Nemilosrdní. Jean Reno opět v akci.

FiftyFifty, společenský magazín.
Nemilosrdní. Jean Reno opět v akci. na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Nemilosrdní. Jean Reno opět v akci.

FiftyFifty
Share

Nemilosrdní. Jean Reno opět v akci.

Jean Reno se vrací na plátna kin v jeho nejoblíbenější roli – jako drsný policajt ze staré školy, s osobitým smyslem pro spravedlnost a humor. V dalších rolích se představí jedna z „Bond girl“ Caterina Murino (Casino Royale) či Thierry Neuvic (Život po životě). Film volně vychází ze slavného britského seriálu Inspektor Regan (The Sweeney, 1975).

Nemilosrdní. Jean Reno opět v akci.zoom

O filmu

Serge Buren (Jean Reno) je legendární polda, noční můra všech kriminálníků. On a jeho policejní tým mladých kolegů vyznávají trochu nevšední vyšetřovací postupy.

Mezi jejich osvědčené a oblíbené metody patří přepadovky a výslechy zadržených s použitím baseballových pálek. S oblibou ignorují pravidla v průběhu velkolepých zatčení. Jejich práce je více než efektivní a výsledky jsou brilantní. Jenže jejich nadřízení začínají mít dojem, že kovbojové nemají u policie co dělat a jako supi čekají na jakoukoli chybu.

Na pařížské scéně se objevuje gang lupičů, kteří neuvěřitelnou rychlostí vykrádají banky a klenotnictví. Bohužel jsou po zuby ozbrojeni automatickými zbraněmi a na jejich konto během loupeží přibývá brutálních vražd.   

Buren a jeho jednotka musejí použít veškerou vynalézavost a všechny své metody, aby se pokusili šílené zločince zastavit...


Rozhovor s režisérem Benjaminem Rocherem

Jak se zrodili Nemilosrdní?
Od počátku jsme měli v úmyslu natočit zábavný akční film - pestrý, plný barev, a postav, se kterými se divák snadno identifikuje - neboli populární produkt v každém slova smyslu. Chtěl jsem natočit snímek v duchu amerických filmů z osmdesátých let, typu Smrtonosná zbraň, 48 hodin, Smrtonosná past, apod. V duchu jedinečných filmů, hravých a velkorysých filmů. Nikdy jsem si nepotrpěl na velký realismus, ale bylo třeba, aby se s postavami mohl divák snadno ztotožnit a aby byly důvěryhodné. Hlavní pro mě bylo postarat se o to, aby vztahy mezi postavami měly komediální ráz a byli to lidé nám blízcí. O to jsou pak uvěřitelnější i v akci. Divák je přijímá za své ještě před tím, než se vydají do akce.

Buren, kterého si zahrál Jean Reno, je postava, která se od ostatních odlišuje...

Od začátku jsem chtěl, aby postava Burena byla trochu mimo čas - Buren je stará legenda, která už si dny slávy prožila a teď žije ve světě, který se změnil, tak trochu izolovaně. Proto jsem chtěl, aby ostatní z jednotky byli z mladší generace. Přál jsem si, aby se s jednotkou snadno ztotožnili diváci, i aby Burenovo místo bylo tak trochu mimo - aby bylo jasné, že patří do jiné epochy.

Co vás zaujalo na Jeanu Renovi?

Postavu Burena jsme mu napsali na míru. Snažil jsem se napodobit akční filmařinu devadesátých let - filmy Leon, Brutální Nikita, Ronin a všechny filmy, které z něj učinily legendu. Chtěl jsem nastavit zrcadlo mezi Jeana Rena, ikonu francouzského akčního filmu a Burena, policejní legendu ze staré školy. Přivést jednoho ke ztvárnění druhého.

Jak byste popsal Burenův protějšek?
Měl jsem v úmyslu zdůraznit generační střet a konfrontovat Burena z mladším člověkem. Buren je ztělesněním kovbojů policejních filmů z devadesátých let. Chtěl jsem policistu ze staré školy postavit proti dnešnímu policistovi, dobře oblečenému, dohladka oholenému a velmi přímému: Becker ztělesňuje policejní svět zaměřený víc na vztah s veřejností, než na akci. Představuje realitu světa, ve kterém žijeme,  kontrast s policajty, které známe z kina. Ve výsledku pak film ukazuje kontrast mezi realitou a fikcí, který mě vždycky moc baví. Na první pohled události moc „kovbojům“ nenahrávají, ale Becker nakonec pochopí, že je třeba, v souladu s pravidly, trochu povolit opratě.

