Dříve se za sokolnictví považovalo cvičení a používání ptáků k lovu. V dnešní době je situace trošku jiná, k čemu kromě zábavy se mohou dravci vycvičit a tím využít jejich schopností?
Ano, sokolnictví vzniklo kdysi dávno jako způsob lovu z důvodu obživy. To ale mluvíme o dobách dávných - 2000 let před naším letopočtem až po středověk. Ve středověku se sokolnictví stává spíše prestižní záležitostí feudálních vrstev a běžní lidé měli přístup k sokolnictví velmi omezen. Dnes je situace jiná. Sokolnictví má několik poslání. V případě výcviku dravců a lovu s mini se jedná o udržení tisíce let přetrvávajícího kulturního dědictví lidstva. Sokolnictví má ale obrovský význam v oblasti ochrany dravců a v rozvoji aviární medicíny, a to z důvodu poznání dravců sokolníky. Toto poznání není postaveno pouze na pozorování, ale sokolník je součástí života dravce, je jeho partnerem, a proto mu dravec nechá nahlédnout do svého nitra jako nikomu jinému. Dalším velmi významným využitím sokolnictví je zabezpečení letecké dopravy. Žádné letiště se dnes neobejde bez tzv. biologické ochrany, která spočívá v zabezpečení letového prostoru v oblasti letiště před hejny ptáků např. holubů, havranů, racků aj., kteří jsou nebezpečím pro startující a přistávající letadla. Sokolníci tady chrání se svými dravci bezpečnost pasažérů a posádek dopravních a vojenských letadel.
Kteří dravci se nejvíce cvičí?
V podmínkách střední Evropy jsou nejčastěji používanými dravci sokol stěhovavý, raroh velký, jestřáb lesní a orel skalní. To jsou klasičtí dravci používaní v tradičním sokolnictví Evropy a pocházejí z umělých odchovů našich sokolníků sdružených v Klubu sokolníků ČMMJ. V současné době se též importují exotičtí dravci především z Ameriky např. káně rudochvostá či káně Harrisova.
Jak dlouho trvá vycvičení dravce? Jsou všichni schopni se to naučit nebo se musí vybírat vhodný kandidát?
Doba výcviku dravce je závislá na jeho druhu a stáří, dále na zkušenostech sokolníka, způsobu lovu, na který se dravec cvičí a v neposlední řadě i na individuálních schopnostech cvičeného ptáka. Například rarozi, kteří byli v minulosti získáni sokolníkem z volné přírody v dospělém věku se nemuseli učit lovit, měli přírodní fyzickou kondici a jejich výcvik obsahoval pouze ochočení. Tento raroh mohl být použit k lovu po dvou týdnech ochočování. Naproti tomu dnes cvičený sokol, získaný jako dorostlé mládě od chovatele, musí být ochočen, musí nabrat letovým tréninkem fyzickou kondici a letovou obratnost a vzhledem k dnešnímu způsobu lovu se musí naučit součinnosti se psem a sokolníkem. Tento výcvik může trvat 2-3 měsíce, ale dobrým lovcem se sokol stává až po roce.
Sokolníci se zabývají i ochranou ptactva. Je na našem území stále hodně dravců? Co úspěšného se vám v nedávné době podařilo?
Ano, jak již jsem naznačil v rámci první otázky, sokolníci jsou opravdovými odborníky a ochránci dravců. Je to dáno i historicky. Vždyť první dílo zabývající se odborně ptáky napsal středověký císař Fridrich II. Štaufský, který ve svém díle „O přirozenosti ptáků a umění lovu s ptáky“ popisuje mnoho druhů různých ptáků, jejich zoologii a biologii a v jedné části knihy se podrobně věnuje i sokolnictví. Sokolníci jsou první, kteří se naučili odchovávat uměle dravce a tento počin se stal v 70. až 90. letech základním kamenem k záchraně sokola stěhovavého, kterému hrozilo definitivní vyhynutí. V té době například u nás sokol stěhovavý vůbec nehnízdil. Posilováním evropské populace sokola vypouštěním uměle odchovaných mláďat se situace změnila tak, že u nás hnízdí minimálně dvacet párů tohoto krásného dravce a v celosvětovém měřítku již sokol není ohrožen vyhynutím.
Stavy ostatních dravců např. káně lesní, poštolka obecná, krahujec obecný nebo jestřáb lesní jsou v posledních letech stabilní, oscilující na úrovni zastoupení jednotlivých druhů v přírodě. Klub sokolníků ČMMJ je jedinou organizací v ČR, jejíž členové odchovávají pravidelně sokoly, rarohy, jestřáby a orly. Tyto umělé odchovy mají obrovský význam z hlediska udržení genofondu pro případ opakující se výše zmíněné situace ze 70. let. Posledním počinem klubu bylo dodání mláďat sokolů stěhovavých pro projekt reintrodukce sokolů stěhovavých ve východních Čechách podnikem Lesy ČR a.s. v roce 2006. Tento podnik je stejně jako Klub sokolníků ČMMJ zastáncem praktické ochrany dravců, tedy opravdového řešení situace činy, narozdíl od mnohých rádoby ekologických a ochranářských organizací.
