Praha a klimatické změny: Problém budou lokální povodně a horká léta

FiftyFifty, společenský magazín.
Praha a klimatické změny: Problém budou lokální povodně a horká léta na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Praha a klimatické změny: Problém budou lokální povodně a horká léta

FiftyFifty
Share

Praha a klimatické změny: Problém budou lokální povodně a horká léta

V říjnu se v Praze konala konference věnovaná adaptacím měst na klimatické změny. Kromě jiného se hovořilo o adaptaci hlavního města Prahy. Největší výzvy pro Prahu bude připravit se na lokální povodně a tepelný ostrov města.

Praha a klimatické změny: Problém budou lokální povodně a horká léta

Náměstkyně primátorky hlavního města Prahy Petra Kolínská v úvodním slovu ke konferenci zmínila, že jsme se již vymanili z období popírání klimatu. „Jsme v době, kdy máme odvahu na změny klimatu reagovat. Musíme zavádět adaptační opatření, která stále někteří vnímají jako že posíláme lidi zpátky na stromy. Musíme se na řešení dívat holisticky, vzájemně je provazovat,“ říká Kolínská. Jako dobrý příklad programu, který pomáhá na více úrovních, je podle ní Zelená úsporám. Má podle ní prokazatelné ekologické dopady a prokazatelné ekonomické dopady na stavební sektor. „Naším úkolem je vymyslet taková adaptační opatření, že se politici budou předhánět, aby je mohli realizovat,“ říká Kolínská.

Radní pro životní prostředí Jana Plamínková k tomu dodává, že nemůžeme čekat, jestli se státy náhodou dohodnou a s emisemi něco udělají (pozn. red.: Tzv. Pařížská klimatická dohoda vstoupila v listopadu v platnost, v době konání konference však nebylo jisté, zda se sejde dostatek podpisů). „Žádný čas nezbývá, musíme jednat. Nemá smysl se hádat, za co ještě může člověk a co je jen příroda,“ říká Jana Plamínková. Podle odhadů se do konce století v Praze oteplí o 2 nebo až 5 stupňů, budou častější bleskové povodně, zároveň budou období sucha, zhorší se tepelný ostrov v centru města. „Musíme se na to připravit. Například zvýšením podílu zeleně ve městě. Je to ale opatření, jehož efekt se projeví až za dlouhou dobu. Strom je skvělá klimatizační jednotka, ale od jeho vysazení trvá třeba třicet let, než dostatečně vzroste.“

Podle Plamínkové musí město přijít na to, jak mít stabilní vodní režim, aby se snížily dopady lokálních dešťů. „Lokální povodně jsou nový fenomén. Dějí se v i místech, kde normálně nikdy žádné povodně nebyly. Prostě na pole či jinou plochu naprší tolik vody, že se nestihne vsáknout a vznikne povodeň,“ říká Plamínková. Podle ní je potřeba zlepšit krizové řízení a připravenost Prahy, aby si poradila s lokálními povodněmi. „Když se blíží po Vltavě povodeň z jihu Čech, pak je dost času postavit v Praze protipovodňová opatření. Když se rozvodní Botič, tak na reakci je třeba hodina,“ vysvětluje Plamínková. Jako příklad, kde se Praze daří, zmiňuje opravy a budování pražských rybníků. Ty mají jak hospodářskou funkci, tak jsou hlavně stabilizační ekosystémový prvek. Nové rybníky vznikly například ve Stromovce. Dobrý příklad je podle Plamínkové také úprava říčky Rokytky, kde se části zkanalizovaného koryta podařilo vrátit zpět k přírodě blízké podobě. Jestli chcete v Praze zahlédnout ledňáčka, pak u Rokytky máte šanci.

Ředitel odboru ochrany prostředí z pražského magistrátu Štěpán Kyjovský konstatuje, že teploty ve městě rostou. „Nejde jen o průměrné teploty, ale hlavně o ty extrémní teploty. Zvyšují se počty dnů, kdy jsou tropická vedra, zvyšují se počty tropických nocí. To má vliv nejen na slabé jedince, seniory, děti, ale i na odpočinek pracujících lidí. Zesiluje se efekt městského tepelného ostrova. Urbanizované prostředí zesiluje všechny dopady klimatické změny,“ říká Kyjovský.

V roce 2002 se po velké povodni spustila spontánní adaptace, město se nejprve pustilo do vybudování ochrany proti povodním, pozornost se pak přesunula i na krajinu. Začalo se s odstraňováním škod na pražských rybnících a pokračovalo v budování nových, například ve Stromovce, i s revitalizací potoků. „Praha má nyní 60 rybníků, 3 přehrady, 28 retenčních nádrží a 8 suchých poldrů,“ vyjmenovává Kyjovský a dodává, že za současného vedení mají tato opatření podporu vedení města, což dříve nebylo.

Podle něho přetrvává jedna zásadní neshoda nad územním plánováním, totiž jestli má být Praha jako město kompaktní, nebo jestli má být město zelené. „Já si za odbor ochrany prostředí myslím, že by mělo být kompaktní a zelené,“ říká Kyjovský.

Článek vznikl díky mezinárodní konferenci „Plánování adaptací na změnu klimatu ve městech s využitím přírodě blízkých řešení“ organizované v rámci projektu UrbanAdapt, která proběhla 17.-18. října 2016 v Praze a zaměřovala se na podporu a rozvoj adaptací na změnu klimatu ve městech, s využitím ekosystémově založených přístupů.


Autor: Martin Mach Ondřej
Zdroj: Ekolist.cz 






© 2005 – 2022 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.