Podle dánských vědců už v Malajsii není žádný volně žijící nosorožec sumaterský

FiftyFifty, společenský magazín.
Podle dánských vědců už v Malajsii není žádný volně žijící nosorožec sumaterský na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Podle dánských vědců už v Malajsii není žádný volně žijící nosorožec sumaterský

FiftyFifty
Share

Podle dánských vědců už v Malajsii není žádný volně žijící nosorožec sumaterský

Máte-li doma v archivu originální snímek sumaterského nosorožce nafoceného ve volné přírodě, važte si ho. Žádné další už nejspíš nikdy nebudou. V polovině srpna totiž výzkumníci potvrdili smutnou informaci: nosorožec sumaterský, nejmenší a druhý nejohroženější ze všech nosorožců, může být v celé Malajsii považován za druh mimo chovná zařízení definitivně vyhynulý.

Podle dánských vědců už v Malajsii není žádný volně žijící nosorožec sumaterský

Navzdory maximálnímu úsilí se totiž od roku 2007 nepodařilo nalézt jedinou pobytovou stopu, natož pak živý kus.
Určitou výjimku tvořily dvě dlouho sledované samice, které ale byly stejně nakonec „z důvodu bezpečnosti a pro potřebu záchranného chovu“ umístěny do zoologických zahrad. Osud skomírající populace nyní závisí výhradně na stovce kusů rozptýlených po celé Indonésii, včetně devíti kusů chovaných v zajetí. Zmíněná Poslední devítka má alespoň šance na klidné dožití, což se ale nedá říct o zbylých nosorožcích ve volné přírodě.

Podle Rasmuse Grena Havmøllera z Centra pro výzkum makroekologie, evoluce a klimatu přitom k záchraně druhu nechybí ani tak lidské a materiální prostředky, jako spíš politická vůle. „Pro záchranu a přežití sumaterských nosorožců je nyní nezbytné, aby se na všechny zbývající jedince nahlíželo jako na rozptýlenou metapopulaci a bylo s nimi zacházeno navzdory národním hranicím a mezinárodním vztahům jako na jednu chovnou skupinu.

Kvůli „kapesním“ nosorožcům (nosorožec sumaterský váží v průměru jen jednu tunu) vznikly zóny zvýšené ochrany i rezervace (například sumaterský národní park Kerinci Sebelat s rozlohou 1 379 000 hektarů), ale k zachování druhu v jeho domovině to nestačilo. „Jednotlivé kusy byly od sebe prostě příliš vzdálené,“ dodává Havmøller. „Určitou naději pro jedince v Indonésii představuje přemístění izolovaných kusů do společných chráněných zón.“ Sumaterští a indonéští zoologové sází ještě na řízené umělé oplodnění jedinců v chovných zařízeních, ale postup je to komplikovaný a pomalý.

Ochranářské organizace a vědecké instituce pochopitelně na zástupce z Malajsie i Indonésie tlačí, aby se v případě sumaterských nosorožců postupovalo rozhodněji, ale ze závazků a slibů z roku 2013 bylo dosud naplněno jen velmi málo. V Indonésii nyní přežívá poslední stovka kusů, rozdělená do tří vzájemně nepropojených populací. I tyto skupiny však v posledním desetiletí zažily pokles o více než 70 %. Se sumaterskými nosorožci to prostě vůbec nevypadá dobře.

Video


Zdroj: Ekolist.cz 
Autor: Radomír Dohnal






© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.