Thajská masáž na vlastní kůži, ruce i duši (2.díl)

FiftyFifty, společenský magazín.
Thajská masáž na vlastní kůži, ruce i duši (2.díl) na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Thajská masáž na vlastní kůži, ruce i duši (2.díl)

FiftyFifty
Share

Thajská masáž na vlastní kůži, ruce i duši (2.díl)

seriál :: Thajské masáže

Hned po svých prvních setkáních s thajskou masáží jsem se rozhodl, že si na tohle tajemství trochu posvítím. Vybral jsem si severní styl tradiční masáže, který je, zjednodušeně řečeno, ve svých manipulačních technikách ke klientovi trochu šetrnější.

MASÁŽ NA VLASTNÍ RUCE
„Seřízení“ kostí, kloubů a páteře se v tomto stylu provádí nenásilně a relaxovaně, během strečinku a v rytmu klientova dýchání.

Po pečlivém průzkumu možností jsem nakonec zvolil jednu z nejuznávanějších škol pro cizince, Institut thajské masáže. Jejím zakladatelem a dosavadním ředitelem je sympatický Chongkol Setthakorn, který dříve působil ve Staré tradiční nemocnici v Chiang Mai. Tato škola nabízí zájemcům možnost studovat thajskou masáž v pěti základních kvalifikačních úrovních, vyučovacím jazykem je angličtina.

První a druhá úroveň seznamuje studenty se základními principy NUAD BO RARN: vysvětluje fyzikální, anatomické, psychologické, spirituální a historické souvislosti, zasvěcuje do základních terapeutických technik, jako je správné použití dlaní, palců, prstů, loktů, kolen i chodidel. Studenti si na tomto stupni osvojí sestavy pro přední i zadní stranu těla v pozicích v sedě i v leže.

Třetí úroveň je zaměřena na principy a teorii práce s energií. Studují se jednotlivé energetické linie, jejich umístění a specifika. Studenti se učí detekovat a opracovávat jednotlivé terapeutické body a vnímat rozdíly mezi konkrétními klienty či mezi mužem a ženou.

Ve čtvrté úrovni je studium cíleně zaměřeno na konkrétní terapeutické aplikace a na techniky, umožňující ošetřovat různé typy bolestí. Značná část výuky je věnována terapii bolesti hlavy, krční páteře, zad, beder, kolen, ramen a loktů. Zároveň se konfrontují účinky, možnosti a souvislosti akupunktury, akupresury a japonského shiatsu.

A konečně v páté úrovni výuky, se prohlubují všechny získané znalosti. Žáci jsou seznamováni s pokročilými technikami, zaškolováni ve způsobu jak thajskou masáž správně názorně předvádět a vyučovat. Zároveň sami za pečlivého dozoru praktikují požadované teoretické znalosti a vedou praktická cvičení studentů v nižších úrovních.

Všechny úrovně jsou v rámci absolutoria ukončeny praktickými několikahodinovými zkouškami a těm úspěšným je udělen certifikát, opravňující provádět tradiční thajskou masáž v příslušném rozsahu.

Forma studia je sice velmi přátelská a příjemná, ale zato velmi intenzivní. Množství informací, které člověk potřebuje vstřebat je značné a každý sebenepatrnější výpadek v koncentraci nebo pozornosti je citelně znát. Začíná se každé ráno v 9 hodin. Do klimatizované haly v přízemí třípodlažního domu se v tu dobu schází pestrá směsice lidí ze všech koutů světa. Všichni si nejprve pečlivě umyjí chodidla a potom se každý usadí na některé z připravených žíněnek. Ředitel školy pan Chongkol nás přivítá a na jednu z tabulí napíše ke každé studijní úrovni příslušný počet jmen a zemí, odkud studenti pocházejí. Jsem tady momentálně jediný z České republiky a v seznamech převažují Asiaté, Američané, Němci a Australané. Studenti nejvyšších úrovní se potom přesunou do vyšších pater a pro všechny začíná výuka stejně.
Když pozorujete dobrého maséra-terapeuta, máte pocit, že se jeho masáž podobá jakémusi meditativnímu tanci. Na první pohled z takového člověka vyzařuje obrovská koncentrace na klienta, všechny pohyby a přesuny jsou prováděny velmi ladně a nenásilně. To je velké umění, protože manipulovat například se stokilovým Evropanem není rozhodně nic jednoduchého; dokáží to přitom i křehké masérky, které sami váží stěží 45 kg. Je to možné pouze díky správné a do detailů promyšlené technice a stoprocentní kontrole nejen nad klientem, ale i nad vlastním tělem a myslí.

Právě mysl je jedním ze základních pilířů thajské masáže. Proto každá masáž i výuka začíná a končí krátkým meditativním soustředěním, při kterém se v pálijském jazyce recituje něco jako „masérská mantra“. Zároveň jde o vzdání respektu a díků Otci Doktorovi: „Om Namo Shivago Silasa Ahang Karuniko…“ (Skládáme hold Tobě-Otci zakladateli, doktoru Shivagovi…) a závěrečná slova: „Na-a Na-wa Rokha Paya-ti Vina-santi“ (Naše mysl se upíná k tomu, koho se dotýkáme, nechť je zbaven bolesti, ať se mu všechny nemoci vyhýbají a dosáhne štěstí).
Po společně odrecitovaném textu se rozmístíme po celém prostoru a Chongkol osobně vede za doprovodu hudby hodinu jógy. Postupně procvičíme, uvolníme a protáhneme celé tělo a teprve mnohem později pochopíme, že výběr a skladba jednotlivých cviků je záměrně přizpůsobena masérským technikám, které budeme průběžně studovat. Velmi nenápadně si tak hned od rána zvykáme na některé výchozí terapeutické pozice, nebo procvičujeme takové svalové skupiny, které budeme při aplikaci masáže nejvíce namáhat. Důležité je i to, že díky takovému cvičení jsme schopni druhý den po mnoha hodinách, strávených v nejrůznějších netypických sedech, předklonech a vychýleních, zůstat v přijatelné kondici a znovu absolvovat další sadu praktických cvičení. Po rozcvičce a probuzení vlastní energie využíváme krátkou přestávku k doplnění vypocených tekutin a asistenti zatím připravují místnost k teoretické výuce.

Základy o historii, vzniku a principech thajské masáže přednáší opět sám ředitel školy. Informace o osobnosti a přístupu maséra k masáži a ke klientovi, o zásadách aplikace, o názvosloví, o osvědčeném symbolickém způsobu zapisování poznámek a o některých základních technikách (třeba jak pracovat s dlaní nebo s palcem, jaké typy tlaků se používají apod.) nám podávají zkušenější kolegové z páté úrovně. Ti se tak zároveň za asistence thajských lektorů sami trénují v roli učitele.

Své poznámky jsem si do skript začal zapisovat trochu nešťastně v češtině. Brzy zjišťuji, že překlad zbytečně zdržuje, protože musím v paměti a občas i ve slovníku hledat správné ekvivalenty a navíc český zápis komplikuje konzultace se spolužáky. Rychle přecházím na angličtinu a potají obdivuji vedle sedící potetovanou Japonku, která stíhá zapisovat současně v angličtině i japonštině. Později se mi toto rozhodnutí vyplatí ještě víc: to když po několika týdnech studia začnu sám vyučovat a své poznámky využívám k tomu, abychom si všichni v trochu zjednodušené a přizpůsobené angličtině dobře rozuměli.

Jako další je na programu zase lektor Chongkol, který pomocí nákresů vysvětlí provedení a úvodní techniky thajské masáže. Potom si vybere jednoho z praktikujících učitelů z páté úrovně a vše, co vysvětlil, názorně předvede a znovu zopakuje. Brzy začínám chápat, že tohle je jedna z rozhodujících částí výuky. Je třeba stihnout zapsat nejen jednotlivé techniky masáže, ale i vysledovat různé pomůcky a fígle, jak správně určit, lokalizovat a vyhmatat příslušné linie a terapeutické body. Zároveň je nutné udělat si poznámky o správné pozici, do níž musíme přemístit klienta i sebe. Kdo nestíhá, něco přehlédne a nebo jenom lajdačí, při praktickém procvičování brzy pozná, jakou chybu udělal. Když sledujeme Chongkola, vše nám připadá přirozené a samozřejmé. Navíc máme k dispozici obrázková skripta. Za pár hodin už ale máme v hlavách takový zmatek, že se bez vlastnoručně dopsaných poznámek nejsme schopni dostat od jedné techniky ke druhé. Ještě že je naše pozornost udržována celkem vtipnými průpovídkami, kterými nás učitel bohatě zásobuje. K těm nejoblíbenějším patřilo jeho „The same, same, but different!“. Volně přeloženo něco jako: „Stejně, stejně, ale vlastně úplně jinak…“. Myslel tím většinou stejné pořadí technik v sestavě, které ale byly provedeny úplně jinak než ty původní, s jiným účelem a účinkem. Pokaždé nám dokázal slušně zamotat hlavu a tak jsme s povděkem uvítali přestávku na oběd.

