Pro mořskou diverzitu jsou důležité běžné druhy ryb, tvrdí švédští vědci

FiftyFifty, společenský magazín.
Pro mořskou diverzitu jsou důležité běžné druhy ryb, tvrdí švédští vědci na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Pro mořskou diverzitu jsou důležité běžné druhy ryb, tvrdí švédští vědci

FiftyFifty
Share

Pro mořskou diverzitu jsou důležité běžné druhy ryb, tvrdí švédští vědci

Asi všichni budou souhlasit, že chránit druhové bohatství oceánů je zapotřebí. Potíž je s tendencí chránit ty druhy, které jsou ojedinělé a vzácné, místo těch běžných a početných. Podle švédských vědců je potřeba změnit strategii, píše server Physorg.

Vědci z univerzity v Göteborgu poukazují na to, že cesta k záchraně mořských biologických pokladů nevede přes ochranu vzácných živočichů, které v oceánu nalezneme jen po pár exemplářích. Profesorka Kerstin Johannsessonová vysvětluje, že na ochranu vzácných druhů vynakládáme většinu peněz určených pro ochranu vodních ekosystémů, což v konečném důsledku nepřináší kýžený výsledek. Nepoměrně větší částky plynou k charismatickým, mizejícím živočichům, aniž by se optimálně lepšila situace běžných, pro život vodních společenstev však nezbytných druhů. Právě případná ztráta běžných druhů znamená pro daný mořský ekosystém větší problém.

Jako příklad dává výsledky svého badatelského týmu, který zkoumal následky vyhynutí, respektive vylovení populace tresky obecné ve fjordech v okolí Bohuslänu. Běžná ryba z ekosystému zmizela, čímž se pod vodou zcela změnila skrytá tvář mělkých zálivů. „Bez přítomnosti velké dravé ryby se změnila skladba společenstev a přítomných druhů, protože husté porosty podmořských trav začaly být neprůchodné a přestaly plnit roli trdlišť a úkrytu pro malé rybky,“ vysvětluje Johannsessonnová. „Život ve fjordu pomalu zaniká a nesprávné vysvětlení je, že za to může eutrofizace.“

Tým Johannsessonové dále pracuje na výzkumu vzájemné genetické různorodosti lokálních populací jedinců téhož druhu. „Ačkoliv panuje přísný zákaz lovu tresek v celých severních vodách a tresky se tu každý rok ukážou, nikdy se tu neuchytí,“ vysvětluje Johannsessonová. Ukazuje se, že místní vyhynulá populace nemůže být jednoduše nahrazena jinou populací téhož druhu z jiné lokality, protože nová populace si s novými místními podmínkami neporadí. Podobný případ je znám i z kanadského Newfoundlandu, kde se po úplném vylovení místní populace tresek neusadila žádná nová, přestože zákaz lovu trvá už dvacet let.

Postavit ochranu mořské diverzity na několika málo početných, byť vzácných druzích, není podle profesorky Johannsenssonové správný přístup ochrany.

Článek byl otištěn 20. 4. 2011 na serveru Physorg.com pod názvem „Change Strategy To Save Diversity Of Species“.

Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz  ecomonitor.cz






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz