Na prkně na vlnách nebo sněhu

FiftyFifty, společenský magazín.
Na prkně na vlnách nebo sněhu na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Na prkně na vlnách nebo sněhu

FiftyFifty
Share

Na prkně na vlnách nebo sněhu

„Napiš si Martin Zelí“, řekl mi můj známý, když mi diktoval číslo na adrenalinového sportovce. Zelí, ála Martin Zelenka je sportovcem každým coulem a jeho světem jsou prkna.

„Napiš si Martin Zelí“, řekl mi můj známý, když mi diktoval číslo na adrenalinového sportovce. Zelí, ála Martin Zelenka je sportovcem každým coulem a jeho světem jsou prkna. To, jestli na nich zrovna sjíždí vlny, nebo zasněžené svahy, se řídí jen ročním obdobím. I když to také není docela pravda. Vydává se často se svými prkny do celého světa.

Sešli jsme se v hospůdce Pod hradbami u Vyšehradu. V jeho oblíbené. Když jsem dorazila, jedl Martin nakládaný hermelín a popíjel pivko. Adrenalinový sportovec není prostě nutně poznat na první pohled…

Jaký vztah máš ke sportům a jakým druhům sportu se věnuješ?

Sport jsem dělal vlastně od malička, začal jsem tenisem, fotbalem a hokejem, závodně jsem lyžoval. S tím jsem ale v osmnácti přestal, když jsem si utrhl koleno. Pak jsem taky lyžoval a hrál tenis v Americe…

Ty jsi žil v Americe?

Jo, tam jsem žil, taky chvíli v Novém Mexiku.

Ale dětství jsi strávil…

Dětství jsem strávil v Čechách.

A kdy ses dal na adrenalin, na ty extrémnější sporty?

Až když jsem byl starší. S windsurfingem jsem začal trochu v patnácti, to jsem ale ještě neměl ponětí, co to windsurfing je. Já tomu říkám, že to je taková kyvadlová doprava, ale jezdit po vodě sem a tam mě moc nebaví. Tak jsem s tím pokračoval až později ve Španělsku na Tarifě. (Tarifa, Andalusie). Tohle místo je považovaný za vůbec nejlepší pro windsurfing ve Evropě. Právě proto, že je největrnější. Je to vlastně 11 km od Afriky, hned za Gibraltarem.

Tam když přespávám v dodávce, tak ji musím zaparkovat po větru, jinak se ráno vzbudím a mám chladič plný písku. Ve Španělsku jsem zůstal celkem dva a půl roku a pokoušel jsem se otevřít windsurfingovou školu kousek od Almerie, kde jsem taky pronajímal kajaky.
Ale školu mi hned v průběhu léta zavřeli, jelikož konkurence si tě pohlídá a já neměl pracovní povolení. Tak jsem zůstal jen u výuky windsurfingu a plážového barmana.

Jezdíš tedy vždycky s plachtou?

Jo s plachtou. Je to zábava, když se člověk dostane na vlny a fouká mu do plachty vítr 60 km/h, v nárazech až 90, tak to bejvá rachot. No a občas tě to vypere když tě semele vlna, nebo tě to odfoukne na volný moře…

Dostal ses taky ve windsurfingu na nějaké závody?

Nedostal jsem se na žádný závody, jelikož jsem s tím začal pozdě.

Ve Španělsku jsem ale windsurfing chvíli učil, a taky jsem tam zkusil poprvé surf. Nejdřív jsem teda zkoušel surfovat na windsurfingovém prknu, ale pak jsem si půjčil už normální surfařský prkno. A kvůli tomu jsem přejel do Portugalska k Lisabonu. Asi 11 km od Lisabonu je Guincho, jedna z nejznámějších surfařských pláží, kde jsou až pětimetrový vlny. Ale tam se moc nechytám, je to na mě moc velký.

Když to surfař nezvládne a jde dolu z prkna, v čem je největší nebezpečí?

Prknem většinou nedostane, ale záleží na situaci. To se stane málokdy, spíš to prkno zlomí. Když je na vlně narváno, tak jsou kolem ostatní surfaři a to spíš dostaneš nějakým prknem nebo flosnou do hlavy. Taky se stává že tě ta vlna sebere, smotá a pak s tebou hodí o zem. To se nevyplatí zmatkovat. Nejlepší je se z toho dostat s rozumem, zachovat klid. Vlny přicházejí v sériích, tak se dá počkat až to přejde a člověk vyvázne a jde jezdit dá. Rozhodně je lepší jezdit v párech.

To vypadá, že jsi nejvíc na prknech. Buď na sněhu, nebo na vodě.


Jo, asi se věnuji nejvíc prknům. Ale windsurfing v Čechách se v podstatě nedá provozovat, asi se na mě budou kluci z Čech zlobit, ale tady to prostě nefouká. Možná se nejvíc věnuji snowboardingu, občas ho učím. Ale když na to přijde, učím lyže i snowboard.

Když jsi na snowboardu poprvé, je to, že umíš lyžovat, výhoda?

No výhoda to je, protože lidi vědí, co dělá sníh. U lyží je sice ten oblouk a koordinace pohybu jiná, ale vědí, jak sníh reaguje. Ale jsou lidi, který jsou víc nadaný, a který míň. To je asi to nejdůležitější. Jde spíš o chápání pohybu a sportovní nadání.

Na fotkách tě často vidím taky na kole, jak si letíš vzduchem.

To je down hill.

Jezdíš teda ještě down hill. Řekni nám, o co přesně jde.

Na kole dolů z kopce… Lanovkou nahoru, pak z kopce dolů. Skoky, klády, šutry, pařezy. V tomhle jsou Čechy dobrý, je tu hodně míst na ježdění.

Třeba?

Krupka za Litoměřicema, asi 4 km trasa, kousek od Berouna. Pak u Hostivařský přehrady v Praze, a ve Všenorech je i světová trať.

Takže takový ty držkopády. Jak vypadá kolo na down hill? Je nějak speciálně upravený?


Jo pády jsou, ale to k tomu patří, je třeba se naučit padat.

To jsou vlastně freeridový kola, takový crossky. Mají odpružený předek i zadek - velký zdvihy. Teď mi zrovna ukradli kolo, na kterým jsem dělal tři roky, tak z toho jsem smutnej.

Říkáš, že sportuješ a cestuješ. Sporty, které jmenuješ jsou ale dost nákladné. Jak vyděláváš peníze?

Mám vlastní firmu na zahradnické práce, pak ještě kurýrní službu, ale to už se dělat nedá v této konkurenci, jelikož nemám peníze na úplatky.

Ale když jsem v zahraničí tak se živím, čím to jde. Třeba jsem dělal barmana, živil jsem se truhlařinou, nebo jsem makal 12 hodin na stavbě. Někde jsem taky točil videa pro sponzory a stříhal je na notebooku v autě. Taky jsem vystupoval na prkně v reklamách. Nebo učím angličtinu, snowboard nebo windsurfing.

Zúčastňoval ses někdy nějakých soutěží?

Jenom v tom lyžování, tenise a hokeji. S těma adrenalinovejma sportama jsem začal hodně pozdě, a nejsem v nich tolik dobrej. A taky se bojím. Mám na sobě 150 stehů, měl jsem zlomený skoro všechny kosti…

Cítíš na sobě, že stárneš?

Cejtim to na sobě. Víc se bojím, a když jsem třeba před nějakým skokem a koukám na nějakej 12ti metrovej pohled, tak zaváhám a uvažuju, jestli mi stojí za to se, rozbít. A když tam pak vidím ty mlaďase, který si to dávaj, tak si říkám, proč já bych se honil. Já stejně nikoho na sponzoring nedostanu, tak proč? Stárnutí tedy rozhodně cejtím, bolej záda, bolej ramena, je to znát. A proto si rozmyslím něco skákat. Když skáču, tak jedině na jistotu.

Co děláš, když zrovna nesportuješ na cestách?

Když jsem v Čechách, tak toho většinou moc nestíhám. Ale jezdím na festivaly, když jdu někam v Praze, tak buď sem nebo do Akropole. Chodil jsem taky rád do Roxy, než to tam teda zkazili turistama. Byl jsem na CzekTeku…

Jak bylo na letošním CzekTeku?

Na Czech teku mi rozbili světla u auta a k tomu jsem chytil pěknou dávku slzného plynu. A nic jsem nedělal.

Martin mi dál vyprávěl o svých cestách. Byl v Tokiu, surfoval s tučňákem na Novém Zélandu, projel státy Jižní Ameriky. Náš rozhovor se protáhl na dvakrát více času, než jsem plánovali. Viděla jsem hodně pěkných fotek a dozvěděla se navíc o jeho cestě kolem světa.





All it started in my head when i was in spain, but never could think of that it comes so soon. After living there for 2 yrs…

„Dal jsem si vlnu s tučňákem“ - druhý díl tohoto rozhovoru vyjde na stránkách FiftyFifty.cz ve středu 30.11...

www.zeli.org


:: Fotogalerie ::
foto:  	S.Nevada foto:  	S.Nevada foto: Tarifa windsurfin winter 2003 foto: Tarifa windsurfin winter 2003 foto: S.Nevada




© 2005 – 2019 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.