Průměrná velikost a váha suchozemských savců se zmenšuje už od pravěku

FiftyFifty, společenský magazín.
Průměrná velikost a váha suchozemských savců se zmenšuje už od pravěku na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Průměrná velikost a váha suchozemských savců se zmenšuje už od pravěku

FiftyFifty
Share

Průměrná velikost a váha suchozemských savců se zmenšuje už od pravěku

Když počkáme ještě pár století, může zůstat posledním žijícím velkým savcem na Zemi kráva, chcete-li, tur domácí. Usuzují tak badatelé z Univerzity v Novém Mexiku na základě své srovnávací studie o vymírání megafauny v posledních tisíciletích. O podrobnostech píše například Guardian.

Průměrná velikost a váha suchozemských savců se zmenšuje už od pravěkuzoom

Pro paleozoology to není nic nového: od pleistocénu ubývá ve fosilním záznamu zvířat, které by vynikaly nad jiné velikostí svého těla. A spolu s tím, jak v pozdějších letech nabývá na významu migrace prvních hominidů (předchůdců člověka), se nadále suchozemští savci nenáhodně zmenšují. Respektive, ti velcí vymírají. Vyšší evoluční úspěšnost menších savců nad většími dává tušit, že tato selekce nebyla zcela přirozená. Na vyhynutí megafauny měli lidé nejspíš nemalý podíl. A pokud zůstane tento trend do budoucna zachován, zažijeme prý v následujících staletích asi to nejvýraznější pozorovatelné snížení průměrné velikosti suchozemských savců za posledních 45 milionů let.

„To až vyhubíme žirafy, slony a dorazíme nosorožce,“
píše Felisa Smithová, hlavní autorka studie publikované v odborném žurnálu Science. „Protože pak už zůstane největším suchozemským savcem domestikovaná kráva, kterou člověk rozšířil po celém světě. A ta může mít váhu okolo 900 kilogramů.“
 

Hubnutí? Ne, vyhubení!

Příběh o tom, jak se neandrtálci vydali z Afriky do celého světa, jakoby na první pohled s osudem megafauny (velkých savců) nesouvisel. Jedni zažívají boom, druzí se propadají do zapomnění. „Ale evidentně to souvisí,“ tvrdí Smithová. „Není náhodou, že když se objevili prapředci člověka, současně z historie mizí šavlozubí tygři, mamuti a glyptodoni. Prostě všechna ta zvířata velikosti auta.“ Smithová předpokládá, že se lidští předkové vypořádali s megafaunou, protože ji považovali buď za konkurenci, zdroj nebezpečí anebo nejpravděpodobněji ji vylovili jako dostupný zdroj masité potravy.

Přežít predační tlak pralidí mohli jen ti nejrychlejší a nejobratnější savci, jako například hlodavci. I proto se výrazně zmenšila průměrná váha suchozemských savců. Příklad? Před 125.000 lety, tedy před příchodem člověka, bychom na území Severní Ameriky počítali váhový průměr na 98 kilogramů (průměrnou váhu všech v té době žijících savců na daném území, od pramyší po mamuty), po jeho příchodu se váhový průměr propadá na 7,6 kilogramů. „A tento trend pokračuje i nadále,“ tvrdí Smithová. „Protože současný člověk vytrvale narušuje strukturu ekosystémů.“


Větším se naopak vede lépe

Ne všichni biologové to vidí tak černě. „Takový vývoj nepovažuji za pravděpodobný, říká například Thomas Brooks, vedoucí vědecké rady Mezinárodního svazu ochrany přírody. Jsou to dnes naopak velká zvířata, například sloni, která mají z ochrany přírody větší přínos, než ta malá. A v současnosti existuje ještě dost zvířat větších, než kráva (například africký buvol nebo medvěd hnědý), kteří se neřadí mezi ohrožené.“ Brooks taky upozorňuje na to, že studie Smithové hovoří jen o suchozemských savcích. „A přitom ti vůbec největší a nejtěžší žijí pod mořskou hladinou. A po zákazu lovu dnes populace plejtváka obrovského co do počtu narůstají.“



Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz

 






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.