Pastva hospodářských zvířat patří mezi základní způsoby obhospodařování stepních rezervací. Náhorní plošina Stolové hory byla dlouhá léta opečovávána pouze strojním sečením, které sice odnímá biomasu stejně jako pastva, ale v mnoha ochranářsky významných ohledech se od pastvy podstatně liší.
Při pastvě zejména těžkých zvířat jako jsou skot a koně vznikají pomístně zdupané plochy bez vegetace. Takový biotop je životně důležitý pro mnohé druhy hmyzu (jako jsou brouci majky, saranče, samotářské včely a vosičky, motýli) a utužená půda je nezbytná také pro zdejší raritu, hlubinnou žížalu Allolobophora hrabei, což je nejdelší žížala ČR, měří i přes 0,5 m.
Zatímco opakované sečení trávníky spíše zahušťuje a unifikuje, pastva prostředí naopak rozrůzňuje a umožňuje tak soužití druhů, vázaných na odlišné biotopy. Také z tohoto důvodu pastva (ani sečení) neprobíhá na celé ploše, podstatná část vrcholové plošiny je ponechána bez zásahu. Na hustší a vzrostlejší vegetaci je totiž závislý další místní mimořádně vzácný druh, střevlík uherský, mající na Stolové hoře, podobně jako žížala s tolik odlišnými nároky, jednu z posledních lokalit v rámci ČR.
Zdroj: Ekolist.cz
Na pálavské Stolové hoře se pasou koně. Poprvé v novodobé historii
25.07.2017
Pastva na vrcholové plošině Stolové hory v CHKO Pálava probíhá od jarních měsíců. Stádečko tří koní důkladně vypáslo více než dva hektary stepních trávníků. Vypasené plochy jsou, na jinak poměrně unifikované vrcholové plošině, velmi dobře patrné již nyní. Na vyhodnocení očekávaného pozitivního vlivu na biotu je však podle Agentury ochrany přírody a krajiny ještě brzy.
