Pohádkový zámek králů

FiftyFifty, společenský magazín.
Pohádkový zámek králů na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Pohádkový zámek králů

FiftyFifty
Share

Pohádkový zámek králů

Mířili sem francouzští panovníci za lovem i odpočinkem a byla tu činěna rozhodnutí, která nadlouho ovlivnila dějiny Evropy. Francouzský zámek Fontainebleau prochází nákladnou obnovou a jeho interiéry se mění k nepoznání.

O zámku Fontainebleau situovaném jihovýchodně od Paříže se dá říci, že nikdy nebyl definitivně dostavěn. Původně to byl lovecký zámeček z dvanáctého století, z doby krále Ludvíka VII. V roce 1527 se francouzský král František I. rozhodl využít částí původních budov a přestavět je na reprezentativní královské sídlo. V započatém díle pokračovali i Františkovi následníci Jindřich II. a Jindřich IV. Téměř všichni francouzští panovníci během své vlády zámek něčím doplnili nebo vylepšili. Stavební práce tu neutichají ani dnes. Fontainebleau právě prochází postupnou rekonstrukcí.

Křižovatka dějin

Zámek Fontainebleau byl bez nadsázky místem, kudy kráčely dějiny. Zemřel tu král Filip Sličný, který se proslavil konfliktem s papežem Bonifácem VIII. a perzekucemi templářů. Došlo tu k setkání Františka I. a Karla V. Byl tu pokřtěn budoucí král Ludvík XIII. a Ludvík XIV. tu zrušil edikt nantský, který měl navždy ve Francii zaručit náboženskou svobodu. Ludvík XV. se tu oženil s Polkou Marií Lesczyńskou a učinil z ní královnu Francie a Navarry.

Zámek si oblíbil i císař Napoleon, který tam zajížděl na lovy. V roce 1814 tam po obsazení Francie podepsal abdikaci a rozloučil se s vojáky, které označil za příklad odvahy a věrnosti. Kvůli celkovému významu zámku a jeho umělecké hodnotě je Fontainebleau od roku 1981 na Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.

Zařízený zámek

Zvláštností zámku Fontainebleau je skvěle zachovaný původní mobiliář, který je svědectvím střídajících se vládců a uměleckých stylů. Zámek dodnes dýchá atmosférou sídla, kde se skutečně žije. Nikdy tu nedošlo k násilnému sjednocení výzdoby, jak tomu bylo například ve Versailles. Naopak, od patnáctého století v něm každá epocha zanechala vlastní výzdobu, aniž by ničila předchozí. Pod stropem ze šestnáctého století se například nachází empírový nábytek a vytváří jedinečnou kompozici.

Mísení stylů

Protože František I. miloval italské renezanční umění, povolal ke stavbě a výzdobě Fontainebleau italské umělce. Ti na zámku poprvé použili nové metody reliéfní štukatérské výzdoby. Převažují v ní antické a pohanské motivy a alegorie, ale i významné události ze života Františka I. Náměty fresek prý zadával král osobně. Zámku se proto také říkalo Nový Řím Františka I.

Ve výzdobě pokračoval i Jindřich IV., který se tu v Dianině galerii nechal namalovat po boku své manželky Marie Medicejské jako bůh Apollon vedle bohyně Diany. Tato freska byla zničena v devatenáctém století, kdy Fontainebleau postihly velmi necitlivé změny, a na místě byla vybudována knihovna. Ve stejné době byly zničeny i vzácné fresky v Odysseově galerii, jejichž autorem byl malíř Nicolo dell´Abate podle nákresů slavného Francesca Primaticcia.

Na Fontainebleau zajížděl i císař Napoleon III. s manželkou Eugenií. Ta měla v úmyslu vybudovat tam muzeum vzácného čínského porcelánu z doby poslední vládnoucí dynastie Čching, který se podařilo zachránit při plenění Letního paláce v Pekingu během války v roce 1860. Dodnes je v zámku k vidění na čtyři sta kusů tohoto porcelánu.

Svou stopu tu chtěl zanechat i Napoleon III. V roce 1854 pověřil architekta Hectora Lefuela, aby na zámku vystavěl divadlo. Inspirací měla být královská opera ve Versailles, v divadle se však téměř nehrálo a v roce 1870 bylo zavřeno. Veřejnosti zůstalo neznámé, o to větší překvapení přineslo jeho nedávné znovuotevření. Původní mechanizmus opony je dnes opět plně funkční.

Nový zájem

Počet návštěvníků zámku se dlouho pohyboval okolo 300 tisíc za rok, zatímco například Versailles projdou ročně až tři miliony lidí. Zvýšení zájmu lze očekávat s postupným dokončením obnovy vnitřní výzdoby zámku tak, aby získala zpět živé barvy, jaké kdysi mívala.

V roce 2007 byl po více než dvacetileté rekonstrukci veřejnosti zpřístupněn papežský apartmán, kde v letech 1804 a 1812 pobýval papež Pius VII. K nejhodnotnějším prvkům patří bronzové pozlacené sochy a velké vázy ze slavné manufaktury v Sèvres.
Finanční náročnost restaurací se podařilo překonat spoluprací se soukromými společnostmi, z nichž některé pocházejí z Francie (1,4 miliardy eur), jiné ze Spojených arabských emirátů (10 miliard eur). Zdá se, že to nejlepší má Fontainebleau před sebou.


Zdroj: 100+1 


:: Fotogalerie ::
foto: zá4 foto: zá3 foto: zá1 foto: zá2




© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz