Velké sledování mořských predátorů zmapovalo jejich cesty

FiftyFifty, společenský magazín.
Velké sledování mořských predátorů zmapovalo jejich cesty na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Velké sledování mořských predátorů zmapovalo jejich cesty

FiftyFifty
Share

Velké sledování mořských predátorů zmapovalo jejich cesty

Jak sezónní teplotní výkyvy ovlivňují výskyt velkých mořských predátorů? Takovou otázku si položili badatelé z kalifornské univerzity ve Stanfordu.

Ale nezůstalo jen u hledání této jedné odpovědi. S pomocí více jak 4000 vysílacích zařízení začali mapovat pohyb obyvatel hlubin, aby zjistili, kam a proč vlastně migrují. Motiv je podle zprávy serveru RedOrbit jasný, predátoři táhnou za potravou. Jenže ta se ale v závislosti na síle kalifornského proudu vyskytuje každý rok trochu někde jinde.

Od roku 2000 se tak téměř osm desítek mořských biologů, ochranářů, inženýrů a oceánografů zabývalo sledováním pohybu jednotlivých vrcholových predátorů. Jejich výsledky ukazují, že v migraci řady druhů hraje klíčovou roli teplota vody.

Kalifornský mořský proud je jakousi dálnicí plynoucí podél západního pobřeží Severní Ameriky směrem k jihu a vytváří vlastně jakýsi předěl mezi studenými, na plankton bohatými, subarktickými vodami a teplými masami vod subtropických. „Bohaté na potravu, s vysokou primární produkcí,“ tvrdí autoři studie o pásmech v proudu. „Snesou srovnání se suchozemskými savanami.“ V závislosti na aktuální síle proudění se ale vyskytují ta nejbohatší pásma každý rok někde kousek jinde, a tak je hledá řada rozmanitých mořských živočichů. „Znalost toho, kde zrovna dochází k překryvu velkého množství druhů, je pro ochranu mořské biodiverzity zásadní.“

Obrovský balík získaných dat o pohybu obyvatel oceánu zahrnuje sledování 4306 živočichů celkem 23 druhů. „Pokud byste chtěli chránit savany a jejich zvířecí obyvatele, musíte v první řadě vědět, kde jsou napajedla, úrodná zelená údolí a kde jsou pouště, kterým se zvířata budou spíš vyhýbat,“ vysvětluje Barbara Blocková, badatelka Hopkinsovy mořské stanice. „Jen tak budete moci určit koridory, kterými budou gepardi a gazely migrovat za potravou, a tato území pak chránit. My jsme hledali a našli tyto oblasti v hlubinách Pacifiku díky sledování pohybu tak rozmanitých živočichů, jako jsou například želvy kožatky, tuňáci nebo plejtváci.“

„Jedním z velmi náročných úkolů bylo sestavit dohromady odlišné typy dat,“
říká Ian Jonsen z univerzity v Dalhouise. „Potřebovali jsme propojit velmi přesné satelitní snímky družic systému ARGOS s méně přesnými záznamy o pohlceném světle. Ale díky tomu se nám podařilo identifikovat plochy bohaté na potravu.“ Migrace totiž mají jednoznačně sezónní charakter. Daniel Costa, další z výzkumníků, shrnuje výsledky studie slovy: „Díky tomuto výzkumu můžeme teď lépe odhadovat, kam se predátoři vydají za potravou a kudy se budou pohybovat.“

Článek byl uveřejněn 24. 6. 2011 na serveru RedOrbit pod názvem „Researchers Complete Pacific Ocean Predators Census“.


Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz 






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz