„Podobný pohled zná většina lidí jen z přírodopisných filmů natáčených v Africe. Hejna ptáků klubáků sedících na hřbetech buvolů a dalších velkých zvířat, patří k tamní scenérii stejně neodmyslitelně, jako lovící lvi nebo sloni u napajedel," popisuje Dalibor Dostál. Nyní je podobná svéna k vidění i na milovických pastvinách.
S návratem velkých kopytníků, jako jsou divocí koně, zubři nebo pratuři, se ptákům vrací i chování, které řadu desetiletí či století nemohli uplatňovat. Když před několika lety navštívili čeští odborníci holandský Národní park Zuid Kennemerland, upoutaly je volavky, které hlídkovaly v těsné blízkosti, někdy i na hřbetech místních koní a praturů a lovily hmyz a malé obratlovce vyplašené velkými zvířaty.
„Ptáci se velmi rychle naučí přítomnosti velkých býložravců využívat. Holandské straky dříve zubry zcela jistě nikdy nepotkaly, po jejich vysazení v Národním parku Zuid Kennemerland však rychle zjistily, že jejich srst ukrývá nutričně hodnotná klíšťata. Podobně začali v Milovicích již první sezónu špačci využívat koně,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Kromě opeřenců lovících hmyz na tělech kopytníků a v jejich okolí si na své přijdou i ptáci, kteří vybírají hmyz z trusu. Mezi ně patří například dudek chocholatý, bahňáci, brodiví a různí pěvci, například lindušky nebo konipasové. „Právě symbióza s koňmi dala těmto ptákům jejich jméno,“ upozorňuje Miloslav Jirků.
Velcí kopytníci usnadňují ptákům nejenom získávání potravy, ale také hnízdění. „Součástí potravy zubrů a praturů, v zimě i koní, jsou i větve a kůra dřevin, které ulamují a loupou. Jindy zase lámou větve či odírají kůru při drbání. Mohou tak vznikat jizvy, kolem nichž se sice kůra zacelí, v jizvě však často zůstane ploška odhaleného dřeva, kde časem vznikne dutina. Takové dutiny využívají někteří doupní ptáci k hnízdění,“ dodává Miloslav Jirků. Právě doupné stromy v současné krajině chybí, řada těchto ptáků tak může hnízdit jen s pomocí člověka a jím vyrobených budek.
Krátké trávníky v rovinatých nížinách, vytvořené pastvou velkých kopytníků jsou také oblíbenými místy divokých hus a bernešek. „V takových polohách se však u nás téměř nepase, takže husy jsou v současné krajině odkázány na pole s ozimy," konstatují ochránci přírody. S domácími zvířaty podle nich většinou podobná souhra opeřencům nefunguje. „Na intenzivních pastvinách hospodářských zvířat, které jsou druhově chudé, zvířata většinou nemají co plašit a ptáci tak nemají důvod je sledovat, ani kolem nich patrolovat," vysvětlují.
Zdroj: Ekolist.cz
Scéna jako z Afriky: velké kopytníky v Milovicích doprovází lovící ptáci
08.08.2016
Ptákům se vracejí zapomenuté instinkty, velké kopytníky využívají k lovu potravy, uvádí společnost Česká krajina. Poté, co loni přivezla do rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice divoké koně, začali objevovat výhody přítomnosti velkých zvířat podle jejího pozorování také místní ptáci.
