Podzim s vůní máty

FiftyFifty, společenský magazín.
Podzim s vůní máty na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Podzim s vůní máty

FiftyFifty
Share

Podzim s vůní máty

Jaroslav se usadil do křesla. V ruce držel obal od gramodesky. Jen co usedl, ozvaly se první tóny jednoho z Bachových Brandenburgských koncertů. Obal byl už notně opotřebovaný, byla to jeho nejoblíbenější deska. Přivřel oči a nechal se unášet. Pomalu začal klimbat, když v tom, jako by zaslechl: "Jaroušku, nespi v tom křesle, víš, že tě budou bolet záda.....

Jaroslav sebou cuknul, rozhlédl se po pokoji, ve kterém kromě něj nikdo nebyl. Já vím, Vlastičko, řekl tiše a pomalu se zvedl.

"Pojď, vezmi si léky. Nikdy by sis na to nevzpoměl. Nikdy. Pořád Ti to musím připomínat. Jaroušku, co s Tebou bude, až tady nebudu. Co s Tebou bude. Vždyť ty si na ty léky vůbec nevzpomeneš. Vůbec ne......vůbec.

 

"Vlastičko, já jsem se ti tak zasnil, víš. Úplně jsem si vzpoměl, jak jsme si tuhle desku koupili v Drážďanech. Na tý rekreaci.....

 

"Tyhle si vem na tlak. Nelepší se ti to. Jaroušku, měl bys zajít za tím Dobiášem, ať Ti napíše jiný. Tyhle Ti moc nepomáhají.

 

"Jeli jsme uplně novým autobusem, Vlastičko, vzpomínáš? Ten Ti byl nablejskanej. No jo....novej.

 

"A tenhle červenej máš na ty klouby. To se ti taky vůbec nelepší. Nováková říkala, že v lékárně mají nějakej nápoj, kterej je taky dobrej na ty klouby. Ale stojí 400 korun. Copak z tý naší penze Ti Jaroušku můžu koupit takovej nápoj?

 

"A jak jsme tam byly v tý galerii. To Ti byla nádhera. Měli tam ten obraz...jak ono se to jmenovalo...dívka se sklenicí?

 

"Zejtra k nám přídou na ty okna. Nováková říkala, že jí tam udělali pěknej nepořádek. A ukradli jí dózu z růžovýho porculánu a svatej vobrázek. Co je tohle dneska za lidi. Svatej vobrázek ukrást. Co je tohle za lidi, mi řekni.

 

....nebo s číší? Dívka s číší?

 

"Já ti ani nevím, jestli my ty vokna nový potřebujeme. Nikdo se nás na nic neptá. Nikdo. Mně se tyhle zase tak špatný nezdají. Pořád někdo vyhazuje věci, co by ještě mohly sloužit. Copak tohle je nějaký hospodaření? Já nevím.....

 

Vlastička se pomalu odšourala do kuchyně. Postavila vodu na čaj, sebrala z police dózu a nasypala do velkého hrnku trochu máty. Jaroslav v pokoji zapíjel poslušně jednu barevnou pilulku podruhé. Poslední tři si chvíli prohlížel v dlani a pak je hodil do květináče. Trochu je zamáčkl do hlíny.

 

"Tak, Vlastičko. A máme to. Děláš mi mátovej?

 

Vlastička se pomalu šourala do ložnice. Postavila na Jaroslavův noční stolek hrnek s čajem. Sundala z postele brokátový přehoz a pečlivě jej složila. Natřásla polštáře a zavolala:

 

"Tak můžeš! Pojď. Máš to tady. Pozor, je to ještě horký.

 

"Ale vždyť já vím.

 

"Víš, ale stejně se vždycky vopaříš. Tak ti to říkám, Jaroušku.

 

Jaroslav se posadil do postele, vzal do dlaní hrnek a přivoněl si k němu. Vlastička už ležela, otočená k němu zády.

"Já nevím, jak to tady uhlídáme. Nevím. Nováková to neuhlídala. Já to taky neuhlídám. Ty musíš jít na ty šachy a já to sama neuhlídám.

 

Jaroslav se opřel o velký polštář, slastně se nadechl a pravil:

 

"Jo. Mátovej. Ten ty děláš moc dobrej. Nejlepší, Vlastičko.

 






© 2005 – 2022 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.