Oslepená imunita
Ze zhruba 7000 chemických látek obsažených v cigaretovém kouři je víc než 250 zdraví škodlivých. Minimálně 69 z nich má také potenciál vyvolávat nádorové bujení buněk (mají tzv. karcinogenní účinek). Tyto látky často poškozují genetickou informaci buněk. Takto postižené buňky pak můžou ztratit schopnost regulovat svoje množení. Mohou i zapomenout, co mají během svého života dělat. Právě to je jeden z mechanismů přispívajících ke vzniku rakoviny. Cigaretový kouř také snižuje „ostražitost“ buněk, které plní funkci tzv. imunitního dozoru. Ty jsou odpovědné za ničení buněk, které se vymknou kontrole. Nedostatečná funkce těchto „strážců“ umožňuje poškozeným buňkám dělit se a rozvinout se do rakoviny.
Nebezpečí je velké
Kuřáci mají obecně zvýšené riziko onkologických onemocnění. Jisté druhy rakoviny jsou však pro ně typické. Jde zejména o rakovinu plic, jícnu, hrtanu, dutiny ústní a močového měchýře. Konzumace tabáku dále zvyšuje riziko zhoubného bujení děložního čípku, tlustého střeva a také určitých forem leukemie. Oproti nekuřákům mají kuřáci až o 53 % vyšší pravděpodobnost výskytu onkologického onemocnění. U mužů je až 90 % plicních nádorů způsobeno kouřením, u žen se toto číslo pohybuje mezi 75 a 80 %.
Přestat se vyplácí
Když člověk skoncuje s kouřením, snižuje se u něj riziko mnohých onemocnění souvisejících s touto závislostí. To samé platí i pro nebezpečí vzniku onkologického onemocnění. Čím dřív osoba přestane kouřit, tím menší riziko zůstane. Kuřáci, kteří odložili cigarety před 40. rokem života, můžou snížit nebezpečí některé z forem rakoviny až o 90 % (stane-li se tak mezi 45 a 54 lety, pak o dvě třetiny).
A když vám už rakovina byla diagnostikována? I pak má určitě smysl s kouřením skončit. Pro některé typy rakoviny platí, že pokud pacient přestane v momentu diagnózy kouřit, riziko smrti se sníží až o 40 %. Zároveň v případě úspěšné léčby snižuje odložení cigaret možnost návratu onemocnění. Také klesá riziko vzniku druhého onkologického problému.
Autor: Matej Pribiš
Zdroj: U lékaře.cz
