Secesní město u Baltského moře

FiftyFifty, společenský magazín.
Secesní město u Baltského moře na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Secesní město u Baltského moře

FiftyFifty
Share

Secesní město u Baltského moře

Vysloužilo si přívlastek Paříž severu. Bývalé hanzovní město s nejvýraznější koncentrací secesních staveb v Evropě. Riga. Její historické jádro je zapsáno na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Riga je město plné zeleně a také jedinečných architektonických památek. Jsou tu půvabné secesní domy i středověké kostely, románský sloh se střídá s barokem, renezancí i postmodernou. Něco jako muzeum pod širým nebem. Lotyšská metropole má ale k muzeu daleko. Kypí životem. Rozkládá se při ústí Západní Dviny do Baltského moře a od nepaměti byla důležitým přístavním městem, branou do Evropy i Ruska. To jí zůstalo. Námořní trajekty dnes spojují Rigu se Stockholmem, Kielem a Lübeckem. Riga má největší mezinárodní letiště z pobaltských států a je důležitou silniční a železniční křižovatkou.

Trocha historie

Založení Rigy se obvykle spojuje s příchodem německých kupců, žoldnéřů a křižáků v druhé polovině dvanáctého století. Počátky osídlení jsou ale podstatně starší. Podle historiků sahají do desátého či jedenáctého století. První listinná zmínka o Rize je v Indrikově kronice z roku 1198.

Oficiálně se Riga jako metropole Lotyšska uvádí od roku 1201. Tehdy tam připlul v doprovodu třiadvaceti lodí a 1500 ozbrojených křižáků biskup Albert. Lotyšským biskupem ho jmenoval dva roky před tím jeho strýc Hartwig, arcibiskup brémský a hamburský. Albert okamžitě po příjezdu založil Řád mečových rytířů, který později splynul s Řádem německých rytířů. Úspěšně obrátil lotyšského krále na křesťanství a s jeho pomocí během tří let získal nad Rigou téměř absolutní kontrolu. Riga se zcela dostala pod vliv Svaté říše římské. Až o pár století později v době Martina Luthera Riga i celé typicky katolické Lotyšsko konvertovaly k protestantství.

Hanza

Významný vliv na další prosperitu Rigy měl její vstup do hanzy v roce 1228. Zajistil jí bezpečnost a ekonomickou a politickou stabilitu. Hanza vznikla ve dvanáctém století jako organizace kupců k zajištění bezpečnosti obchodních karavan na pevnině a flotil na moři. Budovala obchodní stanice a sklady v různých státech a městech a ty pak většinou využívaly privilegií hostitelské země. Na Baltu měla hanza obchodní monopol po dvě staletí. Z původní kupecké organizace se postupně stala poměrně volnou obchodní a politickou unií severoněmeckých a pobaltských měst.

Přístup k moři a bohatství města po staletí lákaly sousedy, a tak se v Rize střídaly nejrůznější vlivy: polský, litevský, švédský a ruský a po celou dobu samozřejmě německý. Jeden čas se v celém Lotyšsku dokonce používala němčina jako oficiální jazyk a to až do roku 1891, kdy byla zavedena ruština. Střídání zahraničních vlivů se odrazilo i na pestré tváři lotyšské metropole.

Historické památky

Riga zdaleka nemá jen historické památky, ale také krásné pláže s lákavým bílým pískem, i když Baltské moře je studené. K nejzajímavějším stavbám patří chrám svatého Petra původně ze třináctého století. Jeho dřevěná věž vysoká 123 metry byla ve své době nejvyšší v Evropě. V témže století roku 1211 se také začalo se stavbou dómu s klášterními budovami a křížovou chodbou. Ale až v době baroka byl chrám završen barokní věží. Renezanční sloh zastupuje kostel svatého Jana s dominikánským klášterem.

V roce 1547 zachvátil Rigu velký požár, který poničil nebo zcela zničil značnou část historických budov. S novou výstavbou kostela svatého Jana se začalo v roce 1582, chrám svatého Petra čekal na znovuvybudování až do druhé poloviny sedmnáctého století. Velmi početné jsou v Rize secesní stavby nejrůznějších druhů. Kvůli nim bývá Riga označována za Paříž severu nebo přirovnávána k Vídni. Riga jich má nejvíce v celé Evropě, a proto bylo historické jádro města zapsáno v roce 1997 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

V roce 1986 dostala Riga další zcela nový, výrazný objekt – rozhlasovou a televizní věž ve stylu pařížské Eiffelovky. Vyrostla na opačném břehu proti Starému městu a spolu s ním a jeho věžemi tvoří charakteristickou dominantu lotyšské metropole.
 

Lotyšsko

(úř. název Lotyšská republika)
Stát na východním pobřeží Baltského moře. Na severu sousedí s Estonskem, na jihu s Litvou, na východě s Ruskem a Běloruskem.
Rozloha: 64 610 km2
Počet obyvatel: 2,5 milionu
Hl. město: Riga (800 000 obyvatel)
Úřední jazyk: lotyština
Území dnešního Lotyšska ovládali v devátém století Vikingové, od poloviny 13. století němečtí křižáci, od poloviny 16. století do 18. století bylo rozděleno mezi Švédsko a Polsko. Pak se stalo součástí Ruského impéria.
V roce 1917 vyhlásilo Lotyšsko nezávislost, v roce 1940 se stalo součástí SSSR. S výjimkou nacistické okupace v letech 1941 až 1944 bylo součástí SSSR až do roku 1991, kdy znovu nabylo nezávislost.

 
Zdroj: 100+1 


:: Fotogalerie ::
foto: rig1 foto: rig2 foto: rig5 foto: rig3 foto: rig4




© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.