Noví uprchlíci

Nejvíce ohrožené jsou podle zprávy OSN Marshallovy ostrovy, Kiribati, Fidži, Tuvalu, Bahamy a Maledivy. Pokud jde o metropole, pak je to nigerijský Lagos a indická Kalkata.

Na Maledivách berou hrozbu vážně a připravují se na nucenou emigraci. 1192 maledivských ostrovů leží v Indickém oceánu a 85 procent jich je méně než dva metry nad mořskou hladinou, některé dokonce necelý metr. To znamená, že dokonce i malé zvýšení hladin moří a oceánů způsobí zatopení rozsáhlých oblastí Malediv. Nový maledivský prezident Muhammad Našíd loni v listopadu prohlásil, že jeho země nemá možnost globální oteplování zastavit, musí se však připravit na jeho tragické důsledky. Našíd proto plánuje ojedinělý projekt.

Maledivy vytvoří fond na nákup půdy v jiných částech světa, kam se obyvatelé potopených Malediv budou moci přestěhovat. Základem fondu budou nemalé příjmy z turistického ruchu, které přinášejí Maledivám roční zisk zhruba miliardu dolarů. Nevyřešenou otázkou je, kde půdu nakoupit, kam Maledivany přestěhovat. Půjde zhruba o 300 000 lidí. Mělo by to být v jedné zemi, aby neztratili pocit sounáležitosti. Nečastěji se v této souvislosti uvažuje o Srí Lance nebo o Indii, ale také o Austrálii, kde je stále ještě dostatek volného prostoru.

Světová hrozba
Nejde však jen o Maledivy. Problém je, že svět si tuto velmi reálnou hrozbu zatím příliš nepřipouští. Jaký statut budou mít uprchlíci před následky globálního oteplování? OSN uznává uprchlíky z politických důvodů nebo dočasné uprchlíky před katastrofami, jako je sucho v Sahelu či následky tsunami, povodní nebo jiných katastrof. O následcích zatopení ostrovů či částí pevnin se zatím neuvažuje. Platná mezinárodní smlouva, která se vystěhovalectvím zabývá, je z roku 1951, kdy svět o klimatických hrozbách vůbec nevěděl.

Fakta
Podle oficiálních údajů, které zveřejnila OSN, žije v současné době 450 milionů lidí v oblastech vzdálených méně než pět kilometrů od pobřeží a 320 milionů lidí na území, které se rozkládá pět metrů pod úrovní hladiny moře. Pokud se hladina moře zvýší o devět až dvacet centimetrů, zatopí moře území, na kterém dnes žije padesát milionů lidí. Pokud zvýšení bude dosahovat dvacet až padesát centimetrů, potopí jeho vody oblasti, v nichž žije sto milionů lidí.

Výzva jedenačtyřicetiletého maledivského prezidenta je v této souvislosti chápána jako velmi aktuální a předvídavá. Ekologové doufají, že vzbudí zájem a rozpoutá se diskuze o této nebezpečné situaci a že o podobných krocích budou uvažovat i další ohrožené země. Už méně se doufá v to, že svět si nebezpečí globálního oteplování uvědomí a pokusí se ho zastavit.

Ohrožené státy a oblasti
Maledivy:
Ostrovní stát v Indickém oceánu jihozápadně od jižního cípu Indie
Tvoří ho 1192 korálových ostrůvků a atolů
Rozloha: 298 km2, obydlený je zhruba každý desátý ostrov.
Počet obyvatel: 380 000
Hlavní město: Male

Marshallovy ostrovy:
Stát volně přidružený k USA, leží v Tichém oceánu asi 3000 km jihozápadně od Havajských ostrovů. Tvoří ho korálové ostrovy.
Rozloha: 181 km2
Počet obyvatel: 65 000
Hlavní město: Majuro

Tuvalu:
Ostrovní stát v Tichém oceánu, mezi Fidži a Gilbertovými ostrovy, jeden z nejmenších států světa.
Rozloha: 26 km2
Počet obyvatel: 11 000
Hlavní město: Vaiaku
Nadmořské výška všech ostrovů Tuvalu: do 4 metrů n. m.

Karibati:
Mikronésko-polynéský ostrovní stát v Tichém oceáně.
Rozloha: 810 km2
Počet obyvatel: 82 000
Hlavní město: Bairiki

Fidži:
Souostroví v Tichém oceánu, asi 2000 km severně od Nového Zélandu.
Tvoří ho přes tři stovky ostrovů a ostrůvků.
Rozloha: 18 376 km2
Počet obyvatel: 760 000
Hlavní město: Suva

Bahamy:
Středoamerický ostrovní stát v Atlantském oceánu, jihovýchodně od Floridy, severozápadně od Kuby.
Souostroví tvoří 30 větších ostrovů, 700 menších a asi 2400 korálových ostrovů.
Rozloha: 13 930 km2
Počet obyvatel: 300 000
Hlavní město: Nassau



Zdroj 100+1