Proč tedy ale některé ženy orgasmus předstírají?
Obecnou odpověď asi nezískáme. Každá z těchto žen má jinou minulost, jiné představy o vztazích, o mužích, a tedy jiné motivace, proč předstírat něco, co není. Důvody mohou být velice různé. Strach, že se partner bude zlobit, že s ním nebude řeč, že ji opustí. Nebo třeba touha předvést se jako dobrá milenka. Nebo sehrát na partnera orgasmus, aby už měla sex co nejdřív za sebou. Stud či jiný důvod, proč se nezabývat sama sebou, svým tělem, zjišťovat, co by se jí líbilo, co by ji uspokojilo. Roli mohou sehrát i rady maminek či kamarádek, které předstírání orgasmu navrhnou jako „bezvadný nápad“.
Od předstírání k nespokojenosti
Problém je, že tento způsob je velice krátkozraký. Žena se totiž pak dostane do začarovaného kruhu předstírání a lží. Když například žena předstírá sexuální vyvrcholení s mužem, se kterým neví, jak dosáhnout svého skutečného orgasmu, zavírá si dveře k hledání, zkoumání a objevování. Pro partnera to je jasný signál: dosáhla orgasmu, vím tedy jak na ni.
A pokud nechce svému partnerovi přiznat, že orgasmus předstírala, nezbývá jí, než v této hře pokračovat. Asi není těžké si představit, kam to může vést. Milování si nevychutná tak, jak by mohla. Předstírat něco, co není, z toho lidé většinou nemívají dobrý pocit. Objevuje se nespokojenost. Ta může vést k hádkám a tím pádem k citovému ochlazení mezi partnery. Někdy k rozchodu.
Začarovaný kruh
Z mého pohledu je to daň za to, že dáme přednost krátkodobé výhodě místo zvažování dlouhodobého hlediska. Jeden krátký moment, kdy si chceme něco zjednodušit, udělat to hezčí, než to je, něčemu se vyhnout, necháme se zlákat… a jsme v pasti. Kruh předstírání a lží se v ten moment za námi uzavře a my jsem v něm uvězněny. Protože přiznat, že předstíráme, naráží mnohdy na celkem komplikovaný soubor hodnot, které uznávají naše protějšky…
Proč si muži nepřejí znát pravdu?
Co to vlastně znamená, že si „nepřejí znát pravdu“? Není to spíš tak, že věří a chtějí věřit tomu, že jim jejich partnerka nelže ani nic nepředstírá?
Důvodů, proč takovéto odhalení může být víc než nepříjemné, je mnoho. Ještě dnes se najde mnoho mužů, kteří se cítí být zodpovědní za to, zda jejich partnerka je či není sexuálně uspokojená. Pokud není, vnímají to jako svou neschopnost. Což je sice postoj, který ženám situaci neusnadňuje (v podstatě jejich předstírání spíše nahrává). Nicméně, když muž toto stanovisko zaujímá, z dlouhodobého hlediska bude pravděpodobně užitečnější společně o tom pohovořit. Vysvětlit mu, že on zodpovědný není, ale že se mohou společně pokusit hledat, jak by oba mohli dojít uspokojení.
Dalším zásadním momentem je zrazení důvěry. „Když mi přítelkyně lže o tak zásadní věci, v čem ještě mi lže? Můžu jí vůbec ještě věřit?“ „Proč mi lže? Jsem snad neschopný?“ Tyto a mnohé další otázky, které se mohou vynořit. Důvěra ve vztahu je jednou z nejdůležitějších podmínek, aby vztah mohl fungovat. Když se důvěra jednou zradí, je velice těžké ji zase obnovit. Někdy dokonce nemožné. Stojí to za to?
Autor: Mgr. Katarína Filasová
Zdroj: Sexuálně.cz
