Sci-fi za volantem

Radar v masce auta, díky němuž nenabouráte do vozu jedoucího před vámi, sedačka, která začne vibrovat ve chvíli, kdy usínáte a vyjíždíte ze svého pruhu či do příkopu, otevírání i startování bez klíče, projekce důležitých údajů z přístrojové desky na čelní sklo, pneumatiky, na nichž můžete jet i když píchnete, parkovací senzory, díky kterým auto samo zaparkuje... To není sci-fi. Všechny tyto technické možnosti můžete mít ve svém autě. Jen si za většinu podobných vychytávek zatím musíte připlatit. Postupně se ale dostávají i do aut nižších tříd.

Abyste nedostali smyk
Když pomineme brzdový systém ABS, který se už dodává do všech nových automobilů, pak je obrovským pomocníkem stabilizační systém ESP (Electronic Stability Program). Ten se většinou za příplatek montuje do aut v ceně přibližně od dvousetpadesáti tisíc korun. Jeho význam spočívá v tom, že pomáhá udržet stopu zvolenou řidičem a zabraňuje smyku. Jednoduše řečeno funguje tak, že počítač vyhodnotí natočení vozu ve srovnání s natočením volantu a rychlostí vozu a ve chvíli, kdy začne hrozit smyk, vyšle signál k přibrzdění jednoho či více kol. Auto tak dál pokračuje ve správném směru. Každý řidič takto vybaveného auta si ale musí uvědomit, že i elektronika má své limity. Takže ani nejnovější generace ESP vás nezachrání, pokud se rozhodnete projet ostrou zatáčku stopadesátkou.

Když usínáte
Další poměrně dostupnou novinkou je systém, který pomáhá udržovat auto ve správném jízdním pruhu. Pokud se vám za volantem zavírají oči a auto začíná sjíždět do protisměru, do pozoru vás přivede vibrování na zádech. Čidla na nárazníku totiž zjistila, že auto přejíždí dělící čáru, aniž by řidič použil směrová světla. V tu chvíli začne vibrovat levá či pravá část řidičova sedadla - podle toho, jestli auto jede do protisměru nebo do příkopu. Automobilka Lexus tento systém ještě vylepšila. Pokud počítač pozná, že řidič usíná a vůz nejede ve svém pruhu, kromě zvukového varování dojde i k drobnému zásahu do řízení, které správný směr pomůže udržet.
Tento systém je například v Citroënu C4, kde je označován zkratkou AFIL.

Točíte jen volantem
Jedete po silnici a kromě točení volantem a řazení rychlosti se o nic nestaráte. Máte totiž aktivní tempomat. Ten spolupracuje s radarem umístěným v masce auta. Pak už jen stačí nastavit rychlost a můžete sundat nohu z plynu. V klidu nechte i brzdový pedál. Ve chvíli, kdy se přímo před vámi objeví pomaleji jedoucí automobil, váš vůz totiž sám zpomalí, dodrží bezpečnou vzdálenost a v okamžiku, kdy pomalejší kolega uhne z cesty, aktivní tempomat dá pokyn, aby vůz opět zrychlil na přednastavenou rychlost. Lepší verze aktivního tempomatu dokáží rozjeté auto dokonce samy zastavit. I tady, jako u ESP, ale platí, že technika nezvládne zázraky. Když vám do cesty nečekaně vběhne zvíře nebo ze strany vjede nepozorný řidič, srážce se nevyhnete.
Aktivní tempomat mají obvykle auta s cenou přes půl milionu korun. Existuje i levnější varianta - tempomat, který pouze udržuje nastavenou rychlost. Ta se ale udržuje jen do chvíle, než sešlápnete brzdový pedál. Základní tempomat můžete mít i v autě za čtvrt milionu.

Abyste viděli i "za roh"
Slepý úhel - fenomén, jehož podcenění se nevyplácí. Jde o situaci, kdy auto jedoucí vedle vás je v takovém postavení, že není vidět ani v jednom ze zpětných zrcátek. Proto automobilky Audi nebo Volvo začaly zákazníkům nabízet systém označovaný zkratkou BLIS. Pomáhají mu kamery umístěné na vnějších zpětných zrcátkách a sledující pohyb okolo vozu. Ty objeví "neviditelné vozidlo" a vlastního řidiče o něm informují rozsvícením výstražného světla, které je obvykle umístěno poblíž zpětného zrcátka. Pak je jasné, že v tuhle chvíli začít předjíždět není nejlepší nápad.
Do vozů ho montuje automobilka například Audi (model Q7) a nově i Volvo (model C30).

Příště:
O autech, která sama zaparkují. O světlech, která svítí do zatáčky. O stěračích, které se spouštějí sami. O pneumatikách, na nichž můžete jet i po defektu.