S největší pravděpodobností jde o již dlouho hledané sídlo prvních Vítkovců, které dal zbudovat zakladatel rodu a jeden z nejvýznamnějších mužů českého království Vítek z Prčice. Po jeho smrti zdědil Prčici jeho syn Vítek III., zakladatel rodu Rožmberků. V roce 400. výročí úmrtí posledního Rožmberka Petra Voka se tak archeologům podařilo objevit hmatatelný důkaz počátků tohoto významného českého rodu.
V rámci revitalizace prčického náměstí probíhá letos v létě druhá fáze záchranného archeologického výzkumu, na rozdíl od loňského roku však letošní sezóna přinesla senzační objev. „Možná trochu příznačně v roce velkého výročí zániku Rožmberského rodu se nám podařilo v Prčici objevit jeho počátky,“ říká vedoucí výzkumu PhDr. Michaela Selmi Wallisová, PhD., archeoložka České společnosti archeologické, a dodává, že po loňské trochu chudé archeologické sezóně jsou nálezy středověkých situací z období obou Vítků splněním velkých nadějí.
V loňském roce se archeologický výzkum pohyboval ve spodní části náměstí. Tehdy se podařilo objevit stopy po velkém prčickém požáru z roku 1701 a něco málo keramického materiálu. Současná zkoumaná plocha se nachází přímo před kostelem sv. Vavřince a přilehlým domem čp. 92. „Když jsme odhalili řady kůlových jam po dřevěné středověké konstrukci, začínali jsme potichu doufat. Nelíčené nadšení však zavládlo v momentě, kdy se nám podařilo objevit základ rozsáhlé stavby o rozměrech minimálně 6 x 10 m, to už nám začínalo být skutečně jasné, že jsme nelezli původní panské sídlo prvních Vítkovců,“ popisuje Selmi Wallisová.
Z vyzvednuté keramiky vyplývá, že stavba zanikla někdy během přelomu 12. a 13. století, nejpozději však do poloviny století 13., přesnější datace bude známa až po zpracování výsledků.
Z lokality bylo doposud vyzvednuto i několik cenných nálezů. Mezi nejzajímavější patří bezesporu anonymní uherský denár z poloviny 12. století, který je podle numismatiků v Čechách skutečnou raritou, dále pak malý a velký klíč nebo prsteny. Svůj půvab má i kolekce nalezené keramiky, která naprosto odpovídá charakteru nálezů z přelomu 12. a 13. století.
Prčice
je původním sídlem rodu Vítkovců, u kterého lze hledat kořeny rodů pánů z Rožmberka, Hradce, Landštejna, Stráže a Sezimova Ústí. Zakladatel rodu Vítek I. se poprvé píše s přídomkem z Prčice v listině knížete Bedřicha z přelomu let 1184/1185 a umírá asi v roce 1194. Po něm nastupuje syn Vítek III.
Prčické sídlo a přilehlý kostel sv. Vavřince musely existovat nejpozději v roce 1179, založil je právě Vítek I. Jeho nástupce Vítek III. zakládá druhou prčickou tvrz, jejíž relikty byly nalezeny v roce 1995 při stavebně historickém průzkumu prčického zámku. Ke konci svého života zahajuje Vítek III. v roce 1240 stavbu mohutného hradu Příběnice a píše se jako Vítek z Příběnic. Význam Prčice pro Vítkovce postupně upadá, v roce 1322 je Petrem I. z Rožmberka prodána pánům z Choustníka.
Zdroj: tz
