Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velryby

FiftyFifty, společenský magazín.
Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velryby na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velryby

FiftyFifty
Share
 >  >  > 

Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velryby

Na cestách - nohy v pralese

Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velryby

Biologové z oregonského Hatfieldova centra pro výzkum moří se od letošního jara „trápí“ se zvukovým záznamem, který v hlubinách Mariánského příkopu zachytila jedna z jejich automatických sond. Vydávaný zvuk bezpochyby patří kytovci, pravděpodobně z rodu plejtváků. Svou komplexitou se však vymyká všem dosud zachyceným signálům. Ve hře je možnost odhalení existence dosud nepopsaného druhu.

Vědci zachytili neznámý velrybí zpěv. Může jít i o nový druh velrybyzoom

V koncích je i Sharon Nieukirková, specialistka na bioakustiku, která jednotlivé záznamy z desítek bójí a sond analyzuje. „Ten nový zvuk je nezaměnitelný. První nízkofrekvenční sténavá část je typická pro kosticovce (podřád kytovců, který nemá zuby, ale lišty-kostice, se kterými filtruje potravu z vody), ale jeho vysoce ostré vibrační dokončení je velmi neobvyklé. Ve vzájemné kombinaci, včetně těch šílených kousků, je to něco dočista nového. Zvláštností je to i proto, že moc často na nová volání kosticovců nenarážíme.“

Americká angličtina popisuje charakter zmiňovaného širokofrekvenčního zvuku jako „twangy“ a tento mohutný hlasový projev je skutečně mezi kytovci unikátní. Trvá v rozmezí 2,5 – 3,5 sekundy a je rozdělen do pěti navazujících částí. Začíná hlubokým tónem o frekvenci pod 38 Hertz a jeho kovově syntetické „metalové“ finále přestřelí 8000 Hz. Nieukirková spolu s kolegy tedy zařadila záznam volání pod název „Západopacifický biotwang“. K rozpoznání konkrétního druhu velryby však tato zvuková stopa nestačí.

Sonda hydrofonu pořídila první záznam na východ od Guamu během ponoru do 1000 metrů a volání přicházelo z mnohem větší hloubky, přibližně osmi kilometrů. Ostatně, Mariánský příkop, táhnoucí se od Japonska k severu Austrálie, je nejhlubším místem na planetě Zemi a dosud představuje téměř biology neprobádané území. „Asi byste řekli, že nejhlubší místo na zemi bude velmi tiché, ale ve skutečnosti tu zaznamenáváme celou řadu zvuků a ruchů,“ potvrzuje oceánograf Robert Dziak (NOAA).

„Asi nejblíže západopacifickému biotwangu je tzv. Star Wars volání, které patří k plejtvákům trpasličím podél Velkého bariérového útesu,“
říká Nieukirková. Jejich zpěvy totiž podléhají řadě lokálních variant a jsou typické hlasitým zvukem „boing“ (který nejen fanouškům Hvězdných válek může připomínat zvuky střel kosmických lodí). Tito kytovci navíc své volání mění v závislosti na tom, zda se pohybují vodami Atlantiku nebo severu Tichého oceánu. Jinak toho o nich mořští biologové o moc víc nevědí.

Video

„Vzhledem k jisté vzdálené podobnosti zvuků západopacifického biotwangu a star-wars boing, jejich komplexitě, struktuře, frekvenci a kovovému zakončení, je možné usuzovat, že pravděpodobným původcem zvuku bude rovněž plejtvák trpasličí,“
shrnuje Nieukirková. Jistotou ale neoplývá. Plejtváci totiž komunikují voláním především v době páření nebo vytváření hejn. A jedno i druhé se odehrává v západním Tichomoří v zimě. Západopacifický biotwang však byl zaznamenán již několikrát mimo toto období. „Pokud je to tedy svolávání k páření nebo vábení, proč se to ozývá v průběhu celého roku?“ říká Nieukirková. „Je to prostě záhada.“

Mořští biologové z Oregonu se teď budou snažit určit, jaká je proporce volání západopacifického biotwangu v létě a v zimě, jak často se ozývá a ve kterých oblastech. Záznam zvuku také zveřejnili, aby si jej mohli poslechnout i ostatní kolegové ve světě. Šance vnést do věci trochu světla by se tak mohla zvýšit. A na konci tohoto bádání může stát i docela nový, dosud nepopsaný druh plejtváka.

Autor: Radomír Dohnal

Zdroj: Ekolist.cz  






© 2005 – 2017 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.