Věda o štěstí

V prosinci 2009 provedla EU v členských zemích průzkum, jak se jejich obyvatelé cítí. 86 procent dotázaných odpovědělo, že jsou buď velmi šťastni (25 procent) nebo víceméně šťastni (61 procent). Průzkumu se zúčastnilo 3500 respondentů ze sedmi zemí Evropské unie. Nejšťastnější byli podle průzkumu Belgičané. Nejhůř se cítili Bulhaři, Rumuni a Italové.

Zatímco výsledky průzkumu se snažily demonstrovat, jak jsou či nejsou lidé šťastni, ukazatelem je i prudký nárůst antidepresiv v zemích EU. V řadě z nich vzrostla spotřeba těchto léků na dvojnásobek i více proti roku 1998. To mluví samo za sebe.

Podle psychologů se Evropané opravdu snaží být šťastni, směřují k hédonizmu, ale potřebují se nejdříve vyrovnat s rostoucím stresem ve společnosti, která je každým rokem a doslova dnem daleko soutěživější. Svůj podíl na tendencích k hédonizmu má i ústup od křesťanských tradic. Zatímco podle křesťanů je pozemský život jen slzavým údolím, které člověka vede k věčné blaženosti na věčnosti, lidé chtějí být blažení a šťastní dnes tady na zemi. Už Voltaire proklamoval, že „ráj je tam, kde právě jsem“.

Někteří vědci jsou přesvědčeni, že schopnost být šťasten je dána v genech, je zakódována v genetické výbavě každého člověka. Pocit štěstí prý výrazně formuje mozek a způsob myšlení, protože štěstí se biologicky projevuje tím, že aktivuje některé mozkové spoje a okruhy. Existují i docela prosté návody, jak pocit štěstí navodit. Sportem, pobytem v přírodě, krásnými zážitky.

Podle nových pozitivních přístupů by lidé neměli bojovat se zlem a špatnou náladou, ale uvažovat jen pozitivně a cíleně si vytvářet jen šťastné zážitky. Staré pravidlo, usmívejte se nebo se smějte, i když vám do smíchu není, a budete šťastnější, neztratilo nic na své pravdivosti. První kongres věnovaný pozitivní psychologii se konal ve Washingtonu v roce 2006. Další se koná letos v červnu v Kodani.

Gen 5HTT
Zdá se, že pozitivní nebo negativní přístup k životu, který určuje, jak jsme šťastní, si přinášíme ve své genetické výbavě. Někteří lidé vidí sklenici napůl plnou, jiní tutéž sklenici označí jako napůl prázdnou. Někteří zdolávají drobné ústrky s úsměvem, pro jiné představují menší či větší životní tragédie.

Čím je to dáno? Dědíme své životní přístupy po rodičích, nebo si je během života vytváříme? To jsou otázky, v nichž se psychologové zdaleka neshodnou. Řada výzkumů naznačuje, že genová výbava je rozhodující. Konkrétně se podařilo identifikovat gen, který by se dal nazvat genem štěstí. Jde o gen označený 5HTT, který ovlivňuje přenos serotoninu. Serotonin je biologicky aktivní látka, která se jako neurotransmiter účastní v mozku procesů podílejících se na vzniku nálady. Nedostatek serotoninu je spojován s nedostatkem humoru, citovou nestabilitou a vede k depresím.

Podrobné zkoumání genu 5HTT ukázalo, že existují dvě varianty. Krátká varianta označovaná písmenem S (short) a dlouhá L (long). Krátká má méně transmiterů serotoninu, dlouhá více. Člověk může mít po rodičích buď kombinaci obou, od každé varianty jednu - tedy SL, nebo dvě stejné SS nebo LL. Průzkumy potvrdily, že lidé vybavení variantou LL stresům prakticky nepodléhají, mají pozitivní přístup k životu, dalo by se říci, že jsou geneticky vybaveni ke štěstí. Přesným opakem jsou lidé s dvojitou krátkou variantou SS, kteří jsou velmi náchylní podléhat depresím a pocit štěstí je u nich velmi vzácný.

Všechno tak trochu vyrovnává život. Nositelé LL varianty mají nejen pozitivní přístup k životu, ale mívají i pocit, že vše dokážou, a pouštějí se i do velmi riskantních podniků. Neúspěch jim pozitivní pocity obvykle značně zkalí. A naopak nositelé SS varianty jako by tušili svůj hendikep. Většinou vedou velmi umírněný život, zvažují rizika a vyhýbají se jim a mohou tak být spokojeni i šťastni. Velkou roli hraje i společenské postavení a rodinné zázemí. I lidé s krátkou variantou SS s dobrým společenským postavením, majetkově zajištění a s dobrým rodinným zázemím, mohou být v životě velmi šťastni.

