Masajové jsou asi nejznámějším domorodým kmenem bojovníků a lovců východní Afriky. Dnes se ovšem živí hlavně dojením krav a turistů, které se děje v bizarní směsi africké - přírodní, arabské a moderní technické kultury.
První setkání je vždy zážitkem. Jsou vysocí a chudí, mezi stovkami masajů, které jsem potkal, jsem neviděl nijakého tlouštíka, a krásně tak vyvažují můj dojem z nedávné cesty do USA.
Masajové prosazují svou hrdost a nezávislost do dnešních dní mnoha způsoby. Jedním je, že ignorují ta nařízení keňské vlády, která jim nevyhovují. Například zákaz pasení dobytka na území přírodních rezervací.
Při podvečerním pozorování krajiny a planin v přírodní rezervaci Tsavo nás zaujala velká mračna prachu, zvedající se proti zapadajícímu slunci uprostřed planiny.
Náš ranger nám vysvětlil, že jsou to stáda krav, které masajové ženou napříč přírodní rezervací za novými pastvinami. Tohle je přece jejich zem, oni tady vyrostli, stovky let tady lovili a žili a žádný ouřada z Nairobi jim do toho nebude kecat. Jejich krávy však spásají divoké zvěři vzácnou trávu a narušují ekosystém rezervace.
Samotní rangeři jsou často také původem masajové a ač oděni v uniformě rangera, dávají to znát. V doprovodu dvou rangerů (sami nesmíte, aby vás něco nesežralo) jsme podnikli ranní vycházku do probouzející se africké přírody, uprostřed národního parku Tsavo.
Jejich výklad a přístup k přírodě byl tím nejopravdovějším, s čím jsem se jako turista v Africe setkal, a ta hodinová procházka mezi šestou a sedmou ráno mi zůstane nadlouho v paměti. Jak se, vyzbrojeni jenom svými dlouhými masajskými noži, hrabali v trusu zeber a antilop, ukazovali noční cestičky zvěře k vodě a ztišovali hlas, aby nás desítky metrů vzdálená hyena nezaslechla. Hada a škorpióna pod kamenem jsme radši moc dlouho neotravovali a s despektem pohovořili o umělém osvětlení, které v noci nasvětluje a láká zvěř k napajedlům, pod nos turistům v restauracích luxusních kempů, jako byl ten náš.
Jejich zaujetí pro věc nebyla jenom póza a domnívám se, že to nedělali jenom pro těch pár eur spropitného. Vztah k přírodě v nich je a při práci jako rangerové národního parku se v nich krásně projeví.
Ale vraťme se k rozporům současné Afriky: ano, bezohledné chování svých soukmenovců pastevců se jim také nelíbí a označují je za nesprávné. Avšak konkrétní dovedení tohoto konfliktu do důsledku nehrozí, protože své soukmenovce, pokud se to dá, ignorují, a ti zase zkoušejí, jak daleko můžou zajít. Výsledkem je nerespektování zákonů jako běžná norma chování obou stran, kde každý má svou pravdu a nikomu se to nechce měnit, protože to všem vyhovuje a případná změna by přinášela jenom obtíže. Je to možné, protože jediným postiženým je divoká zvěř a africká příroda. Ta si ovšem nahlas nestěžuje.
Když jsme tohle, při ranní procházce, probrali s našimi masajskými rangery, nemohla mi nevytanout na mysl domácí asociace z doby, kdy stejná dvojí morálka v praxi reálného socialismu mne dovedla stejným přirozeným způsobem k tomu, abych si s roztřesenou rukou koupil v Praze od místního policajta, ochránce zákona, bony na své první texasky z Tuzexu. Pro mladého puberťáka to nebylo nic příjemného a asi tak nějak se cítí mladý masajský pasák krav, když poprvé žene své stádo přes hranice rezervace Tsavo.
Zdroj: Gentleman.cz
Střípky z Afriky 5
09.10.2006
Pokud přiletí bílý IT odporník ze středu Evropy do Afriky s rodinou na dovolenou, tak nastane velmi intenzivní výměna informací mezi okolím a tímto ajtíkem. Zde je její částečný záznam. Masajové - přírodní společnost a kultura v praxi 1/2
