekropolích této civilizace objevili archeologové hroznová jádra, která dokládají pěstování vinné révy, původní Vitis Vinifera.

Bronzové výrobky a zbraně, nádoby, zlaté a stříbrné doplňky, výrobky z jantaru, slonoviny a pštrosích per svědčí o tom, že Piceni byla bohatou civilizací, která dobře znala i vinnou révu. V počátcích se vinná réva zachycovala úponky ve volné přírodě. Dokáže růst i na skalnatém povrchu.  

Před více než dvěma tisíciletími vysazovali vinnou révu na Apeninském poloostrově také Etrus­kové. Bohatý obchod s vínem se v antických dobách soustřeďoval mezi jiným i do Pompejí. Už tehdy vinice dávaly bohatou úrodu bílých i tmavých hroznů. V dobách renezance, kdy kulinářství dosáhlo v Itálii jednoho ze svých vrcholů, bylo bílé víno považováno za ušlechtilejší než červené, do kterého si lidé často máčeli kousky chleba.   

Opěvované Verdicchio
Ve středověku vzniklo o Verdicchiu mnoho básní a stalo se tématem řady literárních děl. Snad každý umělec, literární či hudební velikán považoval za čest a povinnost podpořit svým uměním lahodné bílé víno typické pro tento kraj. Existují domněnky, že název Verdicchio se na území dnešního Marche používal už v době, kdy tam přišli první Římané. Jejich příchod začal ve třetím století př. n. l. a byl završen v roce 89 před naším letopočtem, kdy se tato část Apeninského poloostrova stala římskou kolonií. Slovo Verdicchio se objevuje v mnoha historických záznamech. Dnešní město Matelica, jedno z center vinařských oblastí specializujících se na Verdicchio, založili Římané v prvním století před naším letopočtem jako Municipium Matilica.

Středověké paláce, katedrála a pozoruhodné sbírky v místním archeologickém muzeu svědčí o bohatých kontaktech s Orientem i s Římem. Nálezy od města Matelica jsou spolu s dalšími poklady soustředěny i v muzeu v Anconě, přístavu, který od starověku ovlivňuje obchodní život u Jaderského moře.  

Centrum degustace
Město Matelica představuje ve své vinotéce ojedinělou sbírku ušlechtilých bílých vín. Moderní centrum, kde se analyzují místní vzorky vína, sídlí ve starobylých prostorách dřívějšího rybího trhu. Pomocí multimediálního vybavení se zde vyučuje proces degustace vína a různé gastronomické postupy, díky  nimž vznikají dokonalá spojení jídel s chutí místních vín. Zkoumají se tu rovněž vína červená ze známých odrůd Montepulciano a Sangiovese. Z nich dostávají obvykle nejvíce bodů Rosso Conero a Rosso Piceno. Vinotéka denně organizuje ochutnávky místních vín. Bílé Verdicchio di Matelica se prodává v lahvích podobných amfoře. Je hodnocené jako víno harmonické, tělnaté, příjemné, mírně přitrpklé a kořenité. Jsou v něm skryty divoké byliny, tymián a anýz. Úrodu hroznů výrazně ovlivňuje blízkost moře. Ročníky, které zrají déle, mívají ovocnou příchuť. Špičkoví degustátoři považují Verdicchio za nejlepší víno k rybám.  

Rybí delikatesy
K vínům z regionu Marche se váže mnoho kulinářských tajemství. Jejich harmonie a chuť doplňuje výborně zvěřinu na lanýžích nebo ryby. Na riviéře Conero jsou vyhlášené rybářské trhy a rybí pochoutky tvoří základ gastronomie v místních restauracích a na vinařských farmách. Oblíbenou rybí pochoutkou je rybí polévka brodetto – vývar nejméně ze třinácti druhů ryb a dalších plodů moře (obvykle ďas mořský, parmice, slávky, sépie, kalmaři, mušle, chobotnice, zaděnky a další). Původní hustá jednoduchá rybářská polévka se připravuje v každém místě jinak, vynikající je například anconská rybí polévka považovaná za skutečné původní brodetto nebo rybí polévka z přímořského San Benedetto del Tronto. V Anconě se vaří i brodetto jen z jednoho produktu, a to mořského jazyka. Brodetto chutná jinak v květnu a jinak v září podle toho, co rybáři právě vyloví. Rybí vývar je věcí fantazie a rodinné tradice a v Marche se bez něj neobejde denní jídelníček ani žádná slavnost.  

