Individuality skupinu neohrozí
Ačkoliv existují mezi jednotlivými dětmi značné rozdíly ohledně výšky, průměrný růst je nápadně podobný. Například děti z Indie, Norska či Brazílie vykazují podobnou růstovou dynamiku za předpokladu, že jim jsou už od raného věku poskytovány správné podmínky pro zdravý růst. Růst dětí tak daleko více ovlivňuje výživa, složení stravy a její pravidelnost a dostupnost zdravotní péče než například genetika nebo etnický původ.
Zachytit včas poruchy výživy
Všechna tato kritéria nové normy WHO zohlednily, takže lékaři, rodiče i sociální pracovníci mají k dispozici komplexní materiál, kterým jde snadno a rychle zhodnotit, zda jsou či nejsou potřeby dětí splněny. WHO si od dokumentu slibuje, že se podaří zachytit a včas řešit růstové poruchy související s podvýživou nebo naopak nadváhou či obezitou u dětí.
Výsledek dlouholetého zkoumání
Nové standardy jsou výsledkem intenzivního studia, které zahájila WHO v roce 1997 s cílem vytvořit mezinárodní standardy pro posuzování fyzického růstu, stavu výživy a motorického vývoje u všech dětí od narození do pěti let věku. Projektu se zúčastnilo více než osm tisíc dětí z celého světa: Brazílie, Ghany, Indie, Norska, Ománu a Spojených států amerických. Děti byly do studie vybrány na základě optimálního prostředí pro správný růst – v dětství byly dostatečně krmeny, byla jim poskytována odpovídající zdravotní péče, narodily se matkám nekuřačkám a splňovaly i další kritéria pro zdravý růst.
Standardy jsou založeny na kojených dětech jako normě pro růst a vývoj. To přináší soulad mezi nástroji používanými k posouzení růstu a národními a mezinárodními pokyny k výživě kojenců, kdy se kojení doporučuje jako optimální zdroj výživy v kojeneckém věku.
Zdroj: Růstový hormon.cz
