Studie: Ostrůvky ve velkých vodních nádržích biodiverzitu nechrání

FiftyFifty, společenský magazín.
Studie: Ostrůvky ve velkých vodních nádržích biodiverzitu nechrání na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Studie: Ostrůvky ve velkých vodních nádržích biodiverzitu nechrání

FiftyFifty
Share

Studie: Ostrůvky ve velkých vodních nádržích biodiverzitu nechrání

Stávající pohled na ekologickou hodnotu velkých vodních nádrží bude zapotřebí znovu přehodnotit. „Eko“ projekty hydroelektráren měly díky svému dopadu na okolní biodiverzitu dosud poměrně žalostnou bilanci, kterou si zlepšovaly ponecháním několika nezatopených ostrůvků, coby lokálních center diverzity. Jak ale zmiňuje rozsáhlá studie anglické Univerzity ve Stirlingu, tyto kousky souše k zachování druhové rozmanitosti vůbec nepřispívají.

Studie: Ostrůvky ve velkých vodních nádržích biodiverzitu nechrání

Isabel Jonesová se spolu s kolegy pustila do podrobného vyhodnocení druhové rozmanitosti života na nejrůznějších ostrůvcích, terénních vyvýšeninách a uměle zachovaných mělčinách obklopených vodní hladinou v nádržích po celém světě. Ty byly dosud dávány za příklad „záchovného potenciálu“ realizovaných projektů velkých vodních elektráren. Ale po propátrání více než 200 takových míst po celém světě, včetně megalomanských vodních staveb typu brazilské pralesní nádrže Balbina či čínské soustavy Jezera tisíce ostrovů dospěla k přesně opačnému závěru.

Je celkem jedno, zda se bude na ostrůvcích sledovaná biodiverzita měřit počtem druhů ptáků, savců, obojživelníků, plazů, bezobratlých živočichů či rostlin, prakticky pokaždé na nich bude menší, než rozmanitost života před vytvořením vlastního vodního díla. A co je horší, na pevnině v těsném okolí vodní nádrže žije stále více druhů živočichů, než na zmíněných ostrůvcích, které naopak byly dosud považovány za „centrum“ lokální diverzity. „Napříč sledovanými místy jsme zaznamenali devastující snížení v počtu druhů,“ říká Jonesová. „V průměru žilo na ostrovech o 35 % méně druhů, než na nejbližší souši, ale třeba v případě skupin jihoamerických ptáků to bylo snížení až o 87 %.“

Jonesová spolu se svým týmem řešila vodní stavby relativně nové, staré necelý rok, stejně tak jako ostrovy stojící uprostřed vody už 90 let. Díky tomu se jí také podařilo odhalit trend v postupném poklesu počtu druhů. Osazenstvo čerstvě zaplavených ostrovů se totiž „nezakonzervuje v čase“, ale úbytek druhů na nich s každým dalším rokem pokračuje dál. A to bez ohledu na lokalizaci nádrže, rozlohu a počet ostrovů, nebo počty druhů. „Věděli jsme, že zatopení údolí při budování vodní nádrže má skrze likvidaci stanovišť okamžitý dopad na místní faunu a flóru,“ dodává Jonesová. „Ale součástí tohoto procesu je zjevně také jakýsi vymírací dluh, který zvířata na ostrovech dále splácí.“

Na světě zatím funguje více než 50 000 velkých vodních nádrží, často v oblastech s vysokým stupněm diverzity, například v Amazonii. Tisíce dalších se v těchto místech plánují a připravují. „Představa, že izolované ostrůvky v těchto nádržích vodních elektráren nějak přispějí k zachování původní diverzity, zavání zbožným přáním, ale nikoliv realitou,“ dodává profesor Carlos Peres, spoluautor studie. „Stávající praxe prostě nefunguje, a do plánů na budování infrastruktury musí být zahrnuty nové postupy.“ Peres také obhajuje přístup, při kterém by mělo dojít k jasnému srovnání nenahraditelné ztráty biodiverzity v místě stavby, a vlastním výkonem vodní elektrárny, aby došlo ke skutečnému vyhodnocení přínosu některých hydroelektráren.

 

 

Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz






© 2005 – 2022 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.