Strava jako v pravěku

FiftyFifty, společenský magazín.
Strava jako v pravěku na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Strava jako v pravěku

FiftyFifty
Share

Strava jako v pravěku

Člověku prý nejlépe svědčí strava, jakou měli naši prapředci z doby kamenné. Maso, ryby a také tučný morek z kostí, jazyky a nejrůznější vnitřnosti. Prospívá to i mozku.

K tomuto základnímu výčtu proteinů je třeba přidat nejrůznější druhy ovoce, zeleniny, ořechů, bobulí, semínek a kořínků. Nejméně sto druhů za rok.

Výběr by neměl být omezený. Moučné výrobky a cereálie by se podle těchto teorií na jídelníčku vůbec neměly objevit. Paleolitický člověk je také neznal, a jaké dělal pokroky. Zastánci tohoto druhu diety odmítají i mléko a mléčné výrobky.

Protože při takové stravě budou uhlohydráty pocházet především z ovoce a zeleniny, získá tím člověk automaticky i významný přísun důležité vlákniny, zhruba sto gramů denně. Strava bude bohatá na vitaminy i minerály. Jde o stravu typickou pro lovce a sběrače plodů z doby, kdy ještě neznali zemědělství, a jejich strava tak cereáliemi nebyla zatížena. Obsahovala minimální dávky sodíku, ale velké množství draslíku. Sodík ve větších dávkách přispívá k hypertenzi, tedy k vysokému krevnímu tlaku a je obsažen především v soli a solených potravinách, jako jsou třeba uzeniny a konzervované potraviny. Draslík naopak snižuje krevní tlak, reguluje hospodaření s vodou, je potřebný při tělesném i duševním stresu a zvyšuje aktivitu centrálního nervového systému.

Vynikající strava k přežití. Díky této stravě, kterou naši předkové konzumovali v dlouhém období od 2,5 milionu let př. n. l. až do 10 000 let př. n. l., dokázali prý být v klidu a udržet normální srdeční pulz i v situaci, kdy čelili třeba jeskynnímu medvědu nebo jinému predátorovi.

Množství ryb, plodů moře, vysoké zvěře, bizonů a dalších zvířat zajišťovalo paleolitickým předkům víc než dostatečný přísun proteinů. Mnohem víc, než máme dnes. Naši předci dávali přednost tučným částem úlovku – morku z kostí, vnitřnostem a za zvláštní pochoutku pokládali mozek. Maso jedli jednou denně a průběžně sbírali semena, kořínky a plody. Protože zdrojem masa byla divoce žijící zvířata, nebylo maso tučné. Obsahovalo jen málo aturovaných mastných kyselin, většinou šlo o nesaturovanou esenciální mastnou kyselinu Omega-3 a DHA - kyselinu dokosahexanovou, což je esenciální mastná kyselina, která tlumí depresi, mírní ztráty paměti a zlepšuje zrak. Jak Omega-3, tak DHA jsou základními složkami rybího tuku a obě zlepšují stav buněk, podporují imunitní schopnosti organizmu a jsou důležité pro učení a paměťové schopnosti. Přispívají k dobrému fungování neurotransmiterů a ovlivňují naši náladu i chování.

Současnost

Dnešní strava se od té, kterou jedli naši prapředkové, diametrálně liší. Konzumujeme sice méně kalorií, ale většinu uhlohydrátů získává dnes tělo z cereálií. Jen málokdo si uvědomuje, že cereálie škodí i tak, že naše vnitřnosti ochuzují o vitaminy a minerály. Podle průzkumů méně než deset procent obyvatel jí dostatečné množství zeleniny, semen a ovoce.

Nástup zemědělství přinesl kromě pěstování obilí i domestikaci zvířat. To radikálně změnilo složení potravy, na které byl po celá tisíciletí člověk zvyklý. Většina jatečních zvířat, kromě chovaných na biofarmách a v přírodním prostředí na pastvinách, má dnes málo pohybu a jsou krmena obilím a granulemi. To má negativní vliv na poměr Omega-3 a Omega-6 mastných kyselin. U našich prapředků poměr Omega-6 ku Omega-3 představoval jedna ku jedné, v nejlepších případech dokonce až jedna ku čtyřem. Dnes je poměr zcela opačný a velmi nepříznivý: jedenáct ku jedné.

Genová výbava

Stále více dietologů je přesvědčeno, že naše těla byla a jsou geneticky naprogramována na stravu, kterou měli naši předci z doby kamenné. Genové vybavení se v podstatě nezměnilo. Všechny geny a regulační mechanizmy zůstávají stejné jako u moderního člověka, který se objevil v Africe před 100 000 až 50 000 let. Rozdíly v dietě a životním stylu od těchto prapředků jsou podle některých vědců příčinou většiny soudobých chronických nemocí a rakoviny. Lidský genom se za poslední milion let změnil jen o pět procent. Ale vůbec se podle vědců nezměnilo naše základní biologické vybavení. Zpracované a konzervované potraviny, přidávání soli a cukru a některých nevhodných rostlinných olejů je obrovskou zátěží pro lidský organizmus, zvyšuje to obsah cukru v krvi a zatěžuje produkci inzulinu, což vede mimo jiné k diabetu 2, ale i zánětlivým procesům a ateroskleróze.

Rozdíly

Naši prapředci konzumovali více kalorií než my. Předpokládá se, že kolem 3000 kcal denně, ale jen v době, kdy měli k dispozici nadbytek potravy. Tělo se tedy stravou nezatěžovalo neustále průběžně a rovnoměrně, což se dnes stalo zvykem. Naši předci měli také vysokou zátěž, ušli zhruba dvacet kilometrů denně, což udržovalo vyvážený poměr přísunu a spotřeby kalorií.

Dalším významným rozdílem je acidita tělních tekutin. Poměr alkaloidů a kyselin byl u našich předků přesně vybalancovaný: 1 ku 1. Dnes je vlivem obilnin a mléčných výrobků, které jíme, jasná převaha kyselin. To vede k odčerpávání vápníku z kostí, k nemocem kostí a svalů, zejména k stále častějším osteoporózám (řídnutí kostí), ale také k ledvinovým kamenům a k hypertenzi.

Možná že za dalších pět set tisíc let, pokud se nám genová výbava výrazněji změní, bude lidské tělo schopné bez úhony tolerovat potravu, kterou mu dnes nutíme. Je to ale nejistá naděje a vyhlídka nejméně na půl milionu let.


Co vědci doporučují

▪ Více než polovinu denního přísunu kalorií zajistit z masa, vnitřností, ryb a plodů moře.
▪ Hlavní jídlo by mělo obsahovat vždy maso a zeleninu, případně ovoce.
▪ Průběžně přes den by měl člověk zahánět hlad zeleninou, ovocem, ořechy a semeny.
▪ Jídelníček by neměl obsahovat potraviny z obilnin a mléčné výrobky ani potraviny obsahující velké množství škrobu jako brambory.
▪ Tam, kde to jde, používat k ochucování potravin radši citron než sůl a vynechat uzeniny a konzervované maso.
▪ Z rostlinných olejů používat panenský olivový, avokádový a z lněných semínek.


Zdroj: 100+1 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.