Umělé oplodnění? V ČR jen se souhlasem muže

Neplodných párů na celém světě stále přibývá. Odhady ukazují, že se každý sedmý pár nechtěně stane bezdětným. Bohužel to nelze považovat za konečné číslo. Tento počet bude pravděpodobně nadále stoupat.

Naději na potomka zvyšuje možnost podstoupit asistovanou reprodukci. I přes to, že je tato metoda velmi nadějná, nese s sebou etické a právní otázky.

Zákon č. 227/2006 Sb.
V České republice je asistovaná reprodukce upravena zákonem, který určuje podmínky, za jakých může být umělé oplození provedeno. Zákon ale není zcela vyhovující a čeká na svoji novelizaci.

Umělé oplodnění jen pro nemocné a neplodné
Podle uvedeného zákona slouží asistovaná reprodukce heterosexuálnímu páru k početí dítěte. Muž a žena mohou umělé oplodnění podstoupit, jestliže je u nich ze zdravotních důvodů velmi malá nebo žádná šance na normální početí.

Minimalizace přenosu dědičných vad
Druhou skupinou párů, které podstupují umělé oplodnění, je riziko přenosu geneticky podmíněné nemoci nebo vady. Vždy tedy musí být nejdříve vyloučena možnost normálního oplodnění a zároveň splněna podmínka heterosexuálního páru. To znamená, že asistované oplození nemůže podstoupit žena bez partnera ani lesbický pár. Před podstoupením zákroku zájemci musí podepsat žádost. Žádost obsahuje souhlas muže s provedením umělého oplodnění ženy.

Muž nemusí být manžel
Aby mohla žena podstoupit umělé oplodnění, musí přivést k podepsání žádosti muže. Nemusí však jít o zákonného manžela. Souhlas k umělému oplodnění tak dává muž, kterého není žena povinna uvést po porodu jako otce, protože dokument z nemocnice nemá žádnou právní váhu. Problémem se pak tím pádem stává otázka, kdo je otec.

V budoucnu by měl být tento problém upraven například zápisem u notáře, že muž, který dal souhlas k umělému oplodnění, se zavazuje nést roli otce se všemi důsledky. U matky je situace o něco jednodušší – i když je vajíčko od jiné ženy, za matku se považuje žena, která dítě porodila.


Zdroj: Ženská neplodnost.cz