Někteří z nás vyrazili mezi pouliční stánky, ve kterých se dala opatřit nepřeberná řada chutných thajských specialit (třeba smažení cvrčci). Většina se ale sešla v nedaleké konkurenční škole: byla zvláštní tím, že veškerý personál tvořily pouze ženy, které navíc vařily výbornou vegetariánskou kuchyni. Lehká zeleninová jídla byla správnou volbou, protože odpoledne nás čekala spousta praktických cvičení a přijímat ani dávat masáž s nacpaným žaludkem není zrovna nejlepší nápad.

Praktická výuka začala tím, že jsme se rozdělili do dvojic. Jeden sloužil jako figurant a druhý na dotyčném trénoval masáž. Jeden ze studentů lektorské úrovně s námi nejprve znovu, techniku po technice pomalu prošel celou sestavu, kterou jsme teoreticky studovali dopoledne. Potom si figuranti a maséři vyměnili role a celé kolečko se zopakovalo ještě jednou. Ten, kdo byl momentálně v pozici figuranta, využíval většinou tuto etapu ještě k upřesňování a doplňování svých poznámek ve skriptech, nebo „napovídal“ potícímu se kolegovi. A potom už přišlo to nejtěžší. Učitelé se kolem nás rozmístili tak, že vždy maximálně dvě dvojice měly svého soukromého konzultanta, a my museli předvést, co nám po celém dni zůstalo v hlavách, rukách a nohou. Učitelé nás nepřetržitě kontrolovali a trpělivě opravovali. Do konce vyučování jsme se obvykle stačili všichni vystřídat v roli panáka i maséra a ti rychlejší dokonce zvládli projet některé pasáže dvakrát. Celý dlouhý den byl opět zakončen společným posezením a odrecitováním modlitby k duchovi Otce Doktora, OM NAMO SHIVAGO…
Tou dobou už jsme byli všichni pěkně unavení a tak si někteří z nás dopřáli malou odměnu. Naši učitelé totiž v nejvyšším poschodí poskytovali po ukončení výuky ukázkové masáže. Někteří studenti toho využili a nechali se „znovuzrodit“ na další náročný den. Jiní si tiše přisedli se svými poznámkami a snažili se pochytit co nejvíce z profesionálního provedení masáže. A protože škola pro nás zůstala otevřená k samostudiu, ti kteří našli ještě zbytek energie a nějakého dobrovolníka, pokračovali individuálně v procvičování jednotlivých masážních sestav nebo ve vyhledávání terapeutických bodů.

Člověk by řekl, že pro jeden den už by to stačilo, ale opak byl pravdou. Po večerním uzavření školy jsem cestou do svého přechodného „domova“ nakoupil hromadu tropického ovoce a u svíčky pokračoval ve šprtání. Další den už totiž nebyl prostor na opakování. Jen se ve stejném schématu a systému plynule navázalo na dosud probranou část. Často jsem vyčerpaně usínal hluboko po půlnoci s pocitem méněcennosti, protože dostat všechno do hlavy v patřičné kvalitě a rozsahu, bylo skutečně na hranici mých možností. A tak utíkal den za dnem, dokud jsme neprobrali kompletní obsah celé úrovně.

Poslední závěrečný den byl trochu slavnostní. Po obvyklé józe jsme se sešli k malé hostině. Naši učitelé pro nás připravili spoustu ovoce a thajských dobrot. Určitě proto, aby nás dobře naladili na závěrečné zkoušky. Ty probíhaly úplně stejně jako praktická cvičení, „but different“. Při předvádění jednotlivých sekvencí podle volby a pokynů učitele jsme nesměli použít žádné poznámky, obrázky ani nápovědu. Lektoři mezi námi jen seděli a hodnotili nejen správné pořadí jednotlivých technik a plynulost sekvencí, ale i správnost provedení a dokonce i úroveň účinnosti naší terapie. Zkoušky zabraly několik perných hodin, ve kterých každý ze studentů předvedl v rámci své studované úrovně to nejdůležitější. Ti úspěšní byli nakonec při přebírání certifikátů, opravňujících provádět thajskou masáž v příslušném rozsahu, odměněni potleskem spolužáků. Celý kurz jsme ukončili poslední, hromadně odrecitovanou mantrou a pak už se každý vrhl na pořizování památečných fotografií a vyměňování kontaktů. Za tu společně prožitou dobu totiž vznikla mnohá přátelství napříč kontinenty a občas možná i nějaký ten hlubší vztah. A tak i já vím, že až na svých toulkách světem zavítám do Řecka, Japonska, Koree, Izraele nebo Arabských Emirátů, mohu se setkat s báječnými lidmi a dopřát si tradiční thajskou masáž od kvalifikovaných přátel.

Autor: Aleš Bílý - www.pramenyzdravi.cz


další články seriálu Thajské masáže



© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.