Na loži udávena

FiftyFifty, společenský magazín.
Na loži udávena na FiftyFifty.cz. Články, recenze, sexy povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy od kartářky atd.
Magazín pro ženy i muže > Na loži udávena

FiftyFifty
Share
 >  > 

Na loži udávena

Na loži udávena

Nu, snad tu konečně máme jaro, a tak ověnčeni teplými řízky vstupte na místa, která dávají tušit tajemství. Opět se nám otevírají vrata a brány těch pověstných zámků, hradů a kolbišť z časů nejen českých pánů. Než však vejdete, poslechněte si zvěsti o bludných duších zakletých pannen, ohnivcích strážících poklad či bezhlavých rytířích křížících cestu udatným pocestným.

Prvním z řady, pověstmi opředeným hradem jest Karlštejn, gotický hrad vybudován císařem Karlem IV. v Českém krasu.

Karel měl prý v oblibě havrana, havrana velmi starého a moudrého, který svého pána z dálky vítal, usazen na místě dnes zvaném Havraní dub. Když Karel umíral, havran odletěl a nikdy se již nevrátil. Od těch dob je s karlštejnskými havrany spojen zvláštní jev - „černé ticho karlštejnské“. Ve chvílích velkého nebezpečí ohrožujícího zemi českou slétnou se obrovská hejna havranů na karlštejnskou Velkou věž, kde sedí tiše a nehnutě. Pak jako jeden "muž" vzlétnou a letí směrem, odkud se nebezpečí blíží.

Když půjdete za jasné noci na procházku kolem karlštejnské brány, nebuďte překvapeni, když potkáte starého ovčáka táhnoucího za sebou pekelně vyhlížející zvíře s hlavou vepře, tělem berana, každou nohou tlustou jako čtvrt věrtele a zakončenou drápy. Je to možná pokořený ďábel, nad kterým kdysi ovčák důmyslně zvítězil a osvobodil tak karlštejnské od kletby a  žízně.

Pokud se budete v okolí Karlštejna nacházeti v poslední noc roku, možná uslyšíte na jeho chodbách psí štěkot a vytí. Pak se tedy nevylekejte mlžného bělavého závoje, padajícího zvolna po schodišti. Jest to totiž zemřelá choť Václava IV. Johana. Bloudí po chodbách a marně hledá psa, jenž ji, spíc na Václavově loži, udávil.
Ducha se nebojte, není zlý, jen vámi projde.

Zdá se, že o prvenství tzv. bílých paní soupeří na Karlštejně hned dvě průhledné dámy.

Druhou v pořadí, mlhavou hradní paní, kterou můžete spatřiti sedět na Studniční věži a plakat, je paní Blanka z Valois, první žena Karla IV. Říká se, že spíš než o ducha, jde v tomto případě o rodovou ochránkyni.
Zjevuje se o půlnoci i v podhradí Budňan, kde navštěvuje stavení nemocných a ptá se, zda jsou všichni doma. Pokud je hysterická odpověd vystrašených starousedlíků kladná, duch jim řekne, zda-li se nemocný uzdraví a odchází rozptylem do tmy. Pokud ne, duch tiše odpoví, že nemůže čekat.., opět zmizí a nemocný do tří dnů zemře.
Proto si někteří pověrčivci s nemocným v domě zacpávají uši a zakrývají okna.


Nejlepší radou tedy je navštívit Karlštejn za dne, v době, kdy se na naší politické scéně nic neděje (zde si ovšem netroufám vůbec tipovat, je-li to reálné) a odjet co nejdříve po poledni. Neboť i v lesích okolních houfují se bludičky a hejkalové :-)



Zdroj : Otomar Dvořák „Putování bájnou krajinou „





© 2005 – 2018 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu provozovatele zakázáno.