Rohatá okurka

Vzhledem i chutí připomíná kiwano exotické ovoce, ale patří do zcela běžné čeledi tykvovitých. Rohatá okurka (Cucumis metuliferus) je blízkou příbuznou okurky seté, a proto patří mezi zeleninu. I listy a žluté květy naši známou okurku připomínají. Kiwano je rychle rostoucí jednoletá liána dorůstající několikametrové délky. Celá je porostlá mírně pichlavými chloupky.

Asi deset centimetrů velké oválné plody jsou žlutooranžové s velmi šťavnatou až mazlavou zelenou dužninou, která připomíná želé. Je v ní množství malých žlutých semen podobných okurkovým. Chuť má kiwano sladkou, podobá se banánu či kiwi. Na slupce jsou růžkovité výrůstky po celém povrchu. Proto se kiwanu také říká rohatá okurka nebo rohatý meloun. Na jedné rostlině roste několik desítek plodů. Jeden mívá hmotnost 200 až 300 gamů.

Název kiwano se všeobecně používá, ačkoli jde o obchodní značku novozélandského producenta společnosti Prinut Inc. Původní domovinou kiwana je Kalaharská poušť v Africe. Komerčně se kiwano začalo pěstovat poměrně nedávno - od osmdesátých let minulého století na Novém Zélandě, dnes se pěstuje také v Izraeli, v Austrálii a v americké Kalifornii. Daří se mu i v našich podmínkách. Vyžaduje skleník nebo slunné málo větrné místo, kyprou půdu zásobenou živinami a dostatek vody.

Pěstování
Vzhledem k tomu, že kiwano je liána, potřebuje podporu, kolem které se pomocí úponků může pnout. Pěstuje se podobně jako skleníkové okurky. Semena se mohou předpěstovat ve skleníku, kde se zasívá v únoru, nebo až v květnu se sejí přímo do volné půdy. Jednotlivé rostliny by měly být alespoň osmdesát centimetrů od sebe, bohatě se rozrůstají a větví.

V našich podmínkách se sklízí kiwano koncem léta a na podzim, v ostatních částech světa průběžně během roku. Při odřezávání je nutné používat ochranné rukavice. Listy mají ostré chloupky a plody se musí opatrně očistit od ostrých trnů, aby si navzájem neporanily slupku a nekazily se. K tomu se používají většinou nylonové kartáče. Sklizeň a balení je poměrně náročné na čas a práci.

Výhodou plodů kiwana je jejich dlouhá trvanlivost. Sklizené plody vydrží díky silné slupce při správném skladování při teplotě 10 až 15 stupňů Celsia a 90procentní relativní vlhkosti mnoho měsíců a i při pokojové teplotě vydrží až půl roku.

Použití
Kiwano se jí jako dezert, čerstvě rozkrojené pokapané limetkou a se šlehačkou. Hodí se do salátů, marmelád nebo jako příloha k masům. Dužnina se dá vymačkat a použít jako džus. Kiwano je výborné při redukčních dietách. Sto gramů ovoce obsahuje necelých 25 kcal, má významné množství draslíku, hořčíku a čtyřicet procent doporučené denní dávky vitaminu C. Divoce rostoucí plody zejména v oblasti Kalahari je zvykem péct celé podobně jako dýně nebo sušit na slunci.

Kiwano zaujalo v roce 1982 manžele Johna a Sharym Morrisovi z Nového Zélandu. Přišli s myšlenkou pěstovat rohatý meloun komerčně. Dali plodům obchodní značku Kiwano¬® a začali je exportovat do Japonska, kde vzbudilo zvědavost a dobře se prodávalo. Brzy se tato netradiční zelenina začala dovážet na lodích do USA. I tam kiwano vzbudilo zájem a američtí farmáři ho začali sami pěstovat. Dalším místem, kde kiwano našlo ohlas a začalo se produkovat ve velkém, byl Izrael. Exportoval rohatou okurku zejména do Evropy pod obchodní značkou Melano®. Dnes se pěstuje kiwano i ve Středomoří a v africké Keni. Plody se přepravují většinou letecky, takže cena na trhu je dost vysoká. Přesto se dobře prodává.

Přestože svět se o Kiwanu dozvěděl teprve před pár lety, domorodí obyvatelé Afriky ho znají už více než 3000 let. Roste ve volné přírodě v teplých klimatických oblastech jižní Afriky až do oblastí Nigérie a Etiopie. Objevuje se u silnic a na okrajích roklí i na neplodných a opuštěných pláních. Přestože divoce žijící odrůdy nemají tak barevné plody, jsou velmi chutné.    


Rod Cucumi, do kterého rohatá okurka patří, je rod rostlin z čeledi tykvovité (Cucurbitaceae). Tento rod zahrnuje důvěrně známé druhy zeleniny, jako je okurka setá (Cucumis sativus), meloun cukrový (Cucumis melo) i některé další druhy.

Čeleď tykvovitých je čeleď z řádu tykvotvaré (Cucurbitales). Zahrnuje 118 rodů, které zahrnují na 850 druhů.
Mnoho druhů tykvovitých jsou důležitými plodinami pěstovanými pro jedlé plody - například okurka, dýně, melouny, tykve.
Čeleď má kosmopolitní rozšíření, chybí v polárních oblastech a v chladných částech mírného pásu. Největší diverzity dosahuje v sušších oblastech Afriky.

V teplejších oblastech České republiky jsou pro plody pěstovány okurka setá (Cucumis sativus), meloun cukrový (Cucumis melo), dýně obecná (Cucurbita pepo), dýně obrovská (Cucurbita maxima) a lubenice obecná neboli vodní meloun, (Citrullus lanatus).

Zdroj: 100+1