První domácí Green Building stojí v Ostravě

FiftyFifty, společenský magazín.
První domácí Green Building stojí v Ostravě na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > První domácí Green Building stojí v Ostravě

FiftyFifty
Share

První domácí Green Building stojí v Ostravě

Společnost Skanska Property Czech Republic postavila v Ostravě novou administrativní budovu, která se pyšní titulem Green building udělovaným Evropskou komisí. Certifikát získala jako první v České republice. Budovu Nordica navrhli švédští architekti ze studia Tengbom pod vedením původem ostravského architekta Jiřího Krejčího.

Proč si pro výstavbu česká pobočka Skanska vybrala právě Ostravu vysvětluje Václav Matoušek: „Ostrava je perspektivní místo, přestože se 10 až 15 loni plánovaných projektů v současné době zastavilo. Ve stokilometrovém okolí města žijí 2 miliony obyvatel, jsou zde nižší náklady na práci než v Praze a pro zahraniční firmy je to zajímavý bod pro vstup do České republiky.“

GreenBuilding je dobrovolný program Evropské komise, který vznikl začátkem roku 2005. Má za cíl snižovat spotřebu energie v kancelářských budovách. Stavba, která se o toto ocenění uchází, musí dosáhnout nejméně 25% úspory ve spotřebě energie oproti standardům platným v zemi, kde budova stojí. Podle výpočtu by Nordica měla spotřebovávat 85,4 kWh na metr čtvereční za rok, což je 30 % pod normami Evropské unie. „Po roce fungování necháme provést energetický audit založený na skutečné spotřebě energií v objektu a očekáváme ještě nižší čísla,“ říká Matoušek. V případě hodnocení energetické náročnosti budovy získává Nordica hodnocení B – úsporná. Jako skutečně nízkoenergetické budovy jsou označovány takové, jejichž roční spotřeba energie na metr čtvereční se pohybuje pod 50 kWh.

Výstavba budovy trvala celkem 15 měsíců, včetně nutné dekontaminace podloží zamořeného předchozí činností na tomto místě. Největší část nákladů, konkrétně 76 %, si vyžádaly vlastní stavební práce, 6,5 % vzduchotechnika, 6 % silnoproudé instalace a 3,5 % chlazení objektu. Pouze 1,09 % tvořily náklady na změny vzduchotechniky a systému izolace, vedoucí ke 30 % poklesu spotřeby energie. Václav Matoušek to komentoval: „Použitím standardních materiálů s důmyslným konceptem a zachováním jistých pravidel výstavby je možné docílit velmi dobrého výsledku a napomoci ochraně životního prostředí.“

Výsledkem je budova o sedmi nadzemních a třech podzemních podlažích, nabízející celkem 11 400 m2 kancelářských ploch pro zhruba 1000 až 1300 lidí. Nejhlubší podzemní patro tvoří vzduchotechnický kanál, druhé a první patro je určeno parkování zaměstnanců a dalšímu technickému zázemí objektu.

Tepelným ztrátám by měla bránit izolace obvodového pláště i střechy, kvalitní zasklení oken i jejich utěsnění k nosné konstrukci a rovněž zajištění vysoké neprůvzdušnosti celého objektu. Zdrojem tepla pro celou budovu je odpadní teplo z místní hutní výroby. Podle stavitelské firmy má vzduchotechnické zařízení mnoho nadstandardních parametrů. Například nasávání vzduchu je umístěno tak, aby vzduch proudil podzemním kanálem pod budovou a částečně se ochladil či předehřál ještě před vstupem do jednotky. Celý systém je navržen tak, aby fungoval při nízké rychlosti proudění vzduchu v potrubí. To ale podle developera znamená zvýšené nároky na prostory pro technologie, šachty a zvětšené dimenze potrubí. Ventilátory s frekvenčními měniči regulují potřebný průtok vzduchu podle obsazenosti nebo využitelnosti prostor. Použitý vzduch z kancelářských prostor se po průchodu rekuperátorem využívá k větrání a temperování podzemních garáží. Při vhodných venkovních teplotách řídicí systém využívá nočního chladu a budovu předchladí nočním provětráváním. Také když venkovní teplota klesne pod potřebnou mez, suché chladiče umístěné na střeše budovy umožňují přepnutí na režim volného chlazení, při kterém je využíváno jen chladu z vnějšího prostředí.

Nadzemní část budovy se skládá ze dvou „lodí“ ve směru sever-jih propojených sklem zastřešeným atriem. V přízemí atria je recepce a hala, v západní lodi pak bude veřejnosti přístupná restaurace. Druhé až šesté patro je plně vyhrazeno kancelářím, kterých bude v každé lodi téměř 1000 m2. Předpokládá se využití daného patra jedním nájemcem v tzv. podobě „open space“, ale možné je i jeho další rozdělení. Budovu vertikálně propojují čtyři výtahy, z nichž jeden je určen výhradně pro nájemce prestižního sedmého patra, tzv. „top floor“. To nabízí kromě kancelářské plochy také 280 metrů čtverečních velkou terasu orientovanou na východ s výhledem nejen na město, ale i jeho zelené okolí.

Autor článku: Jiří Došek
Zdroj: Ekolist.cz 






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.