Nakažlivá nálada

FiftyFifty, společenský magazín.
Nakažlivá nálada na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Nakažlivá nálada

FiftyFifty
Share

Nakažlivá nálada

To, jak se člověk cítí, závisí především na lidech v jeho blízkosti. Náladu mohou ovlivňovat i lidé, s nimiž jsme se nikdy nesetkali, a pochytit od druhých je možné třeba i nadváhu.

Štěstí, depresivní nálady, obezita, kouření a pití alkoholu, duševní zdraví, hudební vkus, politické preference či postoj k sebevraždě. To vše člověk sdílí s lidmi, s kterými se stýká nejčastěji. Mohou ovlivnit, zda se cítí spokojený nebo ne, jaký postoj k určitému problému zvolí, jak se zachová.  
Nálada nebo zvyky mohou být nakažlivé stejně jako infekční nemoc. Vlivy, které na člověka nejvíce působí, se odehrávají na úrovni podvědomí.

Štěstí podle druhých

Zajímavý průzkum provedli na lékařské fakultě v Harvardu. Tým sociologa Nicholase Christakise zkoumal chování několika tisíc příbuzných, přátel, kolegů ze zaměstnání a sousedů z jednoho města, kteří se zúčastnili dlouhodobého lékařského výzkumu zaměřeného na rizika kardiovaskulárních chorob.  
Zjistili, že šťastní lidé vytvářejí určité sociální sítě, které je spojují, aniž by si toho byli vědomi a aniž by to nějak souviselo s vědomými názory na přátele. Z průzkumu vyplynulo, že pocit štěstí každého jednotlivce není nikdy jen jeho záležitostí, ale do značné míry závisí na štěstí nejbližších přátel. Pocit štěstí se zvyšuje navazováním vztahů s jinými šťastnými lidmi. Nestačí mít mnoho přátel. Je třeba mít šťastné přátele. Blízcí přátelé, kteří jsou šťastni, zvyšují pocit štěstí ještě víc, stejně jako nejbližší sousedé. Zajímavé a zdánlivě nelogické je, že partner, s kterým člověk žije, se na přenosu štěstí podílí méně. Nákaza štěstím se podle průzkumu rychleji šíří mezi osobami stejného pohlaví.  

Zrcadlové neurony

Je tedy štěstí skutečně nakažlivé? Někteří odborníci se domnívají, že ano, a vysvětlují to mechanizmem známým jako empatická mimika. Je prokázáno, že lidé podvědomě napodobují výrazy tváře, způsob mluvy, držení těla, gesta a další chování okolí s podivuhodnou přesností. Jde o proces, který probíhá velmi rychle a zcela automaticky. Čím působivější je například výraz tváře člověka, tím silnější emoce vyvolá u toho, kdo ho pozoruje.  Vysvětlením může být činnost tzv. zrcadlových neuronů. Jsou to mozkové buňky, které se aktivují ve chvíli, kdy člověk vykonává nějakou činnost, ale i tehdy, kdy tuto činnost jen pozoruje. Zatím není jasné, co je příčinou a co následkem. Zda se zrcadlové neurony aktivují vlivem napodobování druhých, nebo k němu samy přispívají.

Klíčem je napodobení

Ze zkušenosti je ověřeno, že člověk se může nakazit smutkem či smíchem ostatních, pocítí stud, když se druhý stydí, zachvěje se bolestí, když vidí bolest druhého. Úředník v bance může přenést během jednání svou náladu na klien­ta. Trpí-li student bydlící na koleji depresí, může se objevit i u jeho spolubydlících. Napodobit činnost druhých je pro člověka mnohem snazší než jí vzdorovat.  
Schopnost napodobit druhé dostává dítě při kontaktu s matkou. Díky tomu pak získává schopnost napodobit i další lidi. Není-li matka schopna se dítěti dostatečně věnovat, jsou narušeny i schopnosti dítěte napodobovat okolí a najít k němu cestu. Proč ovlivňují člověka někteří lidé více a jiní méně? Klíčovou roli hraje četnost setkávání a síla vztahu. Nákaza emocemi většinou vyžaduje, aby lidé byli fyzicky blízko sebe. Zatím nebylo dostatečně objasněno, zda a jak se emoce šíří virtuálními sítěmi, kde je příležitost k empatické mimice omezená.  

Obezita

Lidé mohou předávat nejen náladu a emoce. Podobně nakažlivá může být i obezita. Nebezpečí, že člověk získá nadváhu, povážlivě roste, pokud začnou na váze přibývat jeho přátelé. Šance k přenosu obezity se v tomto případě pohybují okolo 57 procent. Pokud ztloustne sourozenec, šance se pohybuje okolo 40 procent, u manžela či manželky okolo 37 procent. Sousedé v tomto ohledu žádný vliv na člověka nemají.  
Vysvětlením v tomto případě není napodobení chování, ale přijetí určitých společenských norem. Jinak řečeno, kontakt s přáteli s nadváhou mění představu o tom, co je přijatelná tělesná hmotnost a co už ne. Stejně jako u emocí tento přenos probíhá rychleji u osob stejného pohlaví. Ženy více pozorují jiné ženy, muži jiné muže. Důsledkem mohou být i nejrůznější poruchy stravovacích návyků v kolektivech dívek, které se nadváhy obávají.  

Kouření

Vliv přátel je výrazný také při pokusech přestat kouřit. Někdy se k tomu odhodlá větší skupina přátel naráz. Abstinence se tak stává přijatelnější. Zbylí kuřáci jsou postupně vytlačováni na okraj skupiny. V tomto případě má při vzájemných kontaktech nejsilnější vliv nejbližší člověk bez ohledu na pohlaví. Přestane-li kouřit manželka, má manžel více než šedesátiprocentní šanci, že to dokáže také, a naopak. Určitou roli mohou hrát i kolegové ze zaměstnání, zejména v malých, těsně provázaných kolektivech.  

Jak uniknout

Společenské sítě, které ovlivňují lidské chování, se mění podle toho, kde člověk žije a pracuje. Některé faktory, například vzdělání, náboženské vyznání a záliby, vedou k hledání lidí s podobným zázemím. Určitý podíl mohou mít i geny. Genetická výbava možná člověku do určité míry předurčuje místo ve společnosti.

Je vůbec možné z takových sítí uniknout? Důsledně se to nikdy nepodaří, ale leccos se dá změnit prostým rozhodnutím. Ohrožuje-li někoho obezita, stačí si najít přátele ve sportovním klubu a poměřovat se s nimi. Přerušení kontaktů s dosavadními přáteli může proběhnout zcela nenásilně, získá-li člověk nové přátele s jinými zájmy. Pokud je ale ně­kdo nucen nadále trávit čas se skupinou lidí, z jejíhož okruhu se chce vymanit, je možné potlačit silou vůle přirozenou tendenci podlehnout jejich chování. Důsledkem bývá ochladnutí a někdy i prudké zhoršení vztahů.   

Zdroj: 100+1 






© 2005 – 2020 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.