RINO - příběh špiona

FiftyFifty, společenský magazín.
RINO - příběh špiona na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > RINO - příběh špiona

FiftyFifty
Share

RINO - příběh špiona

Vítejte ve světě mezinárodní špionáže. Komu věřit a komu ne, na jakou stranu se přiklonit? Celovečerní dokumentární portrét Karla Köchera, nejslavnějšího československého špiona druhé poloviny 20. století.

RINO - příběh špionazoom

Köcher je známý jako jediný špion bývalého východního bloku, jemuž se podařilo úspěšně proniknout do americké CIA a vynášet odtud pro československou rozvědku a KGB informace. Köcher byl spolu se svou mladou ženou vysazen v USA roku 1965 a na své misi proti státu, v němž našel druhý domov, pracoval dlouhých devatenáct let. Své pravé poslání dokonale skrýval až do roku 1984, kdy byl zatčen FBI a po ročním věznění vyměněn na berlínském Mostě špionů za prominentního sovětského disidenta Šaranského. Film využívá znalostí Vladimíra Ševely, spoluautora scénáře a autora bestselleru Český krtek v CIA. Téměř thrillerovou atmosféru snímku dotváří pulzující hudba Ondřeje Anděry.

Film o nejslavnějším československém špionovi druhé poloviny 20. století Karlu Köcherovi dokončil režisér Jakub Wagner po pěti letech bádání a natáčení. Snímek Rino – Příběh špiona popisuje biografickým stylizovaným způsobem příběh člověka, který je známý jako jediný špion bývalého východního bloku, jemuž se podařilo úspěšně proniknout do americké CIA a vynášet odtud informace pro československou rozvědku a KGB. Dokončení finální verze filmu, která do českých kin míří právě dnes, provázely neshody se samotným aktérem Köcherem, který svolil s natáčením, a ve filmu tak vystupuje i v rámci aktuálních rozhovorů vedených na zajímavých místech. Wagner na dokumentu spolupracoval i s Vladimírem Ševelou, autorem vloni vydané knihy Český krtek v CIA, která se ihned po vydání stala bestsellerem.

Trailer k filmu

Karel Köcher alias Rino o filmu:

"Dokument se mi nelíbí po obsahové ani tvůrčí stránce. Požadoval jsem rozostření ženy Hany dle zákona o ochraně osobnosti. Respektuji přání své ženy, požadovala to od začátku. Ve filmu však nakonec rozostřena není.
Požadoval jsem také, aby bylo ve filmu někde konstatováno, že tvrzení žurnalisty Kesslera o vyhledávání kontaktu na sexuálních parties není nikde ve spise opodstatněno.
Dále mi vadí zatajování mého systematického odporu vůči normalizačnímu režimu."

 

Rozhovor s režisérem Jakubem Wagnerem

Kdy a proč jste se rozhodl natočit film o slavném československém špionovi Karlu Köcherovi?
Před pěti lety se mi do ruky dostala odtajněná složka č. 44503 k osobě Karla Köchera, kterou si v archivu bezpečnostních složek nechal odtajnit můj dobrý kamarád Jan Hejkal. Současná podoba filmu je touto složkou rámována. Je to neuvěřitelný soubor dokumentů, fotografií, fragmentů popisujících téměř celý život jedince, jenž se vydal na cestu spolupráce s rozvědkou. Je paradoxní, že složku chce dnes zase někdo zčásti začerňovat.

Z jakých materiálů, archivů jste čerpal a jaké významné osobnosti se vám do filmu pro aktuální rozhovory podařilo získat?
Vedle osobní složky č. 44503 čítající asi dvanáct krabic a deset tisíc stran dokumentů je film v současné podobě koláží velice cenných archivů. Mnoho ojedinělých zahraničních záznamů, například z Köcherova zatčení či výměny na berlínském mostě, bylo skutečně složité dohledat a získat. Myslím, že tyto dobové záznamy jsou jednou z nejcennějších věcí, které se ve filmu nachází. Ve filmu se v aktuálních rozhovorech objeví celá řada skutečných „hvězd“ newyorského veřejného života, jako je bývalý „lovec špionů“ z ministerstva spravedlnosti USA John Martin, bývalý důstojník FBI a expert na kontrarozvědku a boj s terorismem David Major či právník Karla Köchera z doby jeho zatčení Robert Fierer.
V archivních rozhovorech pak vystupují například jeden z nejznámějších starostů New Yorku Rudolph Giuliani, šéf newyorské větve fenomenálního motorkářského gangu Hells Angels Sandy Alexander, s nímž Köcher seděl na cele, nebo bývalý šéf KGB Vladimir Krjučkov. To vše díky práci mnoha lidí, kteří mi pomáhali dohledat konkrétní archivní záznamy. Například na jeden jediný dvacetivteřinový záznam mladého Köchera v Americe a několik skvělých fotografií jsem čekal třeba půl roku a vyplatilo se.