 

Z rozhovoru s Jeanem Renem

Co vás na projektu zaujalo?
Scénář mě dostal, jen co jsem ho přečetl! Také mi přišlo příjemné a originální, že si zahraji se skupinou mladých herců. Říkal jsem si, že má postava má velký potenciál a že bych si ji mohl trochu upravit a dodat jí na hloubce.

Jak se vám líbil vývoj filmu?

Velmi, Benjamin skloubil několik stylů, takže film působí svým způsobem i výbušně. Je tam jakási druhá rovina, která nedovoluje ukotvit akci v realitě: děj se odvíjí od jednoho bodu, ale je to jednoznačně fikce, která využívá různých tónů k dotvoření intenzivního filmového zážitku.


Jak byste popsal vaši postavu?

Někdy vystupuje celkem omezeně co do legality a vhodnosti, protože přišel z jiné doby. Není zcela politicky korektní a určitě nejde příkladem! Ale je to i člověk tak trochu ztracený, a i když svého šéfa nepovažuje za dostatečně kvalifikovaného a nemá potřebné kompetence, aby ho nahradil, potřebuje k existenci určitou hierarchii. Naštěstí mu humor pomáhá dostat se z nejedné složité situace.

Jak jste se na roli připravoval?

Když chcete ztvárnit nějakou roli, je třeba hledat, co k tomu budete potřebovat. Fyzicky mě nečekalo moc kaskadérských kousků. Od začátku jsem měl nějakou představu o policistech a policii. Ale jde o čirou fikci takže nejdůležitější je, aby jí diváci uvěřili. Takže i já, jako herec, jsem musel uvěřit, že jde o příběh alespoň trochu reálný. A na to se nelze zcela připravit: přemýšlel jsem, jak by bylo nejlepší postavu ztvárnit. Rozhodl jsem se, že ji neuchopím jako policejního úředníka, spíše jako jakýsi volný elektron mezi policisty.

Je vám postava Burena blízká?
Ne, nemám s ním nic společného! Já si žiji klidný rodinný život se svými šesti dětmi. A nespím na gaučích kolegů! (smích)


Zdálo by se, že Buren má k postavě Albana Lenoira téměř otcovský vztah ...
To vyplynulo celkem přirozeně z toho, jak to stálo ve scénáři. Buren učí Albanovu postavu základní věci. Nenechá se vést morálkou: vychází spíše z divočejších vod a vlastě ani nevíme odkud přesně. Myslím spíš, že jakmile se ukáže nějaké spojení mezi mladším a starším hercem, automaticky se mluví o otcovském nebo mateřském vztahu...

Caterinu Murino už jste poznal na natáčení Korsického případu...

To bylo trochu choulostivé, protože tam byl mezi námi právě spíše otcovský vtah, zatímco ona ve filmu ztělesňuje mou snoubenku. Náš vztah není popsán ani nijak do hloubky rozebírán, a kdyby tomu tak bylo, dostali bychom se někam úplně jinam. My dva jsme ale především skvělí přátelé.

Jak jste si rozuměl s Albanem Lenoirem?

Je to velmi příjemný herec, nebojí se a není namyšlený. Moc se mi líbí, jak je samostatný. Pracovat s ním bylo moc příjemné, celý štáb byl báječný: všichni byli velmi zapálení a dost dřeli, aby ze sebe během natáčení dostali maximum. Občas jsem někde poradil, když jsem viděl, že jsou potíže, ale myslel jsem to upřímně a velmi pokorně, protože nikdy nevíte, jaké strachy a pochybnosti si herec v sobě může nosit.

Co si myslíte o finální podobě filmu?
Výsledek je báječný! Mezi scénářem a finální verzí  došlo k velkým posunům a úpravám. Je to velmi originální film v jedinečném a novém provedení. Výsledný obraz  vychází z alchymie mezi herci, která ovlivnila jejich postavy a pomohla jim ze sebe dostat maximum a z Benjaminova uměleckého zásahu v tom jak jedinečně uchopil zejména bojové scény. Jsem moc rád, že jsem se na tomto dobrodružství mohl podílet. Vize Paříže, choreografie bitek, kaskadérské kousky i napětí mezi postavami působí velmi „mladě“ , jde o velmi aktuální filmařinu!


Zdroj: Presskit, tz






© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.