Geny zřejmě nejsou vše. Výrazně se na vnímání světa podílí i rodina, v níž člověk vyrůstá a příklad rodičů. Pokud jsou sami šťastni, existují předpoklady, že i dítě bude vnímat svět pozitivně. Pokud zažívá doma stresy vyvolané zaměstnáním rodičů, jejich obavami z budoucnosti nebo jejich osobními problémy, i při variantě LL se to na dítěti negativně projeví.
Šťastní lidé bývají kreativní, společenští, žijí déle a mají podstatně méně zdravotních potíží, bývají velkorysí, obvykle jsou dobrými vyjednavači a přirozenými vůdci.

Jak pěstovat radost ze života
Podle vědců je každý z pěti smyslů schopný aktivovat okruhy vedoucí k pocitu štěstí. Například sluch aktivuje neurotrasmitery poslechem oblíbené hudby, čich krásnou vůní, zrak pozorováním krajiny nebo obrazu, chuť jídlem nebo pitím a hmat třeba hlazením domácího miláčka. To vše může vzbudit pocity spokojenosti, ale i pocity naprostého štěstí. Závisí to na individuálním vztahu a vnímání.

Pocit štěstí přinášejí zcela určitě endorfiny, které se vytvářejí při vytrvalostních sportovních aktivitách, například při jízdě na kole, lyžování, ale i při tréninku v posilovně a podobně. Extrémní sporty jako horolezectví, rafty či Bungee jumping naopak generují okamžitě stresové hormony adrenalin a noradrenalin, které maximálně zalarmují tělo. Svaly a mozek dostanou příliv krve a následuje tvorba vysokých dávek dopaminu, který dodává extrémnímu sportovci pocit výjimečného štěstí, svobody a nepřemožitelnosti.

Podle profesora psychiatrie z americké Harvardovy univerzity oba druhy uvedených sportovních aktivit sport působí jako lék. Sport odstraňuje úzkostné stavy, působí proti panice, stresu a depresi. Povzbuzuje vytváření neurotransmiterů, jako jsou endorfiny, noradrenalin, serotonin a dopamin. Je dokázáno, že sport je důležitý nejen pro fyzické, ale i pro duševní zdraví.  Podle amerických výzkumů je u případů deprese účinnější třikrát týdně půl hodiny sportovat než brát léky.

Pro ty, kdo sportovat nechtějí, je rovnocennou náhradou meditace, pokud se provozuje v delším časovém horizontu. EEG lidí, kteří meditují už delší dobu, se radikálně liší od nováčků v meditaci nebo od lidí, kteří se meditací nikdy nezabývali.

Stejně nebo ještě více než meditování aktivuje hormony štěstí láska. Britští vědci na skeneru zjistili aktivizaci určitých mozkových zón, jako by byly pod vlivem drog, zatímco jiné zóny odrážející strach a agresivitu byly zcela utlumeny. Láska přináší pocity štěstí, je mocným přirozeným antidepresivem. Nemusí jít ale přímo o lásku. I sex má podobné účinky. Podněcuje tvorbu adrenalinu, serotoninu a dopaminu. A po sexuálním aktu se uvolňuje rovněž důležitý oxytocin.
Pokusy na curyšské univerzitě prováděné v roce 2008 prokázaly, že inhalace oxytocinu povzbuzuje důvěru v partnery, ať jde o intimní, mezilidské nebo profesionální vztahy.

Zdrojem štěstí, jak už bylo uvedeno, může být i příroda. Některé jednoduché pokusy přímo v nemocnicích dokazují, že pacienti s výhledem do přírody se cítí šťastnější, a proto se jim rány rychleji hojí a uzdravují se v průměru o den až dva dříve než lidé s výhledem na zdi domů nebo komunikace. Proto se doporučuje nové nemocnice umísťovat v zahradách a interiéry vybavovat alespoň zelenými rostlinami.

Velmi dobře, pokud jde o pocity štěstí, jsou na tom podle průzkumů tvůrčí pracovníci – spisovatelé, sochaři, skladatelé, malíři a podobně. Podle psychologů je tvůrčí práce nejlepším povzbuzovacím prostředkem. Řešení tvůrčích úkolů denně povzbuzuje tvorbu hormonů podobně jako sportovní výkony a dokončení díla je přímo fontánou tvorby hormonů štěstí.   


Co a jak ovlivňuje naši náladu a pocity štěstí.
Serotonin směřuje do všech částí mozku. Ovlivňuje řadu funkcí, například cyklus spánku a bdění, chuť k jídlu a hlavně náladu. Deprese je spojována právě s nedostatkem serotoninu.
Noradrenalin rovněž směřuje do celého mozku. Stimuluje vzrušení a připravuje tělo k akci.
Dopamin je spojen s pojmem odměny. Mozková kůra zaregistruje nějakou touhu, stimuluje limbický systém, který povzbudí tvoru dopaminu. Pokud je touha uspokojena, dostaví se pocit uspokojení nebo přímo štěstí vyvolaný silnou koncentrací dopaminu.
Oxytocin vyvolává pocit důvěry a přitažlivosti.
Endorfiny jsou produkovány v hypofýze, jsou například výsledkem sportovní činnosti, ale vznikají i při velkém smutku či bolesti. Vyvolávají pocit euforie podobně jako opiáty.

Zdroj: 100+1