Norským vlkům hrozí, že se opět dostanou pod mušku lovcům

FiftyFifty, společenský magazín.
Norským vlkům hrozí, že se opět dostanou pod mušku lovcům na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Norským vlkům hrozí, že se opět dostanou pod mušku lovcům

FiftyFifty
Share
 >  > 

Norským vlkům hrozí, že se opět dostanou pod mušku lovcům

Norským vlkům hrozí, že se opět dostanou pod mušku lovcům

Když byly 20. prosince loňského roku na poslední chvíli norskou vládou staženy licence pro odstřel vlků, vypadalo to jako významné vítězství ochránců přírody. Radost mezinárodních i lokálních sdružení, v čele s ekologickou organizací Friends of the Earth, však nemá dlouhého trvání. Zákon, který od roku 1971 zajišťuje vlkům ochranu, se totiž možná velmi záhy dočká zásadních změn. A pro vlky z toho nic dobrého neplyne. Referuje o tom deník Indenpedent.

Norským vlkům hrozí, že se opět dostanou pod mušku lovcůmzoom

Jen pro připomenutí: Ještě v listopadu počítala norská vláda s tím, že vydá licence k odstřelu 47 vlků na svém území. Norská vlčí populace tehdy čítala jen něco kolem 68 exemplářů. Vláda by tímto krokem totiž povolila regulační odstřel 70 % místní populace, čímž by se prakticky vedlo k její likvidaci. Rozhodnutí zvedlo výraznou vlnu odporu, ať už mezi ochránci přírody v Norsku, tak i v celé Evropě. Petice, otevřené dopisy členům vlády a různá provolání se postaraly o to, že necelé tři dny před zahájením lovu byl počet vydaných licencí snížen na původně plánovaných 18 kusů. Momentálně již bylo osm z 18 vlků odstřeleno. Otázkou zůstává, co bude s ostatními norskými vlky dál.

I když jsou od roku 2015 stále zařazeni do norského Seznamu ohrožených zvířat (jako kriticky ohrožení) a spadají také pod ochranu Naturmangfoldloven, tedy hlavního norského zákona o ochraně přírody, vyhráno rozhodně nemají. Právě silná legislativa, která jim nyní poskytuje alespoň jakousi garanci přežití, by se mohla dočkat změn. Návrh úpravy zákona by totiž podstatně rozšířil možnosti, které by odstřel vlků ospravedlňovaly. V současnosti mají například odstřel vlků (mimo systém státem udělovaných licencí i dobu hájení) povoleni chovatelé hospodářských zvířat, když jde o přímou ochranu jejich stád. Pokud smečka vlků zaútočí na ovce v ohradě nebo na pastvě, může jejich majitel vlky střílet, aby zabránil přímému ohrožení (a nemusí čekat na žádné oficiální povolení).

Taková možnost obrany je totiž „nevyhnutelná“ a Naturmangfoldloven ji umožňuje. Horší je, že návrh nového dodatku k zákonu by za určitých specifických podmínek rozšířil možnosti odstřelu, mimo jiné z důvodu kulturních tradic nebo kvůli rekreačním účelům. Jinými slovy, klauzule nepřímo schvalující běžné odstřelování vlků by se stala přímo součástí zákona o ochraně přírody. Připravený právní text nabízí i konkrétní případ „aplikace“ dodatku: „Pokud se například vlci ukážou jako potenciálně výrazná hrozba pro stáda losů, kteří jsou v Norsku chování i volně loveni, budou moci povolaní správci daného území proti predátorům zasáhnout.“

Zákon tedy v tomto příkladě teoreticky necílí přímo na vlky, ale na „vyšší ochranu tradičně lovených losů“, byť vlci z toho rozhodně nevychází dobře. Dodatek by totiž platil plošně, i na územích, kde jsou vlci zatím tolerováni nebo hájeni. V podobné situaci by se navíc ocitli medvědi, rysi nebo rosomáci. Návrh oficiálně minulý pátek podal norský ministr pro klima a životní prostředí Vidar Helgesen, prý pod tlakem chovatelů hospodářských zvířat a lovců. Ti se totiž stejně jako loni v prosinci ochránci přírody nyní dokázali názorově sjednotit. „Je ale prakticky nemožné říct, kolik vlků by po přijetí tohoto dodatku zákona mohlo být zabito,“ řekl Helgesen během tiskové konference v Oslu. „Mohlo by to být malé číslo. Ale co je malé číslo?“

Kontroverzní dodatek k zákonu je v současnosti zvažován norským parlamentem a ochránci přírody zatím rozhodně nemlčí. „Pozměnit zákon o ochraně přírody tak, aby umožňoval odstřel ještě více druhů ohrožených zvířat, je naprosto nepřijatelné,“ říká například Nina Jensenová, vedoucí pobočky WWF v Norsku. „Zvlášť v zemi, která se považuje za ekologicky vyspělou.“ Místní žurnalisté se prozatím shodují na tom, že dodatek v parlamentu nenalezne dostatečnou podporu, vyjma tradičně pravicových a zemědělských stran. Přesto si všichni dobře vzpomínají, že na začátku devadesátých let zbývalo v celé Skandinávii jen asi deset vlků a díky důsledné ochraně se jejich počty vrátili někam k číslu 430 kusů. A že by stačilo jen málo, aby se opět vlci dostali na nulu.

 

Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ekolist.cz 






© 2005 – 2017 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.