Prokletí zlata Inků

FiftyFifty, společenský magazín.
Prokletí zlata Inků na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Prokletí zlata Inků

FiftyFifty
Share

Prokletí zlata Inků

V Nejvyšším purkrabství Pražského hradu se 1. listopadu 2008 odhalí pověstmi opředený zlatý poklad Inků. Na dosah ruky tak bude 90 originálních zlatých předmětů z Muzea zlata (Museo del Oro) v peruánské Limě, považovaných za součást světového kulturního dědictví.

Exponáty návštěvníkům přiblíží tradice a obřady andských kultur před dobytím Evropany. Zároveň jsou působivým důkazem zlatnického umění v období od roku 400 př.n.l. do 1500 n.l. Výstava se stala návštěvnickým hitem v Německu, kde si ji prohlédlo přes 160 000 lidí. V České republice se představí poprvé, v Nejvyšším purkrabství je plánována do 31. května 2009.

„Výstava ale není zajímavá jen kvůli zlatu, jakkoli jde o materiál nesmírně působivý,“ vysvětlila kurátorka výstavy doc. Markéta Křížová. „Na jednotlivých exponátech lze obdivovat vytříbené estetické cítění, hlubokou znalost přírody i neuvěřitelnou technologickou vyspělost dávno mrtvých tvůrců. Máme možnost nahlédnout do světa, který je nám v čase i prostoru velmi vzdálený, ale zároveň – svým neúnavným hledáním krásy – nečekaně blízký.“

Vystavené předměty jsou velice rozmanité: zlaté poháry, masky, kouzelné šperky z minulých staletí, kultovní předměty a ozdoby s mytologickými výjevy doplňují předměty denní potřeby a hudební nástroje, které patří ke kulturnímu dědictví Peru. Jedinečné exponáty – unikáty vysoké historické hodnoty - přesto tvoří pouze zlomek původního nesmírného zlatého pokladu Inků. Největší část pokladu španělští dobyvatelé v 16. století roztavili a odvezli do Evropy, zbytek původní obyvatelé před bělochy schovali.

V temných prostorách výstavní síně budou za doprovodu peruánské hudby k vidění například poháry z masivního zlata, ďábelsky se šklebící masky, náušnice, ozdoby nosu a posmrtné dary, které návštěvníky zavedou daleko do minulosti. Velmi působivá je také replika legendárního čtyřmetrového obelisku El Lanzón. Doprovodné informační tabule objasňují základní etapy kulturního vývoje v Andách i události, které vyvrcholily zničením Incké říše. Výstava tak podává celkový obraz o myšlení a tradicích Inků a dalších andských kultur.

S rozsáhlým územím, které Inkové ovládali, se pojilo i vlastnictví nesmírného množství zlata. A právě zlato se Inkům stalo osudným. Pro Inky bylo zlato symbolem slunce, krásy a darem bohů bez jakékoli materiální hodnoty. Zato pro španělské dobyvatele znamenalo zlato jen bohatství. Ve jménu zlata byla zničena mocná Incká říše, ve jménu zlata byla prolévána krev Evropanů i Indiánů, ve jménu zlata dobyvatelé zrazovali a ničili. Ve jménu zlata dodnes vylupovači hrobů drancují unikátní pozůstatky andské historie.

Výstava inckého zlata vypráví napínavý příběh o střetu kultur

Samozvaní vládci světa

Jen málokdo dnes ví, že Incký stát se dočkal poměrně krátkého období rozkvětu, které trvalo pouhých několik desítek let na přelomu 15. a 16. století. V této době se jeho území rozkládalo podél And a pobřeží Tichého oceánu, od dnešního Ekvádoru až po Chile, v délce téměř 5 000 kilometrů. Vlastní incká kultura existovala necelých 90 let a byla výsledkem sjednocení mnoha dříve svébytných indiánských národů a kultur. Hlavní předností inckých vládců a klíčem k jejich úspěchu byla totiž jejich obdivuhodná státnická obratnost: podrobené národy dokázali pevně ovládnout a  přijmout podstatné rysy z jejich kultury. Přitom jim však ponechali většinu původních tradic i samosprávy, a dokonce se postarali o jejich materiální zajištění. Výměnou za to jejich poddaní přijali incké náboženství - kult Slunce - a přiměli je používat i starodávný incký jazyk, kečujštinu (španělsky quechua).
Za svou obrovskou moc vděčili Inkové centralizovanému státnímu aparátu. Své území důsledně rozšiřovali válkami, ale i diplomacií. Nakonec Inkové ovládali největší část jižních And a rozšířili svou říši až k Bolívii a do severní části Ekvádoru.

Soumrak zlaté říše

Soumrak říše Inků nastal v první polovině 16. století. Nejprve na ně zaútočila dosud neznámá choroba - neštovice. Infekci černých neštovic zavlekli do Karibiku Španělé při svých dobyvatelských taženích a její rozšíření mělo fatální následky. Imunitní systém domorodců je totiž proti smrtelné nákaze nijak nechránil. Neštovicím padl za oběť i vládce – Inka Huayna Capac. Mezi jeho syny Huascarem a Atahualpou se pak rozhořel boj o následnictví.
U břehů epidemiemi vyčerpané a občanskou válkou zmítané země se v roce 1532 vylodila hrstka španělských dobrodruhů vedená Franciskem Pizarrem. S pouhými 160 muži pronikl do vnitrozemí a zrádným úskokem se zmocnil vládce Atahualpy, obklopeného padesátitisícovou armádou. Atahualpa se pokusil vyměnit svůj život za neslýchané výkupné – několik tun zlata a stříbra. Svůj slib splnil, Pizarro jej však poté přesto nechal popravit. Uloupeného bohatství si ale Pizzaro dlouho neužil – po několika letech byl zavražděn a stal se jednou z prvních obětí nekonečných rozmíšek dobyvatelů a jejich bojů o moc a slávu. Přesto se  zvláštním způsobem zapsal do historie: Španělsko a ostatní evropské země zaplavilo ukořistěné incké zlato a kontinent se poprvé utkal s ničivou inflací.

Lákadlo dobrodruhů

Zlato, stříbro a platina je v Peru snadno k nalezení. Ještě dnes dobrodruzi a zlatokopové rýžují drahé kovy jako valouny a destičky z říčního písku, nebo je dolují z vrstev zeminy obsahujících rudu. Pro Inky byly zlato, stříbro a platina myticky spojeny s „Matkou zemí“. Indiáni věřili, že se pravidelně obnovují díky životodárné síle slunce. Železo nebylo známé, ale Inkové měli už před příchodem Španělů vynikající znalosti ve zpracování drahých kovů. Uměli zlato odlévat, tepat, pájet a slévat a znali také bod tavení zlata. Výstava „Prokletí zlata – 1000 let zlata Inků“ je tak přehlídkou velmi rozvinutého zlatnického umění.

Svaté zlato synů Slunce

Zlato bylo pro Inky svaté a určené výlučně pro šlechtu. Šlechta měla i jiné výsady – jen příbuzní panovníka – Syna Slunce – se například směli oblékat do šatů z jemné lamí vlny. Inkové si vážili zlata jako daru bohů a bylo pro ně věrným obrazem Slunce, ze kterého se zlato také zrodilo. Důležitý byl přitom lesk a dokonalost zpracování zlata, nikoli jeho množství. Tenoučké zlaté masky byly pokládány za stejně cenné jako masivní těžké poháry nebo koruny. Španělé často museli roztavit stovky šperků, aby mohli svému králi poslat jeden prut zlata. Také vystavené předměty ukazují vášeň Inků pro jemné a pečlivé zpracování zlata spíše než jejich snahu vlastnit co nejhonosnější a nejtěžší předmět.

Odznak moci i posel smrti

Zlato mělo svou funkci hlavně při náboženských obřadech. Obřadní nápoje pili kněží z těžkých zlatých pohárů. Zlaté obětní nože tumi zkrápěla krev obětovaných lam nebo válečných zajatců. Kromě náboženských obřadů se zlaté nástroje používaly například pro chirurgické zákroky, po smrti dostávali příslušníci elit do hrobu zlaté šperky. Zlato přinášelo inckým panovníkům coby synům Slunce úctu a moc, zlato ale zároveň zpečetilo osud jejich kultury. Dnes toho o životě Inků nevíme mnoho a z jejich pokladu také zbyl jen nepatrný zlomek. Vystavené předměty ale nasvědčují velké vznešenosti a vysoké kultuře inckých národů v Andách.

Prokletí zlata

Touha po zlatu hnala Španěly až k břehům Jižní Ameriky. Opouštěli své rodiny a podstupovali obrovské útrapy při dlouhých námořních plavbách, poutích skrze pralesy a ve vysokých horách. Zlato pro ně mělo hodnotu pouze materiální a zcela samozřejmě se pokládali za právoplatné vlastníky všech pokladů v nových koloniích Španělska. Ani jim ale uloupené zlato štěstí nepřineslo: umírali ve vzájemných sporech a bitkách a lodě směřující zpět do Španělska se stávaly terčem útoků pirátů. Zlato přivezené do Evropy pak na starém kontinentu způsobilo první velkou inflaci.

Peru, kolébka zlatnického umění

Kolem zlata se točí celá výstava „Prokletí zlata – 1000 let zlata Inků“. Kromě kulturního a historického zařazení zlatých šperků a napínavých, málo známých příběhů z dob španělského dobývání, výstava nabízí i jedinečnou možnost nahlédnout do zlatnického umění Inků a jejich předků.


Prokletí zlata - 1000 let zlata Inků

Místo konání výstavy: Nejvyšší purkrabství Pražského hradu, Jiřská 6/2, Praha 1 - Pražský hrad
Termín konání výstavy: od 1. 11. 2008 do 31. 5. 2009. Otevřeno je denně od 10 do 18 hodin (zavřeno je 24. 12., 31. 12. a 1. 1. 2009).
Pořadatel
: Museo de Oro del Perú, Lima
Kurátoři: Prof. Dr. Wilfried Morawetz, Lipsko († 2007), Doc. Markéta Křížová, PhD.

Exponáty zapůjčil: Museo de Oro del Perú – Armas del Mundo, Fundación Mujica Gallo, Lima

Vstupné je 220 Kč pro dospělé, na slevu mají nárok rodiny s dětmi, skupiny, žáci, studenti a důchodci.

Zdroj: tz
Foto: Zlato Inků


:: Fotogalerie ::
foto: Inkagold 1 foto: Inkagold 12 foto: Inkagold 11 foto: Inkagold 7 foto: Inkagold 5 foto: Náušnice foto: Inkagold 9 foto: Inkagold 8 foto: Inkagold 10 foto: Inkagold 13 foto: Inkagold 14 foto: Inkagold 6 foto: Inkagold 3




© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.