Kulinářské umění
Šéfkuchaři připravují varianty rybích jídel vždy z čerstvých produktů. I když se vrací ke středověkým a tradičním receptům, sezonní zelenina, rozmarýn, hrášek, chřest, fazole, cibule, česnek, rajčata, dokonalý extra virgin olivový olej a šlechtěné Verdicchio dávají prostor kulinářské fantazii. Granevole al limone, krab v citronové omáčce, rybí rizoto, sardelové plátky, malé, čerstvé, zprudka osmažené sardinky či sepia in insalata, salát ze sépií nebo těstoviny s grilovanými rybími delikatesami. To jsou jídla, která vyhledávají gurmeti z celého světa. Ve směsích mořských živočichů nechybí mušle, ústřice, krevety, mořský úhoř, humr, langusty. Marinovaný tuňák na grilu a grilovaná rajčata na otevřeném ohni s marinádou z panenského olivového oleje, oregana, citronové šťávy, se stroužky česneku a dalších ingrediencí patří k vrcholům gastronomie v Marche. Z místní kuchyně pocházejí rybí prsty – bastoncini di pesce. Hledání nových variant tradičních jídel podporují kuchařské asociace, které mají dlouhou tradici. První kuchařské sdružení vzniklo v roce 1504 ve Florencii.    

Na úpatí hory Conero
Pro oblíbenou Rivieru Conero v regionu Marche jsou typické unikátní bílé vápencové skalní útesy, mezi nimiž se skrývají písečné pláže. Na pahorcích, které se táhnou k moři, leží slavná města Loreto s bazilikou, Jesi se symboly moci Fridricha II. a Osimo, proslavené římskými stavbami. Chráněné území hory Conero na rozhraní mezi severem a jihem Apeninského poloostrova je místem ojedinělých druhů fauny a flóry. Nejvyšší bod Monte Conero dosahuje výšky 572 metrů. Chráněné území v rozsahu 5800 hektarů zahrnuje i pobřeží včetně pláží – Portonovo, Belvedere, Piangrande, Raggetti Plain, Sirolo.  
Některé pláže získaly evropskou ekologickou Modrou vlajku EU. Na jaderském pobřeží v regionu Marche obdržely tento symbol pláže v jedenácti místech, což je nejvíce z italských regionů. Oblastí vede osmnáct turistických tras.

Terminologie
Nejlepší italská vína získávají statut DOC, víno s kontrolovaným označením původu. V Itálii je jich několik stovek. 
Statut DOCG získává víno nejvyšší kvality, které musí odpovídat zákonem stanoveným požadavkům, například respektovat určitý způsob vedení révy a dodržovat nejvyšší povolený výnos. Těch je podle nejnovějších údajů 15.
Další zkratka IGT (Indicazione Geografica Tipica) označuje vína pocházející z dané vinařské oblasti. Musí být u nich uveden geografický původ, odrůda a ročník.
Vinaři a degustátoři se shodují, že počet označení DOC, DOCG a IGT není vyčerpávající a mnoho skvělých vín zůstává bez této klasifikace.  

Běžným stolním vínům se říká Vino de Tavola (VdT).  

V italské vinařské terminologii se pro rozlišení kvality používají kromě jakostních stupňů i další hodnocení pro výběrová vína: vína, která zrála delší dobu v sudu, nesou označení Riserva, Superiore vystihuje obsah alkoholu, Classico  prozrazuje, že víno vzniklo v centru vinařské oblasti, kde je pěstováno, a Passito klasifikuje sladké víno z pozdní sklizně.


X. ročník italské soutěže o nejlepší víno k rybám „SELEZIONE NAZIONALE DI VINI DA PESCE“ – Sirolo, Marche, 13. – 15. 5. 2009
V regionu Marche byla vybrána na letošním 10. ročníku národní přehlídky nejlepší italská vína k rybím jídlům. Šest zlatých medailí zamířilo do regionu Abruzzo, tři do  kraje Benátsko, dvě do Lombardie a po jedné zlaté medaili si odvezli vinaři z Apulie a Lazia. Dobře hodnocena byla i vína z Údolí d’Aosty a z regionů Trentino, Toskánsko, Marche a Basilicata. Dórský pohár získalo vinařství CAVIT z Trenta.   

Nejlepší vína regionu Marche, oceněná prémiovými cenami:  
1. místo: Donna Angela 2008 – bílé víno Marche IGT z vinařství Santa Cassella, Potenza Picena, provincie Macerata  
2. místo: Pallio di San Floriano 2008 –  Verdicchio dei Castelli di Jesi DOC Classico Superiore z vinařství La Vite-Monteschiavo, Maiolati Spontonu, provincie Ancona   
3. místo: Colli Maceratesi 2008 – bílé Marche DOC z vinařství Santa Cassella, Potenza Picena, provincie Macerata  Calcare 2008 – Marche IGT Sauvignon z vinařství Conte Leopardi Dittajuti, Numana, provincie Ancona  

Mezinárodní jury hodnotila 524 vzorků od 254 producentů z dvaceti italských regionů. Na této akci se podílel Italský úřad pro zahraniční obchod.
Podrobné výsledky zde.

Další údaje o italských vínech a soutěžích.


Autor: Marie Kysilková
Zdroj: 100+1