Počet černých skládek se během léta v Česku zvýšil, nejvíce na severu Čech a Moravy

FiftyFifty, společenský magazín.
Počet černých skládek se během léta v Česku zvýšil, nejvíce na severu Čech a Moravy na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Počet černých skládek se během léta v Česku zvýšil, nejvíce na severu Čech a Moravy

FiftyFifty
Share

Počet černých skládek se během léta v Česku zvýšil, nejvíce na severu Čech a Moravy

Množství odpadu, který končí jinde než na místech vymezených zákonem, každoročně přibývá. Počet černých skládek se zvyšuje zejména v letních měsících, a to i přesto, že za ně hrozí pokuty v řádech statisíců korun. Aktuálně se s problémem nelegálně uloženého odpadu nejvíce potýkají Severní Čechy a Morava. Nejrizikovější skupinu přitom představují vysloužilá elektrozařízení a baterie, kterých rok co rok na skládkách přibývá.

Počet černých skládek se během léta v Česku zvýšil, nejvíce na severu Čech a Moravy

V České republice je v současnosti evidováno 4 922 černých skládek. „Problém ilegálního navážení odpadů trápí nejvíce oblast Severních Čech a Severní Moravy. Černé skládky se tradičně nacházejí také ve velkých městech, jako je Praha, Brno nebo Ostrava, kde je velká koncentrace lidí, čímž se logicky zvyšuje produkce odpadu,“ uvedl Miroslav Kubásek z iniciativy ZmapujTo.cz, která eviduje černé skládky po celé České republice. „Nejméně ilegálních skladišť odpadů nalezneme naopak v Jižních Čechách a na Vysočině,“ doplnil Kubásek.

Podle odborníků vznikají černé skládky často na skrytých a méně frekventovaných místech, kam je snadné vjet autem. Typicky se jedná o pozemky ve vlastnictví obce nebo fyzických či právnických osob, které se o ně příliš nestarají a nekontrolují je. „Černé skládky tak lze najít v příkopech, bývalých lomech, lesních tůních, na okrajích lesů nebo v opuštěných stavbách. Ačkoliv se na nich nejčastěji objevuje stavební a velkoobjemový odpad, nábytek, oděvy či pneumatiky, vzrůstá množství vysloužilých elektrospotřebičů a baterií, které patří mezi nejrizikovější skupinu odpadu,“ sdělil David Vandrovec, ředitel skupiny REMA, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení a baterií.

Právě elektroodpad představuje velké riziko nebezpečí kontaminace půdy, znečištění podzemních vod a ohrožení zdraví obyvatel i zvířat. Z nezabezpečené skládky totiž mohou unikat škodlivé a jedovaté látky do ovzduší, vody i půdy. „Vznik černých skládek má přitom na svědomí nejen lhostejnost, ale zejména nedostatečná informovanost veřejnosti o tom, jak zakládání nelegálních úložišť předcházet. Variantou je například zamezení přístupu a vjezdu pomocí plotů, uzamykatelných bran nebo bariér, umístění výstražných cedulí s hrozbou pokuty, zpřísnění sankcí nebo osobní dohled. Velmi důležitá je rovněž aktivní společenská osvěta týkající se recyklace odpadu a jeho bezplatného svozu přímo z místa bydliště či firmy,“ dodal David Vandrovec.


O projektu ZmapujTo

První verze ZmapujTo.cz vznikla v květnu 2012 jako ekologický projekt s cílem bojovat proti nelegálním skládkám odpadu v České republice a přispět tak k řešení této problematiky. Projekt se zaměřil na občany, kterým se nelíbí černé skládky v jejich okolí a chtějí s tím něco udělat. Jako nejvýhodnější forma mapování se jevilo zpřístupnění moderní, efektivní a široce rozšířené platformy pro monitoring skládek. Skládku dokázal díky mobilním aplikacím velmi jednoduše a rychle nahlásit každý uživatel chytrého telefonu, další možností bylo nahlášení skládky prostřednictvím interaktivního webového formuláře.

Po dobu fungování první verze bylo nahlášeno více než 2 500 černých skládek, do projektu se aktivně zapojilo přes 40 měst a obcí. V březnu 2014 byla spuštěna druhá verze ZmapujTo.cz, která umožnila hlásit nejen černé skládky, ale i celou řadu dalších problémů, na které v přírodě či ve městech lze narazit. Aktuálně je v systému celkem přes 7 000 hlášení a informace o nových hlášeních jsou zasílány na více jak 900 měst a obcí.
 


Zdroj: tz Lesenský.cz, redakčně upraveno






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.