Na světě zbylo už jen sedm tropických deštných pralesů

FiftyFifty, společenský magazín.
Na světě zbylo už jen sedm tropických deštných pralesů na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Na světě zbylo už jen sedm tropických deštných pralesů

FiftyFifty
Share

Na světě zbylo už jen sedm tropických deštných pralesů

80 % všech světových pralesů je dnes zničeno. Zbytek pralesů je vážně ohrožen. Průmyslová těžba dřeva devastuje oblasti a vyhání z domovů živočichy. Ze všech suchozemských druhů živočichů jich přibližně dvě třetiny žijí v pralesích a lesích rovníkových oblastí. Orangutani, tygři, jaguáři, sloni či nosorožci jsou v důsledku kácení pralesů na pokraji vyhynutí. Pralesy jsou také místem žití místních domorodých obyvatel. Pralesy mimo jiné výrazně regulují světové klima.

Na Zemi dnes existuje pouze sedm velkých, souvislých pralesních oblastí. Nejrozsáhlejší je Amazonský tropický deštný prales, pralesy střední Afriky, deštný prales v Andách, pralesy Sibiře, poslední evropské pralesy, pralesy Severní Ameriky a džungle jihovýchodní Asie. Nejrychleji mizí pralesy v Amazonii a na některých přelidněných ostrovech Indonésie. Jejich úbytek vede ke snižování biodiverzity (vymírání druhů). Dalším pravděpodobným důsledkem je přispívání ke změně klimatu a zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře. Odhaduje se, že pokud nedojde k nějaké důsledné změně, tropické deštné lesy do poloviny 21. století zcela vymizí. O tom informuje ekologická organizace Greenpeace, která zveřejnila přehled posledních existujících pralesů ve světě.

Amazonský tropický deštný prales
je rozsáhlý přibližně 5 500 000 km čtverečních. Leží v devíti státech Jižní Ameriky – v Brazílii (z více než 60 %), Kolumbii, Venezuele, Ekvádoru, Peru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně. Celý Amazonský prales představuje více než polovinu tropických deštných lesů celého světa. V oblasti Amazonie žije více než 100 000 druhů savců, plazů a ptáků a dalších 270 000 druhů hmyzu. Mezi lety 1970 a 2000 zde bylo vykáceno celkem 16,4 % celkové plochy pralesa, což činí každoroční ztrátu 20 200 km2. Kácení ničí útočiště mnoha živočichů, například jaguára, divoké kočkovité šelmy žijící v pralesích Jižní a Střední Ameriky.

Deštné pralesy střední Afriky, kde žije nesčetné množství živočišných a rostlinných druhů, představují po Amazonii druhou největší oblast tropického pralesa na světě. Táhnou se od Kamerunu a Středoafrické republiky přes Kongo a Rovníkovou Guineu až po Gabun. Zle leží Konžský deštný prales s rozlohou přes 1 700 000 km2, který patří mezi nejhodnotnější ekosystémy planety. Žije zde 39 endemických druhů, tedy biologické druhy nevyskytující se nikde jinde na světě. Jen lesy Demokratické republiky Kongo hostí zhruba tisíc druhů ptáků a čtyři sta druhů savců. Mezi jeho nejznámější obyvatele patří sloni, gorily, šimpanzi, okapi, leopardi a hroši. Afrika v posledních třiceti letech přišla o dvě třetiny původních lesů.

Deštné pralesy se v mírném pásmu vyskytují zřídka. Jižní Amerika má pouze pralesy v chilských horách v Andách. Největší část je již odlesněna nebo poškozena a poslední zbytky stále ohrožuje dřevařský průmysl. V odlehlých a neustále se zmenšujících lesích žije velmi vzácný jelen huemul. Dnes žije jen na zlomku svého původního území vysoko v horách.

Ruské sibiřské pralesy tvoří největší souvislou lesní oblast na Zemi, mají přibližně dvojnásobnou rozlohu amazonského deštného pralesa. Rusko představuje čtvrtinu celkových světových zásob dřeva. Každoročně je zničeno 20 000 km2 lesa. Žije zde mnoho vzácných druhů rostlin a živočichů, například medvědi, vlci, sobi, losi, levhart amurský, lišky a sibiřské veverky. Vyskytuje se zde i tygr sibiřský, největší žijící druh tygra na světě. Dnes ve volné přírodě přežívá posledních 200 až 300 kusů.

Poslední evropské pralesy leží v nejsevernější části Evropy. Kdysi bohatě zalesněné Švédsko a Finsko se dnes podílejí na rozloze zbylých evropských pralesů pouhými třemi procenty. Panenskými lesy jsou dosud pokryty velké oblasti západního Ruska. Medvědy je možné najít v několika málo oblastech severní Skandinávie, na jihu a jihovýchodě Evropy a v evropské části Ruska. Ani těmto pralesům se nevyhýbá těžba. Pralesy zajišťují přežití velkého počtu rostlinných a živočišných druhů včetně medvěda, poletuchy a vysoce ohroženého výra. Žijí zde také desítky tisíc domorodých obyvatel.

Pralesy severní Ameriky se nacházejí na jihu kanadského západního pobřeží v Britské Kolumbii. Jde o jeden z posledních deštných pralesů mírného pásma. Odhaduje se, že dvě třetiny ze 140 000 zdejších druhů rostlin, živočichů a mikroorganismů jsou vázány na prales jako životní prostor. Patří mezi ně například medvěd grizzly, puma či vlk. Populace vlků se přitom dnes v Severní Americe odhaduje na sotva 63 000 zvířat. Příčinou je právě ubývání velkých souvislých oblastí lesa. Dřevařské firmy na celém severoamerickém kontinentě zničily od roku 1990 do roku 2000 přinejmenším 123 000 km2 pralesa.

Jen 20 % světových pralesů zůstává zachováno ve velkých, neporušených plochách. Mezi nejohroženější patří ty, které se táhnou z jihovýchodní Asie přes Indonésii až k Šalamounovým ostrovům v Tichém oceánu. Pralesy jihovýchodní Asie často bývají označovány jako “rajské pralesy“. Indonéské souostroví tvoří na 17 500 ostrovů. Je domovem asi 12 % všech známých savců, 16 % plazů a obojživelníků, 17 % ptáků a 25 % ryb. Tamní deštné pralesy mají rozlohu kolem 10 milionů km2. Žijí zde také endemitní rostlinné a živočišné druhy, které se nikde jinde na Zemi nevyskytují. Jde například o tygra sumaterského nebo květinu metrovou rafflesii. Indonéský prales je mimo jiné útočištěm posledních volně žijících orangutanů. Deštný prales v ostrovní oblasti jihovýchodní Asie, zejména v Indonésii a na Papui-Nové Guineji, patří k nejstarším lesům světa. Přes 70 % rozlohy někdejších deštných pralesů v této oblasti již bylo vykáceno a jejich ničení se v posledních letech ještě zrychlilo.


Autor: Blanka Štiková
Zdroj: Ekolist.cz  






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz