Proč si rozumíme se psy? Naše mozky reagují na zvuky spojené s emocemi

Podle studie maďarských vědců se zvláštní oblasti v mozku, které zpracovávají zvuk, vyvinuly nejméně před sto miliony lety. V době kdy žili poslední společní předkové lidí a psů. Výzkum tak ukazuje na zvláštní spojenectví mezi lidmi a jejich nejlepšími přáteli ze zvířecí říše.

Podle výzkumníků také pomáhá vysvětlit nervové mechanismy i vzorce chování, které umožňují tak efektivní spojenectví trvající více než deset tisíc let.

"Psi a lidé sdílejí podobné sociální prostředí," vysvětluje Attila Andics, etolog z Maďarské akademie věd. "Náš výzkum naznačuje, že také používají stejný mechanismus v mozku ke zpracování sociální informace. To možná podporuje úspěch vokální komunikace mezi lidmi a psi," dodává.

Výsledky ukázaly, že u lidí i psů reagují specializované části v podobné oblasti mozku. Nebylo překvapením, že psy silněji reagovali na zvuky ostatních psů, zatímco lidé na podněty lidského hlasu.

Maďarští výzkumníci naučili skupinu jedenácti psů nehybně ležet na vyšetřovacím lůžku v přístroji na vyšetření mozku pomocí magnetické rezonance. Díky tomu mohli se psi absolvovat stejný experiment jako s lidmi. Vědci tak získali záznamy mozkové aktivity, jak psů, tak lidí, během poslouchání více než dvou set zvuků. Ty obsahovaly zvuky lidí i psů, které variovaly od kňučení nebo pláče po smích a hravé štěkání.

Vědci také zaznamenali udivující podobnost ve způsobu zpracování hlasitých emocionálních zvuků. Jak u lidí, tak u psů oblast zadních partiích spánkového laloku, tedy místo, kde se zpracovává zvuk, reagovala mnohem více na zvuky vyjadřující pozitivní emoce, než na negativní. Našly se ale i rozdíly. Jiné zvuky než lidský hlas aktivovaly u psů silněji mozkové oblasti reagující na zvuk ve 48 % případů. U lidí to bylo jen ve 3 % případů.

Studie zveřejněná v magazínu Current Biology je podle jejich autorů prvním krokem k porozumění faktu, že psi se dokáží tak dobře vcítit do nálad jejich lidských majitelů.



Zdroj: Ekolist.cz