Jak dlouho jste vy sokolníkem? Zdědil jste tento zájem od někoho z rodiny, nebo jste se do toho pustil zcela sám. Neinspiroval vás nějaký film či časopis?
Já jsem se začal zajímat o sokolnictví ve svých devíti letech, což je již přes třicet roků. Lásku k přírodě jsem zdědil po svém otci, který v době mého dětství choval okrasné bažanty. Přímo k sokolnictví mě přivedl anglický film Kes, který pojednával o chlapci – sokolníkovi. Ihned jsem začal shánět literaturu a přečetl jsem snad vše, co o dravcích v té době bylo napsáno.
Kolik dravců jste vycvičil? Vzpomínáte na nějakého opravdu rád? Dáváte jim jména? Jaká?
Prvním dravcem byla poštolka v mých devíti letech. Většinou co je poprvé, to bývá nejsilnější. Ani v mém případě tomu nebylo jinak. Jmenovala se Kes, jak jinak půl roku po shlédnutí stejnojmenného filmu. Vzpomínám si jak mi bušilo srdce při jejím prvním volném letu a návratu na moji pěst. Ale vzpomínám také na slzy zklamání, když mi ji někdo ukradl. Další dravci byli opět poštolky, jestřábi a později rarozi. A jména? Tora, Muli, Aida, Cigy……. z těch dnešních např. Albert, Číča, Líza…
Dnes dravce k lovu necvičím, zabývám se jejich umělým rozmnožováním. Obojí současně z časových důvodů vedle zaměstnání není možné dělat na vysoké úrovni.
Poznají vycvičení dravci svého „pána“?
Dravci obecně nemají takovou vazbu na danou osobu jako například psi. Velmi rychle se přeorientují na jinou osobu. Výjimkou můžou být rarozi a především orli, kteří si mohou „svého“ sokolníka pamatovat i mnoho let.
Jaká přehlídka dravců se v dohledné době koná?
Nejčastěji můžete sokolníky vidět v rámci různých setkání od září do konce roku, kdy se koná téměř každý víkend nějaká akce. Největší je každoroční mezinárodní setkání sokolníků konané v první polovině října v Opočně. Nejbližší akce sokolníků bude účast na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem ve dnech 23.-27. května. Více informací o akcích a obecně o sokolnictví je možné získat na našich stránkách.
Zdroj fotografií a stránky o sokolnictví s dalšími informacemi KS ČMMJ najdete na:
www.sokolnictvi.net
Ano, sokolnictví vzniklo kdysi dávno jako způsob lovu z důvodu obživy. To ale mluvíme o dobách dávných - 2000 let před naším letopočtem až po středověk. Ve středověku se sokolnictví stává spíše prestižní záležitostí feudálních vrstev a běžní lidé měli přístup k sokolnictví velmi omezen. Dnes je situace jiná. Sokolnictví má několik poslání. V případě výcviku dravců a lovu s mini se jedná o udržení tisíce let přetrvávajícího kulturního dědictví lidstva. Sokolnictví má ale obrovský význam v oblasti ochrany dravců a v rozvoji aviární medicíny, a to z důvodu poznání dravců sokolníky. Toto poznání není postaveno pouze na pozorování, ale sokolník je součástí života dravce, je jeho partnerem, a proto mu dravec nechá nahlédnout do svého nitra jako nikomu jinému. Dalším velmi významným využitím sokolnictví je zabezpečení letecké dopravy. Žádné letiště se dnes neobejde bez tzv. biologické ochrany, která spočívá v zabezpečení letového prostoru v oblasti letiště před hejny ptáků např. holubů, havranů, racků aj., kteří jsou nebezpečím pro startující a přistávající letadla. Sokolníci tady chrání se svými dravci bezpečnost pasažérů a posádek dopravních a vojenských letadel.
Kteří dravci se nejvíce cvičí?
V podmínkách střední Evropy jsou nejčastěji používanými dravci sokol stěhovavý, raroh velký, jestřáb lesní a orel skalní. To jsou klasičtí dravci používaní v tradičním sokolnictví Evropy a pocházejí z umělých odchovů našich sokolníků sdružených v Klubu sokolníků ČMMJ. V současné době se též importují exotičtí dravci především z Ameriky např. káně rudochvostá či káně Harrisova.
Jak dlouho trvá vycvičení dravce? Jsou všichni schopni se to naučit nebo se musí vybírat vhodný kandidát?
