Proč plavat

Je pro lidi v jakémkoli věku a doporučuje se při nejrůznějších zdravotních potížích. Je vhodným doplňkem redukčních diet, protože se při něm spaluje poměrně hodně kalorií a tvarují břicho, hýždě, hrudník i stehna. Plavání udržuje správný krevní oběh a prospívá cévám. Je proto vhodné pro lidi, kteří trpí zánětem žil nebo mají křečové žíly.

To zdaleka nejsou všechny pozitivní účinky, které plavání přináší. Je dokázáno, že posiluje imunitní schopnosti organizmu, provádí příjemnou a přitom efektivní masáž kůže, zmírňuje a odstraňuje bolesti páteře. Nezatěžuje kosti a kluby, je proto vhodné i pro lidi s artrózou či jinými nemocemi kloubů. Plavání se doporučuje osobám s vysokým i nízkým krevním tlakem i lidem se sklonem k depresím a také astmatikům a lidem, kteří jsou citliví na dýchací cesty, protože se při něm plíce dobře okysličují.

Odborníci tvrdí, že člověk se sice může naučit plavat sám, ale obvykle se to naučí s chybami. Pohyby by proto měla vidět a opravovat další osoba. Ruce, které se špatně noří do vody, nohy příliš nad hladinou, hlava ve špatném sklonu nebo špatné dýchání. To jsou základní chyby, které pak dobré účinky plavání znehodnocují.

Jak často a jak dlouho?
To je individuální především podle kondice. Ideální pro zdraví i potěšení je plavat tři čtvrtě hodiny až hodinu každý den, ale pro někoho je to příliš mnoho. Rekreační plavání by mělo především těšit. Nejde o výkony.  S kraulem zpočátku pomalu a denně o pár minut opatrně zvyšovat dávky. Nejzdravější je plavání mírným tempem bez použití síly, hlavně při tom pravidelně dýchat.

Během nepřetržitého plavání po dobu 45 až 60 minut srdce výborně pracuje, jeho frekvence je 12 až 130 úderů za minutu a spalují se tuky. Dostaví-li se ve vodě únava, nepřemáhat ji násilím. Není vždy třeba bazén opustit. I ve vodě se dá odpočívat kroužením nohou jako na kole. Tak to dělají i hráči vodního póla.


Zdroj: 100+1