Přátelské kočkování mezi ozbrojenými kmeny

FiftyFifty, společenský magazín.
Přátelské kočkování mezi ozbrojenými kmeny na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Přátelské kočkování mezi ozbrojenými kmeny

FiftyFifty
Share
 >  > 

Přátelské kočkování mezi ozbrojenými kmeny

Přátelské kočkování mezi ozbrojenými kmeny

Oční lékařka Stanislava Brůhová propadla ve svém životě několika vášním. Jedna z nich se krásně spojuje s druhou - velmi ráda fotí a se svým manželem už několik let jezdí na různá místa světa, aby zde poznala něco, turisty dosud neokoukaného.

Netajíte se tím, že na svých cestách vyhledáváte turisty méně navštěvované kouty. Cesta do Jemenu nezačala zrovna nejlépe. Tajemný česky mluvící pán se vás snažil otrávit krutější realitou. Jak moc jste mu věřila a jak moc chtěla pokračovat či se otočit zpět k letadlu?

Ten pán se opravdu jevil tak, že si dává záležet, aby nám ještě před tím, než jsme vůbec na jemenskou půdu s manželem vkročili, tuto zemi co nejvíc zošklivil. Pravda je, že pakliže Evropan cestuje do islámských zemí, aniž by chtěl slevit ze svých nároků a návyků, povětšinou nebude spokojen. Cestovatel by ke kultuře a zvyklostem zemí, které navštěvuje, měl přistupovat s pokorou a tolerancí - většinou se mu to mnohonásobně vrátí v podobě vstřícnosti a vlídnosti tamních obyvatel. Faktem je, že Jemen je pro potenciálního návštěvníka opředen pověstí "dosti nebezpečného místa", a tak jsme před cestou měli trochu obavy, což onen muž ještě "přiživil". Pro návštěvu Jemenu jsme se ale po zralé úvaze s manželem pevně rozhodli, takže ani poplašné zprávy onoho spolucestujícího nás nezviklaly. A zbrklá rozhodnutí, ve stylu vracet se zpět do letadla opravdu nejsou náš styl...

Tak trochu šílené dobrodružství cestovat v době, kdy byl Jemen označen za "osu zla." Představovala jste si sebe v situaci, kdy vás unesou a vy budete čekat na výměnu třeba za nějaký pěkný traktor?

Tuto situaci nebylo možné vyloučit po celou dobu pobytu v Jemenu. Ačkoliv nás tato nádherná země naprosto nadchla, přesto jsme trvale měli "takový divný pocit", že se kdykoliv může semlít cokoliv.
Pravdou je, že jsme se v jednu chvíli ocitli v situaci, kdy jsme netušili, zda pokračujeme v plánovaném itineráři, nebo jsme už unášeni neznámo kam. To bylo v poušti, kde jsme sjeli z asfaltky a ocitli se v obklopení kradených džípů, zaplněných po zuby ozbrojenými příslušníky nezávislých kmenů. Asi po dvou hodinách jízdy liduprázdnou pustinou se ukázalo, že to bylo jen "takové přátelské kočkování", ale musím přiznat, že jsme měli nahnáno...
Ověřili jsme si platnost přísloví "kdo se bojí, nesmí do lesa" ... ale ten "jemenský les"
byl nádherný a stál za to...

Hodně jste fotila lidi a pro některé to byl životní zážitek. Dostali od vás darem nějaké fotky na památku?

V Jemenu jsme s sebou měli poprvé digitální fotoaparát. Já fotila na svou starou dobrou analogovou zrcadlovku, zatímco manžel testoval nový digitální kompakt. Moc zajímavé bylo sledovat úžas fotografovaných lidí, když jim manžel ukazoval právě vyfotografované záběry na displeji fotoaparátu. Při těchto příležitostech jsem "zpoza rohu" ulovila mnohé nezapomenutelné momentky. Těm lidem naprosto stačilo pokochat se pohledem na displej a nevyžadovali zasílání fotek poštou, což by asi bylo docela komplikované. CD s fotografiemi jsme poslali našemu jemenskému průvodci, ale dodnes nevíme, zda ho obdržel.


Kvůli obdivu místní květeny jste se s manželem dostali málem do pěkného problému. Ćím nejvíce voní jemenské krajiny?

Fotografie lahvového stromu se mi opravdu málem stala osudnou. Drápali jsme se do příkrého svahu, abychom nádherné růžové květy tohoto stromu vyfotografovali zblízka, přičemž manžel, který šplhal přede mnou, uvolnil balvan a ten mi málem rozdrtil nohu. Dopadlo to naštěstí dobře, jen jsem pár dní pajdala - a nejlepší na tom bylo, že jsme popojeli pár kilometrů a lahvový strom tam v plné kráse rostl přímo u silnice.
A čím voní jemenská krajina? - Pověstná je jemenská káva, která se zde stále v hojné míře pěstuje, ale ta voní spíš až když se uvaří... Jemenská krajina by nejvíc voněla kátem, kdyby ovšem voněl... Keříky kátu, měkké drogy, kterou zde denně konzumuje s výjimkou zcela malých dětí opravdu skoro každý, jsou v jemenských vyšších polohách prakticky všudypřítomné.


Kterou tamní stavbou byste se ráda pyšnila jako majitelka?

Určitě bych nepohrdla jedním z hliněných "mrakodrapů" v městečku Šibám ve vádí Hadramautu. Šibámu se říká "pouštní Manhattan" a zdejší vysoké domy jsou naprosto jedinečné.

Co se vám hlavně vybaví při vyslovení "Cesta do Jemenu v roce 2002?"


Jeden z nejkrásnějších výletů, který jsme kdy s manželem podnikli, a touha vrátit se tam.



Cestovní horečka manželů Brůhových se nachází právě zde: www.bruhovi.cz







© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.