Kdo s vámi naopak točit odmítl a proč?

Existují desítky lidí, kteří nechtěli mluvit, ať z toho, či onoho důvodu. V tuzemském prostředí jde často o osobní boje pramenící pořád z primitivního diskurzu komunismus-antikomunismus. Primárně a zcela radikálně však nechtěla poskytnout rozhovor či jinak ve filmu vystoupit žena Karla Köchera. Ve filmu jsou s ní pouze dva záběry, k nimž svolila, zbytek je z archivů. Je to škoda, protože ženský pohled je vždy diametrálně odlišný, a kdyby otevřeně promluvila, postavil bych film z poloviny na ní. Ať už byla její role jakákoli, manželé fungovali společně a i dodnes fungují jako nesmírně silný pár… dalo by se říci až za hrob.
Z dalších ve filmu odmítli vystoupit například poradce amerického prezidenta Jimmyho Cartera a nyní Baracka Obamy Zbigniew Brzeziński či bývalý generál KGB Oleg Kalugin. Takové odmítavé postoje minimálně nasvědčují tomu, že jde o stále citlivou otázku. Ostatní pamětníci již nežijí.


A jak se dnes k filmu staví hlavní aktér Karel Köcher, který svolil k natáčení?

Samotný Köcher má nyní s filmem řadu zásadních problémů. Je to pochopitelné, jde o jeho život, a to život špiona… Ovšem na základě smlouvy, kterou podepsal, nemá nárok cokoli schvalovat. Od začátku bylo jasné, že musí dojít k rozporu, při takovém tématu to přeci očekáváte. Dnes to vnímám jako další rozměr filmu.
Než jsme začali natáčet, docházelo i k různým neuvěřitelným pokusům nám dokonce námět ukradnout a samotný Köcher dostal od jiné produkce tzv. lákavější nabídku atp. Běžná filmařská aféra, no…


Cítil jste při práci na filmu nějaký tlak od někoho na to, jakým způsobem byste měl samotného Köchera vyobrazit?
Když zpracováváte takové kontroverzní politicko-špionážní téma, cítíte tlak neustále. Každý je v takovou chvíli chytřejší než vy. Každý má potřebu se vymezit, včetně samotného snímaného objektu, a to až po schvalovací projekce s koproducenty! Se stoprocentní jistotou v tomhle světě nelze tvrdit nic. Byl to vyčerpávající souboj mozků a eg, a proto už bych to nikdy nechtěl znovu absolvovat. Bude ovšem zábavné sledovat, jak se lidé budou dohadovat, jak to bylo ve skutečnosti a co je Rino vlastně zač.

Pro koho, na čem a v jakých obdobích podle vás Köcher ve skutečnosti pracoval?

Je to jednoduché, primárně to byl experiment československé rozvědky: Köcher vždy od roku 1963 až do roku 1989 pracoval pro československou rozvědku. Pak pracoval 11 let v CIA pod regulérním pracovním poměrem, a jak to bylo s KGB a s konkrétními podobami spolupráce, se ve filmu pokoušíme vysvětlit či aspoň naznačit…

Vy osobně se ve své tvorbě zaměřujete na dokumenty o silných či významných osobnostech, ať už to byl v minulosti Jan Kaplický nebo Josef Váňa. Co vás na takové práci přitahuje?
Popravdě to byla vždy trochu náhoda. Jejich naplněné životy jsou bezesporu inspirací a pro film o to více. Kaplický celý život bojoval za kulaté stavby a Váňa si láme kosti, aby znovu mohl jezdit na koni, to je samo o sobě dostačující… Jednou se pohybujete mezi architekty, pak mezi žokeji a nakonec mezi špiony. Ale po třetím filmu do kin, v němž hraje hlavní roli nějaká osobnost, určitě tento typ filmů na čas opustím. Stejně si stále nejvíc vážím svého absolventského filmu z roku 2014 Rodinné záležitosti, kde právě neexistoval žádný tlak, ani penězi, ani tématem. Film získal cenu Andreje Stankoviče a byl pro mě tou nejsvobodnější formou práce. Také proto, že jde o film sestavený jen z fragmentů a archivních záznamů.


Profil režiséra Jakuba Wagnera

Jakub Wagner se narodil v Praze v roce 1979. V roce 2014 získal titul MgA. na Katedře dokumentární tvorby. Pracuje jako režisér a s kolegy založil novou produkci GPO Platform, ve které také producentsky působí.

Filmografie:

Jan Kaplický – profil (52 min, Česká republika, 2004), Povídky malostranské po 130 letech (82 min, Česká republika, 2011), Váňa (75 min, Česká republika, 2012), Rodinné záležitosti (56 min, Česká republika, 2014), Rino – Příběh špiona (96’, Česká republika 2016)



Zdroj: Presskit, tz






© 2005 – 2020 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.