Doba výcviku dravce je závislá na jeho druhu a stáří, dále na zkušenostech sokolníka, způsobu lovu, na který se dravec cvičí a v neposlední řadě i na individuálních schopnostech cvičeného ptáka. Například rarozi, kteří byli v minulosti získáni sokolníkem z volné přírody v dospělém věku se nemuseli učit lovit, měli přírodní fyzickou kondici a jejich výcvik obsahoval pouze ochočení. Tento raroh mohl být použit k lovu po dvou týdnech ochočování. Naproti tomu dnes cvičený sokol, získaný jako dorostlé mládě od chovatele, musí být ochočen, musí nabrat letovým tréninkem fyzickou kondici a letovou obratnost a vzhledem k dnešnímu způsobu lovu se musí naučit součinnosti se psem a sokolníkem. Tento výcvik může trvat 2-3 měsíce, ale dobrým lovcem se sokol stává až po roce.
Sokolníci se zabývají i ochranou ptactva. Je na našem území stále hodně dravců? Co úspěšného se vám v nedávné době podařilo?
Ano, jak již jsem naznačil v rámci první otázky, sokolníci jsou opravdovými odborníky a ochránci dravců. Je to dáno i historicky. Vždyť první dílo zabývající se odborně ptáky napsal středověký císař Fridrich II. Štaufský, který ve svém díle „O přirozenosti ptáků a umění lovu s ptáky“ popisuje mnoho druhů různých ptáků, jejich zoologii a biologii a v jedné části knihy se podrobně věnuje i sokolnictví. Sokolníci jsou první, kteří se naučili odchovávat uměle dravce a tento počin se stal v 70. až 90. letech základním kamenem k záchraně sokola stěhovavého, kterému hrozilo definitivní vyhynutí. V té době například u nás sokol stěhovavý vůbec nehnízdil. Posilováním evropské populace sokola vypouštěním uměle odchovaných mláďat se situace změnila tak, že u nás hnízdí minimálně dvacet párů tohoto krásného dravce a v celosvětovém měřítku již sokol není ohrožen vyhynutím.
Stavy ostatních dravců např. káně lesní, poštolka obecná, krahujec obecný nebo jestřáb lesní jsou v posledních letech stabilní, oscilující na úrovni zastoupení jednotlivých druhů v přírodě. Klub sokolníků ČMMJ je jedinou organizací v ČR, jejíž členové odchovávají pravidelně sokoly, rarohy, jestřáby a orly. Tyto umělé odchovy mají obrovský význam z hlediska udržení genofondu pro případ opakující se výše zmíněné situace ze 70. let. Posledním počinem klubu bylo dodání mláďat sokolů stěhovavých pro projekt reintrodukce sokolů stěhovavých ve východních Čechách podnikem Lesy ČR a.s. v roce 2006. Tento podnik je stejně jako Klub sokolníků ČMMJ zastáncem praktické ochrany dravců, tedy opravdového řešení situace činy, narozdíl od mnohých rádoby ekologických a ochranářských organizací.
Jak dlouho jste vy sokolníkem? Zdědil jste tento zájem od někoho z rodiny, nebo jste se do toho pustil zcela sám. Neinspiroval vás nějaký film či časopis?
Já jsem se začal zajímat o sokolnictví ve svých devíti letech, což je již přes třicet roků. Lásku k přírodě jsem zdědil po svém otci, který v době mého dětství choval okrasné bažanty. Přímo k sokolnictví mě přivedl anglický film Kes, který pojednával o chlapci – sokolníkovi. Ihned jsem začal shánět literaturu a přečetl jsem snad vše, co o dravcích v té době bylo napsáno.
Kolik dravců jste vycvičil? Vzpomínáte na nějakého opravdu rád? Dáváte jim jména? Jaká?
Prvním dravcem byla poštolka v mých devíti letech. Většinou co je poprvé, to bývá nejsilnější. Ani v mém případě tomu nebylo jinak. Jmenovala se Kes, jak jinak půl roku po shlédnutí stejnojmenného filmu. Vzpomínám si jak mi bušilo srdce při jejím prvním volném letu a návratu na moji pěst. Ale vzpomínám také na slzy zklamání, když mi ji někdo ukradl. Další dravci byli opět poštolky, jestřábi a později rarozi. A jména? Tora, Muli, Aida, Cigy……. z těch dnešních např. Albert, Číča, Líza…
Dnes dravce k lovu necvičím, zabývám se jejich umělým rozmnožováním. Obojí současně z časových důvodů vedle zaměstnání není možné dělat na vysoké úrovni.
Poznají vycvičení dravci svého „pána“?
Dravci obecně nemají takovou vazbu na danou osobu jako například psi. Velmi rychle se přeorientují na jinou osobu. Výjimkou můžou být rarozi a především orli, kteří si mohou „svého“ sokolníka pamatovat i mnoho let.
Jaká přehlídka dravců se v dohledné době koná?
Nejčastěji můžete sokolníky vidět v rámci různých setkání od září do konce roku, kdy se koná téměř každý víkend nějaká akce. Největší je každoroční mezinárodní setkání sokolníků konané v první polovině října v Opočně. Nejbližší akce sokolníků bude účast na výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem ve dnech 23.-27. května. Více informací o akcích a obecně o sokolnictví je možné získat na našich stránkách.
Zdroj fotografií a stránky o sokolnictví s dalšími informacemi KS ČMMJ najdete na:
www.sokolnictvi.net
