Přestože stav biodiverzity v Evropě je hodně daleko od ideálu a téměř čtvrtina evropských druhů je podle Evropské komise blízko vyhynutí, skupině velkých šelem se překvapivě daří velmi dobře. Alespoň jeden druh z pěti heraldických šelem evropské přírody - medvěd hnědý, vlk, rosomák nebo rys - dnes žijí nejméně v 21 členských zemích EU.
Po desítkách let poklesu populací volně žijících šelem se v posledních letech naopak jejich množství prudce zvyšuje. Například populace medvěda hnědého rostla mezi lety 2005 až 2012 tempem 1 % za rok na přibližně 17 tisíc jedinců. Ve Skandinávii se populace zdejších medvědů zdvojnásobila. Dnes jich na severu Evropy žije necelých dva tisíc jedinců, zatímco v roce 1930 jich bylo pouhých 130 kusů.
V úterý proto vznikla Platforma, kterou podepsalo sedm celoevropských organizací, včetně evropské komise pro životní prostředí, evropské pobočky WWF nebo sdružení národních parků EUROPARC Federation. Cílem platformy má být především hledat rovnováhu mezi zájmy majitelů půdy, zemědělců a lovců na jedné straně a vědců, ochranářů a samozřejmě šelem na straně druhé.
Ochránci přírody v České republice se letos mohli radovat z toho, že se z Německa vrátili do Severních Čech vlci, objevuje se divoká kočka a do Beskyd pravidelně zavítají medvědi ze Slovenska. Trvalým obyvatelem české kotliny je rys ostrovid, který žije zejména na území Šumavy, jeho výskyt ale ochránci potvrdili i v Beskydech, Jeseníkách nebo Krkonoších.
Vznik platformy vítá i sdružení českých chráněných území EUROPARC ČR. „V posledních letech se naštěstí začínají do evropské přírody vracet velké šelmy. Lidé na jejich přítomnost pochopitelně po jejich velmi dlouhé absenci, v případě Krkonoš například více než 130leté, nejsou zvyklí a mohou mít obavy, způsobené existencí mnoha mýtů nebo dokonce pohádek,“ řekl Ekolistu.cz prezident EUROPARC ČR Jakub Kašpar.
Podle něj platforma může pomoci k jejich odstraňování a k šíření srozumitelných informací o tom, jak to ve skutečnosti se šelmami je. „Že to nejsou žádné krvežíznivé bestie, ale velmi plaší tvorové, kteří když mohou, člověku se vyhnou. Zároveň může pomoci i vrátit znalost o soužití se šelmami například mezi chovatele dobytka a dalších hospodářských zvířat,“ slibuje si Kašpar.
Návrat vlků nebo rysů zkrátka všichni nevítají. Napříč Evropou vyvolává obavy nebo dokonce odpor u chovatelů ovcí, myslivců, ale i lesníků nebo obyvatel vesnic. Podle WWF hrozí největší konflikty právě tam, kde se vytratila znalost tradičního chovu zvířat. Evropská platforma by chtěla zmírnit negativní pohled těchto odpůrců a pokud možno najít řešení, které by konflikty odvrátilo.
Vývoj počtu velkých šelem v Evropě
Medvěd hnědý (Ursus arctos)
Populace vzrostla z 15 800 kusů v roce 2005 na 17 000 v roce 2012. Medvědi v Karélii (oblast v severní Evropě rozdělená mezi Rusko a Finsko) se rozmnožili z 850 na 1700 jedinců a populace ve Skandinávii se rozrostla z 2 600 na 3 400 medvědů. Medvědů přibylo i v Kantaberském pohoří ve Španělsku, za posledních deset let se populace rozrostla ze sta na dvě stě zvířat.
Rys ostrovid (Lynx lynx)
Populace rysa v Evropě se zvýšila ze 8 000 kusů v roce 2001 na zhruba 10 000 jedinců v roce 2012. To představuje nárůst o dvacet procent. V Karélii se rozmnožili z 870 na 2 500 jedinců a v oblasti Jura ve Francii vzrostl počet z 80 na 100 jedinců.
Vlk obecný (Canis lupus)
Populace vlka v Evropě celkem dosahuje asi 12 500 jedinců. Ve Skandinávii se jejich počet zdvojnásobil ze 150 na 300 za poslední dekádu. V Německu a Polsku byl nárůst dramatičtější, z původních 19 jedinců na 150 za deset let. Nicméně v některých oblastech, jako v jižním Španělsku, se návratu vlků nedaří. V roce 2012 se zde objevili jen pár kusů.
Rosomák (Gulo gulo)
Populace rosomáka se v posledních sedmi letech zdvojnásobila, z 675 kusů v roce 2005 na 1250 v roce 2012. Největší nárůst se odehrál ve Švédsku a Finsku.
Zdroj: Ekolist.cz
Autor: Hugo Charvát