Požívání drog je ve Švédsku trestný čin od roku 1988. Zároveň jsou mohutně podporovány preventivní programy na základních, středních i mateřských školách. Díky tomu podle Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) vyzkoušelo například marihuanu jen devět procent švédských žáků. Pro srovnání – u nás se jedná o 42 procent!
Přísný protidrogový dohled
Důležitou roli hraje i policie. Člověka podezřelého z konzumace omamných látek může zadržet a okamžitě podrobit odpovídajícímu testu. Pokud ten vyjde pozitivně, je to důvod k trestnímu stíhání. To sice snižuje chuť veřejnosti po droze sáhnout, ale může to být i životu nebezpečné. Při předávkování závislí často nechtějí volat lékařskou pomoc, protože se bojí příchodu policie.
Počet úmrtí stoupá
Švédsko se tedy může pochlubit nejnižšími čísly závislých osob, počet úmrtí kvůli předávkování či drogové závislosti tady ale stoupá. Shovívavější země, jako Španělsko nebo Itálie, se o „své“ narkomany starají lépe. Mají propracovanější systém výměny jehel pro prevenci HIV infekce a také je zde lépe dostupná substituční léčba metadonem. Úmrtnost narkomanů se díky tomu dlouhodobě snižuje:
Ve Španělsku se počet úmrtí mezi lety 1995 a 2010 snížil z 698 na 393 osob ročně.
V Itálii za stejné období dokonce z 1195 na 374 lidí.
Oproti tomu ve Švédsku se jejich počet téměř zčtyřnásobil – ze 70 v roce 1995 na 272 osob v roce 2010.
Změny přichází, ale pomalu
Nedokonalost švédského systému uznává i Björn Johnsson, odborník na protidrogovou politiku z univerzity v Malmö. Ten říká: „Stále se snažíme o prevenci a nabádáme občany, aby drogy nebrali. Ale na ty, kteří již tento problém mají, se soustředíme málo.“ Jedinou výjimkou byla až donedávna města Lund a Malmö, které začaly s výměnou stříkaček už v 80. letech. Jinak se ale přístup k narkomanům mění jen pomalu, například ve Stockholmu je výměna jehel možná až od roku 2013.
Zdroj: Substituční léčba.cz